Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Denní menu, Společnost

Nová uprchlická trasa: Na kole Ruskem do Norska

Nezničitelná Toyota Hilux • Na bicyklu ruskou Arktidou • Klaus chválí Putina • El Niňo zkazí letošní lyžovačku

Ilustrační foto (Another Believer CC BY-SA 3.0) • Autor: Wikimedia Commons
Ilustrační foto (Another Believer CC BY-SA 3.0) • Autor: Wikimedia Commons

Další automobilka má možná problém, tentokrát ale nejde o to, co jejím produktům blafe z výfuku. Americká vláda začala vyšetřovat, jak je možné, že se v Sýrii teroristé Islámského státu prohání v celých kolonách pick-upů Toyota Hilux.

Což o to, v poušti se tyhle bytelné vozy určitě neztratí. Stačí si pustit tenhle pokus zdiskreditovaného Jeremyho Clarksona o likvidaci jednoho staršího kousku. Moderátor nechá terénní auto otloukat, utopí ho v moři, proskočí s ním několika stavbami, nakonec ho podpálí – a auto pořád jede.

Pro latinskoamerického farmáře je Hilux zhruba stejně povinnou výbavou jako pro českého chalupáře oktávka. I autor dnešního menu islamistické pošuky v otázce výběru auta chápe - byl na jedné takové otlučené potvoře závislý v odlehlých koutech chilské Patagonie a ještě jednou touto cestou děkuje Bohu i Toyotě.

Pokud jde o distribuci, je potřeba dodat, že na trhu jsou i jiná dobrá auta - nějaký pick-up má v nabídce téměř každá velká automobilka a farmáři se po prašných cestách prohánějí taky v Mitsubishi L200, Volkswagenu Amarok, lehkých náklaďácích od fordu nebo chevroletu. Syrskou pouští - podobně jako dříve třeba po silnicích somálského Mogadišu nebo při manévrech Tálibánu v Afghánistánu - se ale valí téměř výhradně Hiluxy. Toyota samozřejmě klasicky tvrdí, že “firma má striktní strategii neprodávat svá vozidla potencionálním zákazníkům, kteří je mohou využít nebo upravit k paramilitárním nebo teroristickým aktivitám” – ale že nemůže kontrolovat, kam její vozy putují.

https://www.youtube.com/watch?v=3BRTEXomD6s

Inu možná, ovšem majitelé aut dnes vědí, že v databázích dealerů a výrobců jsou ve skutečnosti uloženy historie každého jednotlivého kusu - proto také mohou firmy v případě průšvihu adresně svolávat majitele k opravám. Pokud auto přestane firemní servis navštěvovat, ví se aspoň, kdo byl posledním majitelem před “zmizením”. Někudy v každém případě Hiluxy do syrské a irácké pouště proudit musí; a ve velkém. Za uši v každém případě tahá tenhle starší výrok mluvčího Toyoty z roku 2001: “Není to ‘product placement’, na který bychom byli nejvíce hrdí, ukazuje to ale, že Tálibán žádá stejné vlastnosti, jako každý jiný zákazník: odolnost a spolehlivost.”

Autor: Archiv
Autor: Archiv

Teroristé mají svá terénní auta s náhonem na všechny čtyři,

syrští uprchlíci nepohrdnou ani bicyklem

. List

The New York Times

přinesl fascinující

zprávu o nové trase do Evropy - tentokrát přes arktické Rusko do Norska

. Článku vévodí fotka hromady horských kol, jež uprchlíci zanechali na ruských hranicích.

Americký deník upozorňuje, že právě krkolomné putování daleko za severní polární kruh citovala Angela Merkel minulý týden jako důkaz, že pokud se evropské vlády pokusí narušit jejich tradičnější trasy do Evropy, najdou si uprchlíci ty nejnemožnější alternativy. Článek živě popisuje, jak mnozí Syřané nebo Iráčané ani přesně nevědí, kde vlastně jsou, a jak daleko na sever se dostali – a nemají ani potřebné zimní vybavení. Přesto úspěšně končí na norské straně hranice ve vyhřátém stanu.

