Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Denní menu, Politika, Společnost

Od Trumpa se odvracejí republikánští sponzoři

Sponzoři odmítají podpořit Trumpa • Populista Hofer neuspěl • Profesor etiky obviněn z obtěžování • Latinský slovník za 120 let

Autor: Bloomberg via Getty Images
Autor: Bloomberg via Getty Images

Je jasné, že na Donalda Trumpa na cestě do Bílého domu čeká ještě řada překážek - a rovněž je jasné, že tyto volby zboří řadu zaběhaných zvyklostí. O jedné vcelku zásadní informuje deník The New York Times, jehož reportéři obeslali padesát nejvýznamnějších sponzorů republikánské strany. A na základě odpovědí konstatují, že jejich „despekt a nedůvěra“ k Trumpovi může zásadně ovlivnit jeho plán získat pro předvolební kampaň miliardu dolarů. Despekt a nedůvěra v míře neslýchané v moderní americké politice, jak konstatují NYT.

Zhruba dvanáct nejvěrnějších konzervativních sponzorů - rodin i jednotlivců - přímo naznačilo, že Trumpovi nepřispějí ani se nebudou ve shánění peněz angažovat. Třeba William Oberndorf, manažer významného hedge fondu, který při minulých volbách zásadně podpořil republikánského kandidáta Mitta Romneyho, rovnou říká, že pokud se bude muset rozhodnout mezi Trumpem a předpokládanou demokratickou kandidátkou, „bude volit Hillary“.

Není divu, že se miliardář, kterému v získání republikánské nominace už nic nebrání, u bohatých konzervativců zrovna nezapsal - frustrované řadové republikány oslovil mimo jiné právě útoky proti těmto nevoleným elitám, které podle něj ve straně tahají za nitky. NYT nemají pochyb, že půjde o citelnou ránu v Trumpově kampani. Zatím si sice vystačil s vlastními zdroji a příjmy od drobných přispěvatelů, na náročnou prezidentskou kampaň to prý stačit nebude.

Když autorka těchto řádků před časem kriticky komentovala bagatelizující výroky rektora UK Tomáše Zimy na téma sexuálního obtěžování, vyslechla si řadu poznámek, a to často v souladu s tím, co říká Zima – zejména šlo o obavy, že když toto téma otevřeme, budou ze sexuálního obtěžování hromadně obviňováni muži, kteří ženám galantně podrží dveře nebo jim složí kompliment. Což je klišé pocházející ze stejné doby, kdy se anglické „sexual harrasment“ posměvačně přeložilo jako „harašení“ - přičemž už výběr tohoto slova má naznačovat, komu tady haraší/straší ve věži. Kdo mimochodem ví o případu muže obviněného za to, že ženě podržel dveře, ze sexuálního obtěžování, ať nám o něm dá vědět.

Jak naopak reálně může vypadat sexuální obtěžování v univerzitním prostředí, výmluvně ukazuje obsáhlý text publikovaný na severu BuzzFeed. Jde o americkou mediální společnost, která produkuje obsah na pomezí zábavy a zpráv ze světa technologií či pop-kultury. To sice nezní jako centrum seriózní novinařiny, tento text ovšem standardy poctivé žurnalistiky jednoznačně splňuje.

Jde o respektovaného profesora filozofie Thomase Poggea (62), který si coby učitel prestižních univerzit typu Columbie nebo Yale získal globální respekt a slávu přednáškami o nerovnosti či chudobě. V posledních několika letech si ovšem několik jeho studentek či spolupracovnic stěžovalo, že jeho chování vůči nim překročilo hranice profesionálního vztahu. Nejpodrobněji se BuzzFeed věnuje případu absolventky Yale Fernandy Lopez Aguilar, která popisuje, jak její pracovní vztah k profesorovi nabíral na intimitě iniciované výhradně jím - až dospěl do hořkého finále během pracovní cesty na konferenci v Chile.

