úterý 8. 8. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Jeden prázdninový příběh, který milovníci Brazílie jistě rychle poznají. Ostrovní noviny plní tragédie britské rodiny užívající si prázdniny v blízkosti Ria de Janeiro. Rodina se pohybovala v okolí města Angra dos Reis, pobřežního letoviska, odkud se vyráží na přilehlé ostrovy a do známého koloniálního městečka Paratí. Ve vypůjčeném autě se krajinou zjevně pohybovala podobně bezstarostně, jako je zvyklá z Evropy. Výsledek je hodně ošklivý: šestačtyřicetiletá Londýňanka Eloise Dixon byla před zraky svých dětí dvakrát střelena do břicha a bojuje o život v brazilské nemocnici.

Příběh by byl téměř komický, kdyby nekončil tak špatně. Britská rodina podle všeho neuměla portugalsky, Brazilci v průměru také nejsou žádní mistři světových jazyků. Rodina odbočila z hlavní silnice, protože sháněla vodu, portugalsky agua. Místní jim horlivě ukázali směr, ovšem do čtvrti s názvem Agua Santa, tedy Svatá voda. Nějak se nezamysleli nad tím, proč by rodinka cizinců s dětmi mířila do míst ovládaných známým drogovým gangem Terceri Comando Puro. Když renault z půjčovny do Svaté vody dorazil, poslali místní jeho pasažéry k čertu, jak je v kraji zvykem. Britové nerozuměli - a místní nerozuměli, že Britové nerozumí. Když tak turisté pokračovali v cestě, místo aby uposlechli výzvu, že mají zmizet, zareagovali obyvatelé chudinské favely podle standardních zvyklostí - zahájili palbu.

Reklama
Reklama
Reklama

Brazílie je pozoruhodná země, ale některé věci se tam prostě nedělají, a nejen tam. Ve vedlejší Argentině například “chytré” navigace v autě začnou blikat a pípat, když se přiblížíte k problematickým čtvrtím, kterým se tam ovšem neříká “favelas”, ale “villas”. Pokud podobné pomůcky nemáte k dispozici, nabízíme neohroženým cestovatelům zdarma několik základních rad.

Postřelená britská turistka v Brazílii
Postřelená britská turistka v Brazílii • Autor: facebook

Rada číslo jedna: nikdy nejezděte do míst, o kterých nic nevíte. V neznámém prostředí se držte hlavních cest a nezajíždějte do uliček. Dávejte neustále pozor, kam jedete - favely nejsou v přehledných prstencích, ale prostupují chaoticky městy. Jedno špatné odbočení a rázem se místo mezi usměvavými středostavovskými bytostmi pohybujete v ulicích připomínajících temné srdce Afriky.

Rada číslo dvě: když už špatně odbočíte a neznámá čtvrť okolo vás začne vypadat divně (to časem celkem spolehlivě poznáte), okamžitě odtamtud vypadněte. Nesnažte se projet ani prokličkovat, prostě se otočte a vypařte se přesně tudy, kudy jste přijeli. Plná čára, zákaz otáčení a podobné kudrlinky nejsou žádný argument, nejste ve Švýcarsku.

Rada číslo tři: pokud se dostanete do problémů, potlačte morální převahu Evropana a nikdy, opravdu nikdy, si nehrajte na hrdiny. Odevzdejte bez velkých cavyků peníze a opět co nejrychleji zmizte. Tihle hoši mají v kapse kvér či břitvu a v krvi jim právě koluje bůhvíjaké svinstvo. Zkušení Latinoameričané vědí, že je lepší přijít o pojištěné auto, které si od vás přišla na křižovatce při čekání na zelenou “vyzvednout” skupinka sympaťáků s revolverem, než ty dobré muže nutit, aby vám před převzetím vozu museli prostřelit hlavu. Čert vem těžce vydělané reály.

Rada číslo čtyři: nikdy nezůstávejte na ulici ve stojícím autě, stáváte se dokonalým a zcela bezbranným terčem (podrobnosti viz rada číslo tři, převzetí vozu na křižovatce). Po zaparkování vždy vystupte a vydejte se do budovy, kam máte namířeno. V jihobrazilském Porto Alegre takhle vloni za bílého dne zastřelili dva mladíci ženu, která ve voze čekala před školou na své ratolesti. “Jak mohla udělat tak školáckou chybu?” kroutili nechápavě hlavou zkušení místní.

Zkrátka, Brazílie je vzrušující země, ale má to své mouchy. A mimochodem, ostrov Ilha Grande, kam právě z Angra dos Reis vyjíždějí lodě, je úžasné místo a rozhodně stojí za návštěvu.

