pátek 23. 9. 2016

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Nosíte brýle, nebo třeba jen začínáte mžourat, a proto jíte kilogramy mrkve v naději, že se všechno zlepší? Je to naděje planá. Mrkev, navzdory všeobecnému přesvědčení, nezlepšuje zrak.

Je to totiž mýtus, který za šířilo britské letectvo za druhé světové války. Jeho piloti byli obzvláště úspěšní v sestřelování nepřátelských letadel v noci a celkově za nepříznivých světelných podmínek. Jak to bylo možné? “Je to mrkví, milí Němci, je to mrkví, kterou naši piloti jedí,” šířila britská propaganda.

Zda německá armáda na to konto objednala zásoby kořenové zeleniny navíc, není známo, je ovšem jisté, že by jim to nepomohlo. Britskou noční a soumračnou převahu na obloze zajišťovala převratná a utajovaná inovace, později známá jako radar.

Na každé válečné lži je ovšem zrnko pravdy. Mrkev je bohatá na beta karoten, který tělo přeměňuje na vitamin A. Ten skutečně je pro oko blahodárný; asi nejlépe jeho efekt poznáte, když vejdete ze slunce do temné místnosti. Po chvíli tápání oči tmě přivyknou. Schopnost oka přizpůsobit se náhlým světelným změnám podporuje právě vitamin A. Proto v některých chudších zemích - třeba v dobách nedostatku - především děti trpí takzvanou noční slepotou.

I když ale obyvatelům bohatého světa mrkev nechutná, noční slepota jim nehrozí. Beta karoten je ve spoustě ovoce a zeleniny - špenátu, meruňkách nebo řeřiše. Takže hrozí spíš opak. Předávkování vitaminem A může být dokonce i smrtelné, což je ovšem opravdu krajní případ. Nicméně další z příznaků, dočasné zoranžovění kůže, už myslitelné je.

Mrkev tedy zraku pomáhá, ovšem pro vzdušné souboje je stále praktičtější zmíněný radar.

Inzerce
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Podle některých hlasů už vodíkový pohon automobilů svůj souboj s elektrickými bateriemi definitivně prohrál. Elektrické baterie jsou budoucnost, rozhodl se automobilový průmysl. A vskutku - když si dnes pořídíte elektroauto, můžete jej používat bez větších obtíží. Nabíjecích stanic je ve vyspělém světě (včetně Česka) dost, stejně jako nechybí další servis. To u vodíkových aut neplatí, protože - ještě - nepřekonala problém “je málo vodíkových pump - nikdo si proto nekupuje vodíková auta - nikdo proto nestaví nové vodíkové pumpy”.

Ovšem Toyota, největší automobilka světa, se nápadu pohonu na vodík pořád drží, takže zase tak ztracená idea být nemusí. A přichází s překvapivými inovacemi.

I když, s inovacemi. Bioplynové stanice nejsou žádná technologie budoucnosti, nýbrž žhavé současnosti. Odpad z lidských záchodů je už dnes cenný energetický zdroj. V Toyotě dělají jen o jednu věc navíc než v běžných bioplynkách, dvakrát extrahují oxid uhličitý a získávají tak čirý vodík.

Čistička odpadních vod je všude, a to je toyotí řešení problému s nedostatkem vodíkových pump - protože jak píše server Quartz, “kde je hovínko, je i člověk”. A kde je člověk, je často i garáž a v něm auto, to skoro není třeba doříkávat.

Jestli to auto bude vodíkové, to už záleží na tom, zda se Toyotě podaří o svém nápadu přesvědčit japonská a kalifornská města - tyhle dva státy jsou tahouni automobilových proměn. Toyota pro to jistě udělá hodně. A má pravdu v tom, že vodíková auta se prakticky ve všem podobají benzinovým - tím, jak snadno se tankují, jaký mají dojezd. A zvyk je železná košile. Byť si to Elon Musk nemyslí.

V téhle souvislosti přišla podobná zpráva z Kalifornie. Kanál Fox News ji sice uvedl tak, že “v Kalifornii možná bude regulováno kraví prdění”, to je ovšem zkratka. Kalifornští zemědělci budou muset snížit produkci metanu ze svých chovů (a ano, kraví bzdění je velký zdroj). Ovšem nebudou muset svůj skot přemlouvat k větší zdrženlivosti, nýbrž dostanou dotaci na zpracování kravího hnoje - právě na zdroj energie.

Vše se spojuje: cesta k tiché a ekologické dopravě vede přes kraví bučení.