Týpci s make-upem, ve stříbrných overalech a v botách na vysoké podrážce. Přepjatá image i zvuk. Písně plné melodramatických a kýčovitých zvratů. To všechno byl na počátku sedmdesátých let glam rock. Žánr, který nejvíce zpopularizovali interpreti jako David Bowie nebo T. Rex.
Pro onu přepjatost, komiksovou nadsázku a cílenou zženštilost se glam rock nikdy nedočkal velké vážnosti ze strany hudební kritiky, ostatně i proto, že sám nechtěl být brán vážně. Důkladný výklad jedné hudební a historické éry nyní podává nová kniha Shock and Awe: Glam Rock and Its Legacy, from the Seventies to the Twenty-First Century od hudebního kritika Simona Reynoldse.
Toho lze aktuálně považovat za nejpopulárnějšího žijícího autora; jeho knihy jako Rip It Up and Start Again o post-punku a Energy Flash o raveové scéně jsou v anglosaském prostředí klasikami žánru. Jak je jeho dobrým zvykem, i v případě Shock and Awe, Reynolds spojuje dokonalou znalost moderních dějin, kulturních pohybů a dobových reálií s muzikologickými pasážemi a zázemím v kritické teorii.
Glam rock měl na něj mimořádný vliv nejspíš i proto, že byl ve velmi útlém věku, když desky Alice Coopera nebo Sweet kralovaly rozhlasovým rotacím. Odnesl si z toho hlavně přesvědčení, že pop by měl být senzacechtivý a hysterický. Mělo by jít o místo, kde spolu splývá velkolepost se směšností, a stávají se od sebe neoddělitelné. Na obří ploše 680 stran tak Reynolds pojednává o časech, kdy byl pop „gigantickým šíleným divadlem plným vynalézavosti a grandiózních gest“.
https://www.youtube.com/watch?v=v–IqqusnNQ
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