Podivná cesta, která je prý ale stále populárnější a bezpečnější než pokus přeplavit se přes Středozemní nebo Egejské moře, nepostrádá absurdní rozměry až do samého konce: Rusové na svém přechodu neumožňují přechod hranice pěším a Norové zase přísně trestají řidiče, kteří by do Norska přivezli nelegální pasažéry. Uprchlíci si tedy na ruské straně pořizují kola a na nich přejedou několik desítek metrů mezi ruskou a norskou celnicí.

Předpisům je tak učiněno za dost. Jinak je to prý přes Rusko celkem levná záležitost, hlavně v porovnání s nekřesťanskými sazbami převaděčů v okolí Středozemního moře; i s ojetým bicyklem přijde cesta na severní hranice Ruska jenom na pár stovek dolarů.

Český venkov prý na rozdíl od pražské kavárny uprchlíkům náruč neotvírá. Šumperská mutace Deníku.cz ale xenofobům vyrazila pár trumfů z ruky, když minulý týden zveřejnila text s titulkem Uprchlíci dávají lidem na Jesenicku práci. Firmy specializující se na výrobu modulových staveb nabírají na Jesenicku desítky zaměstnanců. “Zájem o bytové domy a ubytovny hotelového typu sestavené z modulů vzrostl v posledních měsících především v Německu…. I díky tomu nyní na Jesenicku panuje nejnižší nezaměstnanost za posledních sedm let,” píše Deník.

Text popisuje nabírání zaměstnanců především ve dvou firmách. Touax v Supíkovicích přijal čtyřicet nových zaměstnanců a potřeboval by další čtyřicítku. „Potřebovali bychom dalších zhruba čtyřicet dělníků a THP pracovníků. Zejména elektrikáři, podlaháři, sádrokartonáři a instalatéři ovšem v regionu chybí, musíme se proto poohlížet i v sousedním Polsku," cituje server marketingového ředitele firmy Touax Jana Petra. Sto zaměstnanců pak přijala firma Česko-slezská výrobní ve Zlatých horách. Z pohledu regionu, který je kvůli vysoké nezaměstnanosti ochoten budovat průmyslovou zónu pro firmy s několika desítkami zaměstnancům, jsou to významná čísla.

Když tentýž server o týden dříve zveřejnil text o tom, že radnice v Zábřehu a Jeseníku odmítají možnost ubytování uprchlických rodin, zatímco šumperský městský úřad naopak již dříve učinil dobrou zkušenost s pomocí konkrétní afghánské rodině, strhla se pod článkem zlostná debata na téma “ať se radnice ani neopováží tuhle lůzu u nás ubytovat”. Pod článkem o pracovních příležitostech pro jeden z nejodřezanějších a nejchudších regionů v zemi ale vládne hrobové ticho…

Václav Klaus naopak nemlčí, zřejmě chce být slyšen. Už si toho všimli i na serveru Politico, když se vydali podívat na Rhodos, kde se každým rokem koná konference pořádaná jedním z nejbližších přátel Vladimira Putina - Vladimirem Jakuninem, který je na seznamu lidí, na něž americká vláda uvalila sankce v souvislosti s válkou na Ukrajině. Konference, jíž se v minulosti zúčastnil i Miloš Zeman, má nadějný název “Dialog civilizací” a většinou se jí účastní ti, kteří mají rádi Rusko a jeho představy o tom, jak by spolu civilizace měly vést dialog - článek v Politico se ostatně jmenuje “Putin Adoration Society” (Společnost pro uctívání Putina).

Politico českého exprezidenta oslovilo s několika otázkami, které jistě stojí za překlad. Klaus vysvětlil americkému serveru, že začátek ruského bombardování v Sýrii považuje za racionální krok. “Musí existovat někdo, kdo považuje Islámský stát za stokrát větší hrozbu, než jakou představuje Asad,“ cituje server exprezidenta a dodává, že Klaus popsal ukrajinskou revoluci jako importovanou zvnějšku a “nikoliv plně autentickou”. Pokud jde o zabraný Krym, ten je podle bývalé hlavy státu “součástí Ruska a v dohledné budoucnosti jí i zůstane”. Na konferenci si Klaus vyrazil prý proto, aby si poslechl řečníky, jako je britský euroskeptik John Laughland.

