čtvrtek 12. 4. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Šéf Facebooku má za sebou dvě pětihodinová slyšení před americkými kongresmany. Obě strany se během nich postupně zlepšovaly – Mark Zuckerberg nevypadal při druhém stání už tak nervózní, ačkoli otázky ve výboru Sněmovny reprezentantů byly mnohdy záludnější a těžší. Při grilováních od politiků obou komor několikrát zaznělo, že by chtěli regulovat dosud neomezené podnikání technologických gigantů Facebooku či Googlu. Ale kromě slov možné noční můře o žádné konkrétní návrhy nepadly – a sám Zuckerberg šel jejich iniciativě vstříc, když uvedl, že chce, aby uživatelé byli jasně srozuměni, že nějaká třetí strana může využít jejich data, a museli k tomu dát souhlas. Na několika místech nicméně dokázal Zuckerberg od tématu utéct. Americký reportér deníku Die Welt našel čtyři důležité otázky, které dál zůstávají bez odpovědi.

1. Když právě nejsme na Facebooku, vidí Zuckerbergova firma, co na internetu děláme? Mnozí experti jsou podle Weltu přesvědčeni, že to jde, ale Zuckerberg se ale konfrontaci vyhnul obecným odkazem na to, jak fungují „cookies“ – malé soubory skladující data o surfování, fungující i v rámci internetových prohlížečů.

Reklama
Reklama

2. Dokáže Facebook sledovat i to, co děláme s telefony? I když právě na Facebooku nejsme? Přímá a jasná odpověď nezazněla, Zuckerberg pouze nejasně zmínil, že něco takového se může dít „z technických důvodů“, ale že Facebook rozhodně nikoho neodposlouchává.

3. Co všechno kdy Zuckerberg věděl v rámci případu Cambridge Analytica? Demokratka Kamala Harris z Kalifornie dostala v této věci Zuckerberga šikovně do úzkých otázkou, jestli se osobně nějak podílel v roce 2015 na rozhodnutí neinformovat 87 milionů uživatelů, že jejich data budou bez jejich vědomí využita pro politický marketing. Ošemetná situace – Zuckerberg z ní buď mohl vyjít jako někdo, kdo nemá situaci ve firmě pod kontrolou, anebo se zaplést do citlivého případu a dostat se pod palbu dalších otázek. „Po pár sekundách váhání si Zuckerberg vybral to první,“ píše Welt.

4. Kdo jsou pro Facebook konkurenti? Další záludná otázka – pokud neexistují, pak by z toho někdo mohl vyvodit, že Facebook se pohybuje na monopolním trhu. Zuckerberga tato otázka evidentně zaskočila, ale žádného konkurenta nejmenoval.

Čtěte také: Jak uctivý Zuckerberg proplul senátním slyšením

 

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Na aukci v britském Canterbury se ve středu vydražila čínská bronzová konvice stará 3000 let. Dosavadnímu majiteli vynesla dražba 410 tisíc liber, tedy dvakrát víc, než se čekalo. Nový vlastník získal naprosto unikátní artefakt ze zlatých časů starobylé dynastie Čou a všichni ostatní mají o čem přemýšlet. Prodanou konvici totiž původně ukradl britský voják v císařském paláci v Pekingu během plenění města britskými oddíly v roce 1860. Dražbu tak předem ostře odsoudilo čínské ministerstvo kultury a na jeho stranu se podle serveru Kent On Line postavila řada sběratelů starého čínského umění po celém světě – s tím, že by se věc s takovým nabývacím životopisem neměla prodávat.

Konvici objevil expert canterburského aukčního domu přes čínské umění Alastair Gibson v nejmenovaném „skromně vyhlížejícím“ domě v nejmenovaném městečku na pobřeží Anglie. „Když mě pozvali, jestli bych si neprohlédl malou kolekci čínského bronzu, absolutně jsem netušil, že vkročím rovnou do roku 1860. Že tam na mě bude čekat právě tahle pozoruhodná věc, to by mě nenapadlo ani náhodou,“ popsal nález novinářům deníku Telegraph.

Reklama
Reklama

Císařský Letní palác byl britskou armádou vypleněn a zničen na konci tzv. druhé opiové války, vedené kvůli tomu, že Číňané chtěli vzít od Britů zpět správu nad svou vlastní zemí a zakázat dovoz britského opia, jehož kouření zcela devastovalo tamní populaci. V reakci na tento pokus o exit ze vzájemného obchodu Britové vtrhli do Číny a vojensky ji donutili v nákupu opia pokračovat. Během důrazného přesvědčování ke spolupráci se samozřejmě i plenilo a čínské úřady dnes odhadují počet ukradených památek na 1,5 milionu kusů.

Jednou z nich je právě „konvice s tygrem“, proti jejíž dražbě v Anglii čínská vláda protestovala. Na světě je jen šest podobných starobylých kousků  - a pět z nich je v muzeích. Žádná ale nedosahuje takové krásy provedení a unikátnosti dekoru jako canterburský kontraband. Jeho prodej proto vzbudil v branži poprask a rekordní zájem především mezi čínskými kupci.

Nečekaně dvojnásobné zdvižení navržené ceny způsobila smršť jejich příhozů a aukční dům označil dražbu za „mimořádný úspěch“. Pochyby o její morálnosti smetl šéf canterburské prodejní galerie Tony Pratt se stolu. „Ta věc se do naší země dostala před 150 lety,“ cituje ho Kent On Line. „My jsme přesvědčeni, že současný vlastník má na ni nezpochybnitelný nárok a my že máme veškerá práva ji prodat.“

Západní historiografie podává dodnes opiové pokoření Číny evropskými mocnostmi jako krok dobra, který Říši středu „vyvedl z izolace“ a doprovodil do moderních časů. Čínské rozhořčení nad kulturní loupeží a prodejem nelegálně získané památky je pochopitelné, ovšem poněkud bledne při vzpomínce na to, jakou nezměrnou společenskou a kulturní devastaci sami Číňané provedli a stále provádějí v jimi okupovaném Tibetu…

https://www.youtube.com/watch?v=K9nrwmyiap0

Reklama
Reklama