A ještě dobrá zpráva na závěr: podle nejnovějších informací z britských médií operace postřelené ženy dopadla dobře a Elois Dixon se ze svých zranění nakonec nejspíš vylíže.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Může to znít kapánek neuvěřitelně, nicméně tak to chodí: uprchlické vlny se chopil módní průmysl. Konzum již nesčetněkrát dokázal, že umí vyprázdnit úplně všechno a ještě na tom parádně vydělat. A dokazuje to i v přítomnosti.

Módní butik se sexy názvem Uzi - jinak se jedná o značku poloautomatické zbraně izraelské výroby oblíbenou mezi mafiány - tak podle deníku The New York Times donedávna dámám nabízel model s názvem Refuge Dress neboli uprchlické šaty za 119 dolarů. Jedná se o jednoduché splývavé šatičky nad kolena, ve kterých se budou jejich majitelky v parných dnech cestou do kanceláře jistě cítit pohodlně.

Reklama
Reklama
Reklama

https://twitter.com/SanaSaeed/status/892467483176607744

Butik tvrdí, že model pojmenoval již před vypuknutím uprchlické krize a že “když něco vytvoříte, musíte tomu vždy dát nějaké jméno”. Úplně vážně tyhle řeči brát ale nelze - šatičky šlo jistě přejmenovat dávno. Obchod sice jejich jméno skutečně změnil, ale teprve minulý týden, když obrázek výrobku s jízlivým komentářem zavěsila jedna dotčená žena na Facebook a strhla se mela. Teď se tedy jedná o Oxford Dress - oxfordské šaty, což jen dokazuje, že názvy v téhle branži neznamenají vůbec nic.

Majitelka butiku Mari Gustafson si nicméně namlouvá, že takto pojatá móda může přispět k důležité celospolečenské diskuzi. “Většina módních výrobků nese ta nejnudnější jména, protože lidé v téhle oblasti nechtějí vést vážnou debatu. Je ale důležité, abychom se v módě o těchhle věcech bavili,” říká - celkem nepochopitelně vzhledem k tomu, že na kritiku reagovala místo debaty bleskurychlým ústupem do nejnudnějšího bezpečí.

Aby to ale rychlopalný butik neschytal za všechny. Deník ve svém komentáři připomíná další vkusné příklady. Značka Dolce & Gabbana tak nedávno prodávala  “slave sandals” (sandály pro otroky) za krásných 2300 dolarů a Zara pruhované dětské tričko s něčím, co nápadně připomínalo žlutou šesticípou hvězdu na prsou.

https://twitter.com/CNTIndia/status/784288779875921920

Deník má i jiné příklady, ale pokud se chceme držet uprchlíků a vychutnat si, jak přemýšlejí rozmazlení frackové z velkoměst, nic neposlouží lépe než obálky časopisu Traveller z vydavatelství Condé Nast. Na jednom se objevila herečka Priyanka Chopra v sexy tričku s “politickým” poselstvím: nápisy UPRCHLÍK, PŘISTĚHOVALEC a OUTSIDER byly přeškrtnuty a pod nimi zářil jediný pravý název, CESTOVATEL, tedy shodou okolností název zmíněného časopisu. Marketingový kousek byl prezentován jako “odvážný a nebojácný” – nicméně po upozornění, že cestovatelé se na rozdíl od válečných uprchlíků za dobrodružstvím vydávají dobrovolně, se nebojácná herečka omluvila.

Obal

Autor menu naprosto chápe, že rozhořčovat se nad touhle branží podnikání nemá smysl. Co se honí v myslích marketérů, je pro obyčejného smrtelníka záhadou: Anna Wintour v jednu chvíli hovořila o módním trendu “migrant chic”, nakonec se také omluvila. Britští umělci sdružení pod názvem Connor Brothers se trendu alespoň vysmáli a stvořili tuhle hypotetickou obálku stejného časopisu.

Komentář The New York Times nicméně podotýká, že jakýsi potenciál sdělení móda jako umění povrchnosti přece jenom má, pokud si ovšem láme hlavu s tím, co chce říct. Na americkém trhu se například na jaře objevily šátky s obrázky měst ze zemí, jejichž státním příslušníkům Trump zakázal vstup do USA, jiná firma zase vyrábí bundy, z nichž se dá postavit stan. Jsou prý určeny na pomoc uprchlíkům. Jak se k nim dostanou, firma ve svém inzerátu firma úplně neřeší, minimálně ale dává ctěným zákazníkům možnost vykonat dobrý skutek.

https://www.youtube.com/watch?v=z1sE1sKsBm8

Reklama
Reklama