úterý 4. 10. 2016

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Optimismus je krásná věc, ale letos nemá nejsilnější sezónu. V případě Brexitu převažoval názor, že s odřenýma ušima nakonec zvítězí stoupenci EU (prorokoval to ironicky dokonce i Václav Klaus ml). Právě z tohoto důvodu v pondělí Financial TimesThe Guardian přirovnávali k Brexitu naprosto nečekaný výsledek kolumbijského hlasování o mírové dohodě s marxistickou guerillou FARC.

Všechny průzkumy říkaly, že Kolumbijci s jistým skřípěním zubů dohodu a omezenou amnestii v referendu schválí. S jistou ironií to prorokoval dokonce i bývalý prezident Uribe, jenž vedl rozhodnou kampaň proti dohodě (a “neomylný” odhad prokázal i Respekt, který vycházel nejen z průzkumů, ale také z nedávných zážitků jednoho z autorů v kolumbijském hlavním městě Bogotá).

Reklama
Reklama

V každém případě odpůrci mírové dohody zvítězili o 0,4%. Co bude dál, nikdo neví. Kolumbijcům bezpochyby vadily podmínky míru. Během pět desítek let trvající války zahynulo zhruba čtvrt miliónu lidí, z domova bylo vyhnáno okolo šesti miliónů Kolumbijců. Utrpení mají na svědomí jak partyzáni, tak polovojenské oddíly (rozpuštěné již dříve) a armáda.

Jednání v Havaně
Jednání v Havaně: Hlavní vyjednavač kolumbijské vlády Humberto de la Calle (vlevo) a jeho protějšek z hnutí FARC Ivan Marquez (vpravo) • Autor: REUTERS

Podle dohody měli mít partyzáni možnost přiznat se ke spáchání zločinů výměnou za nejasně specifikovanou formu časově omezeného domácího vězení. FARC se měl kromě toho proměnit v politickou stranu se zaručeným počtem deseti křesel v parlamentu (později by se normálně účastnil voleb). Jako dokonalá spravedlnost to jistě nevypadá, stoupenci dohody ale argumentovali potřebou dosáhnout konečně míru a upozorňovali, že polovojenské oddíly byly rozpuštěny za podobných podmínek.

Zajímavé rozhodně je, že proti dohodě a za tvrdší podmínky hlasovali především lidé v oblastech, kterým se válka vyhnula. Válečné zóny naopak žádaly kompromis. National Geographic nabízí fotoreportáž z hlasování.

Kolumbie je v každém případě v šoku. Plán B zjevně nikdo nemá. Mezi poraženými jsou také vlády Spojených států a Kuby, jež fungovaly coby prostředníci v průběhu vyjednávání. Všechny strany včetně FARC se zatím dušují, že úsilí o mír nekončí a že se válka nevrátí. Prezident začal vyjednávat s pozicí, jaké změny v dohodě by si vlastně představovala. Zamítnutý kompromis se nicméně složitě vyjednával čtyři roky.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Týdeník TIME se obává, že se Putin prostřednictvím najatých hackerů pokouší vlámat do amerických prezidentských voleb. “Je velmi nepravděpodobné, že by Rusové byli schopni skutečně ovlivnit samo sčítání hlasů, protože naše (americká) volební infrastruktura je decentralizovaná a volební zařízení nejsou přístupná z internetu,” píše týdeník. “Podle více než desítky vysoce postavených představitelů však Rusové mohou rozsévat zmatek a nestabilitu během kampaně i v průběhu hlasování, podkopat víru v konečný výsledek a s ní i v demokracii”.

TIME tvrdí, že americké zpravodajské služby a bezpečnostní složky již od jara vidí důkazy o aktivní ruské snaze zasáhnout prezidentské volby. A americká vláda prý stojí před dilematem, jak na situaci reagovat. V Bílém domě proběhlo na dané téma několik schůzek, na nichž se zvažovalo, zda se situací otevřeně seznámit veřejnost a popsat, co přesně americká bezpečnostní komunita o ruských snahách ví. Obama a jeho bezpečnostní tým se ale údajně obávají nebezpečné konfrontace v dosud nijak smluvně neregulovaném virtuálním prostoru. A tvrdí, že eskalace konfliktu s sebou nese obrovská rizika - včetně zranitelnosti americké elektrické rozvodné sítě, energetického sektoru a dopravní infrastruktury. FBI v každém případě “v srpnu před nebezpečím varovala všech 50 států a ty předložily důkazy o významném počtu nových průniků do jejich volebních systémů”, sdělil týdeníku zdroj na ministerstvu vnitřní bezpečnosti.

Reklama
Reklama

Time

Co konkrétně hrozí? Hackeři se mohou pokusit vnést zmatek do voličských seznamů, do systémů oznamujících výsledky voleb i do médií. Důsledkem může být chaos. Cílem ovšem není zvolení konkrétného kandidáta, ale právě podkopání důvěry ve volby jako základní pilíř demokracie. Putin už v minulosti legitimitu amerických voleb zpochybňoval - a za pozornost jistě stojí, že Donald Trump již nyní naznačuje, že výsledek voleb bude zmanipulovaný.

Americká vláda se snaží přesvědčovat veřejnost, že do výsledků voleb nelze zvenčí zasáhnout. “Každé z více než 9000 volebních míst používá zařízení, jež nejsou připojena k internetu, okrsky výsledky počítají a hlásí nezávisle a většina z nich má fyzickou i elektronickou zálohu pro případ, že by byl nutný přepočet,“ prohlásil před dvěma týdny šéf vnitřní bezpečnosti Jef Johnson.

Podle zdrojů týdeníku TIME varovali své ruské protějšky soukromě i nejvyšší američtí představitelé: John Kerry na problém upozornil Sergeje Lavrova 27. července v Laosu a Barack Obama mluvil s Vladimirem Putinem o kybernetické bezpečnosti soukromě mezi čtyřma očima 6. září během zasedání zemí G20 v Číně.

Reklama
Reklama