Pogge pro ně zamluvil jeden pokoj s jednou postelí, personálu říkal, aby Fernandu oslovovali jako „paní Pogge“, a navrhnul jí, aby s ním na posteli sledovala film na laptopu. Řekl jí o obviněních ze sexuálního obtěžování, která proti němu byla vznesena dříve na Kolumbijské univerzitě - a že ona bude v jejich příběhu Monikou Lewinskou a on Billem Clintonem. V letadle na cestě zpět do Spojených států usnul Pogge s hlavou v klíně své studentky.

Pro pochopení podstaty sexuálního obtěžování na univerzitách je klíčové, co následovalo poté, co Fernanda na tyto „návrhy“ nereagovala. Před cestou Pogge své studentce nabídl coby vynikající studentce místo ve výzkumném týmu, který vede na Yale: zařadil ji do seznamu spolupracovníků na webu, představil kolegům, dokonce ji vydal potvrzující dokument s hlavičkou univerzity. Po návratu však nabídka bez vysvětlení přestala platit.  Jinými slovy – mladé ženy jsou stavěny do pozice, kdy mají odmítnout nebo kritizovat chování lidí, na nichž závisí jejich kariéra. A když odmítnou jejich milostné návrhy, může to kariéru zásadně poškodit.

Norbert Hofer • Autor: REUTERS
Norbert Hofer • Autor: REUTERS

Až do pozdního odpoledne čekali v pondělí Rakušané a s nimi celá Evropa na zprávu, zda voliči, kteří v rakouských prezidentských volbách volili korespondenčně, dokázali zabránit kandidátovi Svobodné strany Rakouska Norbertu Hoferovi v získání křesla hlavy státu. A zvrátili tak dějinný moment, v němž by se Rakousko stalo první zemí v EU, která si za prezidenta zvolila krajně pravicového politika.

Že to možné je,  vyplývalo z prosté matematiky. Hofer vedl po sečtení „nekorespondenčních“ hlasů nad nezávislým kandidátem, bývalým šéfem zelených Alexandrem Van der Bellenem, o čtyři procentní body, přepočteno na absolutní počty o 144 tisíc hlasů. Korespondenčně přitom hlasoval rekordní počet Rakušanů: 14 procent z bezmála 6,5 milionu oprávněných voličů, tedy zhruba 750 tisíc hlasů. Nakonec činil rozdíl mezi kandidáty šest desetin procentního bodu a volby vstoupí do dějin jako nejtěsnější v historii.

Přesto bude jejich hlavním vzkazem úspěch euroskeptického a antiimigračního populisty. Jak připomínají víceméně všechny texty na toto téma, vzkaz rakouských občanů zní podobně jako vzkazy jiných občanů podporujících Donalda Trumpa nebo odmítajících v referendech asociační dohody s Ukrajinou – nespokojenost s tradičními stranami, protest proti establishmentu. Vůbec poprvé od roku 1945 totiž do druhého kola prezidentských voleb neprošel kandidát dvou hlavních stran, sociálních a křesťanských demokratů.

Pozoruhodná zpráva přišla od německých sousedů.Tedy přesněji přišla z Ameriky, zmiňuje se o ní server Quartz a rádio NPR. Mezinárodní tým vědců v Německu pracuje na obsáhlém latinském slovníku. Na tom by možná ještě nebylo nic tak pozoruhodného, pokud by nešlo o projekt, který byl zahájen v roce 1894 a podle odhadů skončí až kolem roku 2050.

Autoři postupně výsledky své práce vydávají, zatím poslední svazek pojednávající písmeno P vyšel v roce 2010. Nyní pracuje dvacetičlenný tým na slovech začínajících od N, byť se v abecedě nachází před P.  „Enko“ už jednou badatelé otevřeli, pro jeho značnou náročnost (příliš mnoho hodně dlouhých slov) ho ale odložili.

Náročnost projektu Thesaurus Linguae Latinae spočívá v tom, že se autoři snaží zdokumentovat všechna latinská slova, jaká kdy byla užita. „I kdyby to bylo jen slovo na záchodcích v Pompejích, u nás ho najdete,“ říká v rozhovoru pro NPR holandská členka týmu Marijke Ottink, která na slovníku pracuje už devatenáct let.

Video: Ovlivní Facebook americké volby?

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].