středa 28. 9. 2016

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Na astronautickém kongresu v mexické Guadalajaře vizionář a šéf firmy Space X Elon Musk zveřejnil v úterý podrobnosti o svém plánu osídlit Mars.

V představách amerického miliardáře musí mít soběstačná lidská kolonie na rudé planetě minimálně milion obyvatel, což je podle něj cíl dosažitelný během 40 až sta let ode dneška. Lístek na první hromadné lety by měl stát pouhých 200 tisíc dolarů. Musk počítá s flotilou stovek vesmírných lodí odlétajících ze Země na Mars každých několik let, když jsou k sobě obě planety nejblíže. Rozměry a časový rozvrh plánu mohou leckomu znít naprosto absurdně, ale jak lídr Space X nezastírá, v debatě jde hlavně o to „udělat z kolonizace Marsu splnitelnou věc, kterou můžeme uskutečnit teď, během našich životů“.

Reklama
Reklama

Ve své řeči na kongresu Musk – zjevně nezasažený nedávným předstartovním výbuchem jedné z jeho raket Falcon 9 - už tradičně vysvětloval svůj kolonizační záměr starostí o přežití lidstva, které by tak mohlo uniknout nějakému Zemi hrozícímu „soudnému dni“ a šířit civilizaci dál na různých místech vesmíru.

Nicméně jak referuje server Quartz, kromě záchranářských motivů uvedl Musk v Mexiku i další motivace.  „Za nejpůsobivější argument pro tuto snahu dnes považuji skutečnost, že to bude úžasné dobrodružství,“ prohlásil. „Podle mě jde o nejinspirativnější věc, jakou si dokážu představit. Život by měl být víc než řešení běžných denních starostí. Člověk by měl probouzet s nadšením a s myšlenkami na budoucnost.“

https://www.youtube.com/watch?v=0agVZwux1Hs

Musk odhaduje, že první vesmírná loď pro pasažérské lety bude dokončená v horizontu čtyř let. „Ale v těchto odhadech nejsem co do přesnosti úplný přeborník,“ dodává s vědomím, že vývoj jeho nosné rakety Falcon se opožďuje o léta za zveřejněným plánem a že jeho továrna na elektrická auta Tesla je nestíháním termínů proslulá.

Aby se z cesty na Mars stala dostupná záležitost, je třeba vyřešit několik klíčových oříšků, které sníží cenu o - jak říká Musk - „pět milionů procent“. Za prvé jde o stoprocentní znovuvyužití raket, s čímž už  Space X už v současnosti provádí svoje experimenty. Druhou výzvou je tankování na orbitu Země, klíčová věc pro to, aby loď mohla vyrazit na cestu s dostatkem potřebných zásob, a aby ji přitom raketa mohla vynést do vesmíru. Třetím úkolem je výroba pohonných hmot přímo na Marsu, což je jediná možnost, jak dostat loď zpátky na Zemi k dalšímu použití. S tím souvisí čtvrtý zásadní úkol - najít správný pohon. Podle Muska lze na Marsu vyrábět a efektivně používat jen něco na bázi metanu.

Velkou otázkou samozřejmě je, kde na to všechno Space X vezme peníze. Musk přiznává, že projekt za přinejmenším deset miliard dolarů (což je zřejmě opravdu při zemi se držící částka) nemůže financovat sám, byť dělá, co může. „Hlavní důvod, proč vůbec osobně hromadím kapitál je, abych mohl financovat tuhle věc,“ říká s dodatkem, že v privátním sektoru je hodně lidí, kteří mají o pomoc s financováním první obce na Marsu zájem. „A možná se zájem probudí i na straně vlády,“ říká Musk, podle kterého kolonizaci Marsu nakonec s určitostí provede „obrovské veřejno-privátní konsorcium, v jehož režii vznikly i Spojené státy a mnoho dalších zemí všude po světě“.

SpaceX rocket, Ocean Barge Landing
Raketa Falcon 9 s kosmickou lodí Dragon odstartovala z mysu Canaveral na Floridě 8. dubna. Téhož dne přistál první stupeň rakety na plošině v Atlantském oceánu. Podnikatel Elon Musk tak mohl slavit historicky první úspěšné přistání rakety na hladině moře. • Autor: Profimedia, TEMP Sipa Press

Muskův přednesený detailní plán je podle expertů prokazatelně dál než marťanské přípravy NASA. To může dát vizionáři šanci, že se do budoucna veřejná i soukromá energie k cestě na Mars soustředí kolem jeho SpaceX.  Musk přitom nabízí vědcům z NASA jakousi cenu útěchy nebo vábničku, když mluví o obrovských možnostech, které jejich agentuře nabízí průzkum jiných planet sluneční soustavy. „Jsem velký obdivovatel a fanda NASA,“ prohlásil v Mexiku na adresu organizace, která jeho firmě dala první vesmírný kontrakt v roce 2006. „Musím říct, že jsem agentuře neskutečně vděčný za podporu, kterou vždy dávala SpaceX bez ohledu na havárii naší rakety.“

A nakonec: bude Musk mezi prvními osadníky, kteří vyrazí k Marsu? On sám na to přímo zatím neodpověděl, nicméně nezdá se to pravděpodobné. „Myslím, že první marťanská výprava bude opravdu velmi nebezpečná,“ řekl v odpovědi na dotaz z publika, kdo budou první pasažéři. “Rozhodně si myslím, že by neměly cestovat děti. Prostě asi tak: Jste připraven zemřít? Jestli ano, potom jste vhodným kandidátem.“

https://www.youtube.com/watch?v=A1YxNYiyALg

Elon Musk (vlevo) uvnitř prototypu své pilotované kosmické lodi Dragon.
Elon Musk (vlevo) uvnitř prototypu své pilotované kosmické lodi Dragon. • Autor: Profimedia.cz

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Ani 40 let od smrti diktátora Franca se Španělé nedokázali zbavit jeho dědictví, jímž jsou cenzurovaná díla světových spisovatelů, píše deník Financial Times.

Franco zakázal homosexuální (i sexuální) narážky, zmínky o občanské válce, nebo o něm samém, a tak byly třeba z knihy Ernesta Hemingwaye Přes řeku a do lesů  vyškrtány odkazy na „lesby“ a nahrazeny pojmem „dobré přítelkyně“, zmizelo jméno generála Franca nebo nadávky jako „son of a bitch“.

Reklama
Reklama

Tato zcenzurovaná vydání pokračují i v reedicích, a Španělé přitom ani netuší, že čtou zprzněná díla. „Cenzura sice po Francovi zmizela, ale efekt cenzorů zůstává,“ říká Jordi Cornella z univerzity v Glasgow, kde učí hispánská studia.

Dodnes tak jsou v cenzurované podobě vydávány knihy jako Barmské dny George Orwella, Jiná země Jamese Baldwina nebo Rosemary má děťátko Iry Levina. Asi nejhůře dopadl James Bond Iana Fleminga, když z poslední kapitoly Doktor No zůstaly jen cáry, protože byly vypuštěny všechny sexuální narážky.

V době Francovy vlády (1939–1975) bylo ve Španělsku vydáno téměř půl milionu titulů, z nichž každý prošel cenzurou. A mnohé z nich, pokud se dočkají nového vydání, vycházejí stále v oné seškrtané podobě.  Až teď se začíná něco měnit: španělští vydavatelé se začínají vzpamatovávat a například díla Carlose Fuentese a Juana Marsé, která mají brzy vyjít, už nebudou cenzurována.

Reklama
Reklama