Ten na konferenci vysvětlil, že Evropská unie vznikla jako výsledek “hybridní války”, s jejíž pomocí si americká CIA po druhé světové válce podrobila západní Evropu. Jiný řečník, řecký profesor Ilias Iliopoulos, zase “obvinil USA a EU z toho, že vedou hybridní válku proti Rusku a arabským státům, aby prostřednictvím mobilizace lidu okolo myšlenek lidských práv a ochrany menšin zavedli v suverénních státech neoliberální fašismus”.

Na Rhodosu prý v uplynulých dnech svítilo ostré slunce a akutně hrozil úpal.

Autor: Archiv
Autor: Archiv

Když obyvatelé jihovýchodní Brazílie v těchto dnech hledí do chytrých telefonů na předpověď počasí, vidí zhruba tento obrázek. A nejen tento týden. Totéž viděli i předchozí týden, týden před předchozím týdnem, týden před ním; vlastně neustále od konce srpna. Za prvních sedm dní letošního října spadlo v brazilském státě Rio Grande do Sul tolik vody, co jindy za celý tenhle obvykle upršený jarní měsíc (jsme na opačné polokouli). Kdo má Brazilce zafixované jako veselé lidi, mohl se snadno přesvědčit, co s člověkem dělá počasí: po pár týdnech dešťů žijí v Nova Petropolis samí nabrblaní Středoevropané.

Proč si to ale říkáme kromě toho, že autorovi dnešního menu v Nova Petropolis z neustálého deště už trochu přeskakuje? Protože setrvalé deště na jihu Brazílie jsou součástí rozjíždějícího se klimatického jevu s názvem El Niňo neboli Jezulátko. Cyklický jev pulsuje už tisíce let v oblasti Tichého oceánu, ale jednou za čas se rozjede do rozměrů, která zachvátí celou planetu. Naposledy se to stalo na přelomu let 1997–98 a vše nasvědčuje tomu, že letošní Jezule bude také pěkný spratek. Dokonce možná největší, jaký si kdo pamatuje, a zasáhne zřejmě i Českou republiku.

Složitému jevu se budeme podrobněji věnovat v Respektu, který vyjde v pondělí, zde pro představu nabízíme mapku amerického vládního úřadu National Oceanic and Atmospheric Administration (NOAA), jež jev podrobně sleduje. Vidíte na ní, co udělá (v tuto chvíli s 95% pravděpodobností) letošní El Niňo s teplotami v globálním rozměru. Barvy zachycují výchylku od průměrných teplot v období prosinec 2015 - únor 2016.

Autor: Archiv
Autor: Archiv

Severní polokouli čeká teplotně silně nadprůměrná zima, v případě naší rodné hroudy se jedná o průměrnou výchylku +2 až +3°C. To je hodně a třeba vlekaři v nižších polohách, kteří investovali do drahé zasněžovací techniky, si zřejmě budou rvát vlasy. Na mrazy to letos opravdu příliš nevypadá, srážky mají být průměrné. Samozřejmě, nutno brát s rezervou.

Pro představu, jaké drama se celoplanetárně v tuto chvíli rozvíjí. Zatímco na jihu Brazílie prší, na jejím severu, ale také třeba v Indonésii panuje drtivé sucho a hoří tam pralesy. Následující obrázek ukazuje úroveň produkce emisí CO2 z minulého týdne. Na obrázku jsou jasně vidět planoucí ohně v oblasti amazonského pralesa a Bornea, jež v důsledku dramatického nedostatku deště vypouští do atmosféry rekordní množství skleníkových plynů.

Video: Byl Elvis Presley Nixonův antidrogový agent?

Kulturní tip: Psí dostihy. ČT art 13.10.2015  20:20. Pavel Landovský a Josef Charvát v hlavních rolích tragikomedie o životě českých emigrantů.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].