sobota 20. 1. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Když čtrnáctiletý Jonas Bridges sbíhal po schodech ze svého pokoje a radostí volal „Tati, mám tisíc fanoušků“, jeho otec Rob Bridges tomu sotva věnoval pozornost. O pár dnů později už to byly tisíce tři, ale otec byl podobně netečný. Za dalších pár dnů Jonas hlásil: „Tati, už mám pět tisíc fanoušků a jestli to dotáhnu na deset, tak už mi z toho půjdou peníze.“ Teprve v tu chvíli se Rob Bridges začal o věc zajímat, obrátil se na svoji manželku a zeptal se jí: „O čem to ten kluk sakra mluví?“

Lehce úsměvné, přitom nesmírně poutavé a vrstevnaté čtení nabízí text Raising a Social-Media Star od Taylor Lorenz na serveru The Atlantic. Autorka sleduje příběhy zcela nepřipravených a zaskočených rodičů, kteří doma vychovávají internetové hvězdy. Popisuje, jak se potýkají se slávou svých potomků, a jak obtížné je vlastně nastavovat hranice teenagerům, kteří mají najednou obří publikum i velké peníze.

Reklama
Reklama

aHR0cHM6Ly9jZG4udGhlYXRsYW50aWMuY29tL2Fzc2V0cy9tZWRpYS9pbWcvcG9zdHMvMjAxOC8wMS9Kb25hc19CcmlkZ2VzXzE…
Jonas Bridges s rodiči • Autor: Bob Bridges

Jonas Bridges se svému otci snažil oznámit, že se právě stává slavným na streamovací platformě YouNow, kde se jeho vlogy a videa s pranky těší značné popularitě. Jako většina rodičů ani Rob Bridges netušil, o co jde. Článek sleduje podstatný generační šev, kdy rodiče nemají o popularitě svých potomku sebemenší ponětí, dokud se s nimi nevypraví někam ven, kde jsou pak zaskočeni četnými žádostmi neznámých teenagerů o autogram nebo fotografii jejich ratolestí. Na druhé straně jsou tu už patrné výsledky hned několika výzkumů – ty potvrzují, že v očích současných amerických teenagerů jsou hvězdy z YouTube mnohem populárnější a vlivnější než mainstreamové celebrity z šoubyznysu.

Rodiče s nulovými zkušenostmi ze zábavního průmyslu tak často zažívají, jak nově nabytá sláva jejich potomků obrací rodinu naruby. V rodičovské generaci nikdo nechápe, jak vlastně sociální sítě fungují a málokdo by tu přišel s radou: „Postuj fotky nebo videa a bude z tebe hvězda.“ Zásadní dilemata tu pramení mimo jiného z toho, jak ochránit své děti před kyberšikanou, nebo jak zvládat neplnoletého člena rodiny, který má násobně větší příjem než jeho živitel. A jak vlastně takové děti připravit na něco, čemu se říká skutečný život.

https://www.youtube.com/watch?v=xrGKd7nkTEQ

 

 

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Líbání jí do té doby připadalo nechutné, ale když ji v sedmnácti v klubu Madonna’s na diskotéce jeden kluk vyzval k tanci, který vyústil v polibek, podlehla. „Nemohla jsem se dočkat, až ho znovu uvidím, jenže na další diskotéce mě úplně vysklil a šel tancovat s mojí kamarádkou. Byla jsem úplně zničená. Každý to viděl, jak mě odkopnul, veřejně, na diskotéce. Když je vám sedmnáct, je pro vás všechno děsně dramatické, a tak jsem o tom napsala song,“ popisovala Dolores O'Riordan událost, která dala vzniknout prvnímu globálnímu hitu kapely The Cranberries, a vlastně vůbec první písni, kterou s kapelou napsala. Nikomu z kapely ještě nebylo přes dvacet a kytarista Neal Hogan prý uměl pět akordů; čtyři z nich jsou v Linger. Ve skladbě, níž se v roce 1993 poznala nejedna teenagerka, potažmo teenager.

Reklama
Reklama

Kapela z irského Limericku v čele nepřehlédnutelnou a nepřeslechnutelnou zpěvačkou provedla na začátku devadesátých let dospíváním celou jednu generaci. Hluboká stopa The Cranberries se ukázala okamžitě po náhle a dosud nevysvětlené smrti Dolores O'Riordan, která byla v pondělí nalezena mrtvá v hotelu v Londýně, kam přijela na krátkou nahrávací frekvenci. Prodeje i streamy The Cranberries v posledních pár dnech vylétly o tisíce procent, což je zájem, který nejde vysvětlit jen nostalgií a způsoby kolektivního truchlení ve věku sociálních sítí.

The Cranberries a Dolores O'Riordan přišli ve zvláštní čas, v období grungeové a britpopové mánie, kdy v hudebním mainstreamu nebylo slyšet příliš žen. Vlna kavárenských písničkářek typu Tracy Chapman nebo Suzanne Vega pomalu odeznívala, kritiky milovaná PJ Harvey se ještě netěšila dnešní popularitě a Björk stála trochu stranou všeho. Hlavní proud se tak otevřel pouze dvěma hlasům z Irska – Sinead O’Connor, která už byla v roce 1993 poněkud dezorientovaná, a právě Dolores O'Riordan.

https://www.youtube.com/watch?v=G6Kspj3OO0s

Podobně jako je kytarová technika Edge z U2 v mnohém poplatná irskému přístupu k houslím, vycházel stylizovaný a ornamentální zpěv Dolores O'Riordan z keltské tradice „sean-nós“. V The Cranberries tak vždy bylo něco silně lokálního, až venkovského. Poznamenaná těžkým dospíváním (později v rozhovorech zmiňovala sexuální zneužívání v raném věku) i matčinými zákazy nosit make-up, nebo si dokonce do osmnácti kupovat oblečení podle vlastního vkusu, vkročila O'Riordan bezprostředně z této situace do pozice globální hvězdy.

V  Linger se jí podařilo zachytit dychtivost, křehkost a úzkosti dospívající ženy tváří v tvář prvnímu milostnému očekávání i zklamání. Podobnou senzitivitu nese nejen debut Everybody Else Is Doing It, So Why Can’t We?, ale především největší hit kapely Zombie napsaný v bezprostřední reakci na bombový útok IRA na rušné obchodní ulici v irském Warringtonu, při němž zemřeli dva chlapci ve věku 3 a 12 let. Do těžkého kytarového zvuku tu zpěvačkou v refrénu cloumá vztek na hranici srozumitelnosti dokola opakovaného slova Zombie. V tu chvíli byli jednou z nejznámějších rockových kapel na světě a Dolores O'Riordan se stejnou emocionální investicí v hlase vstupovala do skladeb milostných, písní věnovaných rodině i do songů politických, napsaných pod vlivem probíhajícího válečného konfliktu v bývalé Jugoslávii.

Po letech pauz, stagnování, horších desek a personálních neshod loni The Cranberries vydali album Something Else – na obalu opět s charakteristickým gaučem, na němž sedí poskládaná kapela. Obsahuje akustické předělávky největších hitů a otevírá ho logicky Linger se slovy „Jsem v tom až po uši, jsem do tebe blázen, omotal sis mě kolem prstu.“ Ale kromě touhy se už zdálo, že v jejím hlase je i vyrovnanost.

https://www.youtube.com/watch?v=6Ejga4kJUts

 

 

 

 

 

 

 

 

https://www.newyorker.com/culture/postscript/the-ferocious-sublime-dolores-oriordan-of-the-cranberries

Reklama
Reklama