Neandrtálci nebyli tupí obyvatelé jeskyní, jak možná vypadá jejich přežívající obraz v kolektivní představivosti současného lidstva. Mysl našich skoropředků - přesněji řečeno evolučních bratranců, s nimiž se naši skuteční předci pářili, ale nakonec je nemilosrdně vyhubili - naopak skýtala řadu překvapivých a sofistikovaných zákrut. Což jsme se právě dozvěděli díky neandertálskému zubnímu plaku.
Výzkum pod vedením liverpoolské univerzity, jehož výsledek vyšel tento týden v časopisu Nature, doplnil naše už tak vcelku obsáhlé znalosti o životě neandrtálců. Žili sice v jeskyních, ale uvnitř nich objevené složité stavby dokazují, že to byly chytré a organizované bytosti, dost možná s náboženskými představami. Nebo na trochu praktičtější notu: znali lepidlo.
Díky nové studii a detailnímu prozkoumání zubního plaku pěti jedinců z celé Evropy už víme s jistotou i to, co jedli. A je docela zábavné, jak se jídelníček desítky tisíc let starých bytostí podobá tomu našemu. Neandrtálci žijící v dnešní Belgii byli živi hlavně z masa divokých ovcí a dnes už vyhynulého nosorožce srstnatého. Naopak “Španělé” byli vegetariáni živící se houbami, ořechy a mechy.
Co je možná nejzajímavější: objevy docela jasně ukazují na to, že neandrtálci znali léky a uměli je aplikovat. Na zubech jedince, který trpěl abscesem zubu a střevními potížemi, se našly zbytky houby geneticky podobné penicilinu a také topolu, který má v sobě stejné zklidňující látky jako aspirin. Ani jedno nepatří přitom mezi známou neandertálskou potravu, tudíž vědci soudí, že je nemocný „užíval“ záměrně.
Každopádně zkoumání pravěkých úst může přinést současné medicíně nové znalosti i o tom, jak bakterie v našich vlastních ústech fungují. Mimochodem, minimálně jeden druh bakterie mají neandrtálci i současní lidé v ústech společný.
https://www.youtube.com/watch?v=tdgyA45oVQA&t=353s
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
