úterý 25. 7. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Německá média mají o čem přemýšlet a poctivým liberálům se následující řádky možná nebudou číst úplně lehce. Superkorektní deník The Finacial Times zveřejnil výsledky studie superkorektního německého think-tanku Otto Brenner Stiftung, podle níž německá média hrubě nezvládla uprchlickou krizi v létě 2015 (v Německu se výsledky studie zabývá kde kdo). „Německá média byla příliš nekritická… a nezvládla reprezentovat legitimní obavy obyčejných zneklidněných lidí… média krizi zobrazovala jednostranně a pomohla prohloubit ideologické rozpory mezi liberály na jedné straně a konzervativními a nacionalisticky smýšlejícími lidmi na straně druhé”.

Studii vedl Michael Haller, dřívější hlavní editor týdeníku Die Zeit a jedná se prý o zatím nejdůkladnější analýzu způsobu, jakým se v Německu o migrační krizi referovalo. Výsledky nejsou úplně skvělé. „Až do pozdního podzimu 2015 se v podstatě žádné komentáře nezabývaly obavami, strachy a také odporem rostoucí části populace,” píše se ve zprávě. „Pokud to přeci jenom dělaly, používaly didaktický nebo v případě východního Německa (kde jsou protiimigrační nálady nejsilnější) pohrdlivý tón.”

Reklama
Reklama
Reklama

Mediální masáž se neobešla bez důsledků.

Tweetni to

Média se prý vůbec nesnažila rozlišovat mezi pravicovými radikály a běžnými lidmi, kteří prostě cítili obavy a nejistotu. Místo kritického psaní „přijala názor a také slogany politické elity”. Noviny tak byly plné příběhů o “vítací kultuře” (willkommenskultur) a podle autorů studie se tento samotný slovní obrat stal jakousi “magickou formulí, jež některá média využívala, aby obyčejné lidi proměnila v hodné samaritány”. Nálada se pak zásadně změnila po sexuálně motivovaných útocích při oslavách Silvestra v Kolíně.

Studie vznikla na základě analýzy tisíců článků v celostántním i lokálním německém tisku. Podle autorů se mediální masáž neobešla bez důsledků. Nekritické popisování problému prý přispělo k nedůvěře veřejnosti ve vztahu k běžným médiím přezdívaným “lügenpresse”, neboli lživý tisk.

Podle poslední studie univerzity v Mainzu, jež je ve studii citována, tak 55 % dotazovaných tvrdí, že je média obelhávají. 26 % respondentů pak souhlasí s tvrzením, že „média a politici pracují ruku v ruce na manipulaci veřejného mínění”.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Trumpův tým má celkem jasno v tom, proč nečekaně zvítězil v amerických prezidentských volbách. Jak upozorňuje David Leonhardt v deníku The New York Times, rozhodující úder ve prospěch dnešního prezidenta zasadil dnes již odvolaný šéf FBI James Comey - nikoliv podle ukřivděné Hillary Clinton, ale podle samotných analytiků a poradců jejího soupeře.

Informace pochází z čerstvě vydané knihy „The Devil’s Bargin” (Smlouva s ďáblem) popisující cestu Donalda Trumpa a jeho klíčového ideologického poradce Stephena Bannona do Bílého domu. Je to vůbec první hlubší pohled na novou americkou politickou éru a podle mnohých komentátorů skvělé čtení.

Reklama
Reklama
Reklama

Trumpovi lidé tedy prý své vítězství vidí následovně: mezi 15 milióny voličů v klíčových 17 amerických státech se vloni vytvořila vrstva asi 3-5% z nich, kteří vůbec nevěděli, koho mají volit. Analytici v Trumpově kampani pro ně měli přezdívku „double haters” (zhruba: ti, kteří nenávidí obě strany), šlo o voliče, kteří se nemohli smířit s představou Donalda Trumpa v Bílém domě, nemohli ale snést ani Hillary Clinton. Většinu kampaně tohle klíčoví lidé strávili ve stavu naprosté nerozhodnosti. Pak ale šli a volili Donalda Trumpa.

„Díky, Comey,” říká tým Trump.

Tweetni to

Příčinou je, alespoň podle interních průzkumů Trumpovy kampaně a jejich vlastních mailů, k nimž autor knihy Joshua Green získal přístup, vystoupení šéfa FBI ohledně obnovení vyšetřování Hillary Clinton ohledně jejího soukromého mailového serveru. Z vyšetřování, jak víme, nakonec nic konkrétního nevzešlo, zato definitivně pomohlo váhavcům v rozhodování. „Prohlášení je přimělo vyrazit (k volbám), nikoliv, aby podpořili Trumpa, ale v podstatě aby hlasovali proti Hillary, což bylo nakonec ale totéž”, cituje text Joshuu Greena. Ten tvrdí, že Trumpovi poradci jsou přesvědčeni, že právě Comeyho vystoupení 28. října 2016, tedy bezprostředně před volbami, mělo větší vliv na konečný výsledek, než cokoliv jiného. Titulek textu v The New York Times ostatně zní: „Díky, Comey,” říká tým Trump.

Reklama
Reklama