pondělí 5. 3. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Teplotní křivka v předpovědi počasí pro Česku se už pomalu začíná šplhat k jarním teplotám nad deset stupňů, ale na mrazy z minulého týdne by se nemělo jen tak zapomínat. Teplotní rekordy (třeba v Beskydech bylo nejchladněji za 63 let) možná vůbec nebyly výjimečným rozmarem počasí, nýbrž ukázkou trvalejších a znepokojivých klimatických změn.

V mnoha částech Evropy byla minulý týden větší zima než na severním pólu, píší New York Times. V Římě nebo v Benátkách sněžilo, v Norsku klesla teplota pod mínus 40 stupňů, nezvykle chladné počasí zasáhlo i britské ostrovy. Na pólu sice přesné meteorologické měřidlo není, ale podle dostupných odhadů tam ve stejné době bylo lehce nad nulou. V Beringově úžině je nejméně ledu za 40 let.

Reklama
Reklama

Mnozí vědci nepochybují, že oba extrémy spolu souvisí. Klíčem takzvaný cirkumpolární vír nebo také polární vír – anglicky „polar vortex“. Jde o klimatický jev daný nižším tlakem vzduchu, díky němuž ledový arktický vzduch za normálních okolností cirkuluje v nejsevernějších oblastech planety a chladí je. Potíž je, že polární vír se poslední dobou často „porouchá“.

Víření slábne a studený vzduch uniká směrem na jih. Jak v New York Times názorně přibližuje jeden z klimatologů, celý problém si lze velmi dobře představit jako otevřené dveře od ledničky: za normálních okolností je lednička zavřená, zima je uvnitř a venku teplo, ale když se dveře nechají otevřené, studený vzduch utíká ven a teplý dovnitř.

Podle New York Times je fér uznat, že ohledně příčin, proč arktický vír slábne, ještě není mezi vědci úplně jasná shoda (třeba oproti 97procentnímu konsensu ohledně toho, že nynější klimatické výkyvy jsou dílem člověka). Ovšem letošní zima do této debaty nic uklidňujícího nepřináší.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Vítězstvím populistických a anti-systémových stran skončily nedělní italské parlamentní volby. Jakkoliv se jejich úspěch čekal, společných zhruba 50 procent pro Hnutí pěti hvězd a Ligu severu představuje nevídaný úspěch (přesné výsledky by měly být zveřejněny až v pondělí odpoledne). Žádná ze stran však nezískala nadpoloviční většinu a možná vládnoucí koalice se bude rodit těžko – Itálii tak s největší pravděpodobností čekají měsíce politické nestability.

Vítězem voleb se stalo Hnutí pěti hvězd s více než 30 % hlasy. Strana, kterou v roce 2009 založil italský komik Beppe Grillo, nicméně před volbami vyloučila účast na koaliční vládě a 30procentní zisk k samostatnému vládnutí nestačí. Nejsilnější parlamentní zastoupení bude mít středo-pravá koalice složená ze strany bývalého premiéra Silvia Berlusconiho Vzhůru, Itálie (Forza Italia), Bratrů Itálie a Ligy severu.

Reklama
Reklama

Právě úspěch Ligy je možná největším překvapením celých voleb, neboť silně anti-imigrantská strana v rámci koalice získala ještě více hlasů než Berlusconiho uskupení. Celkový zisk středo-pravé koalice se odhaduje na zhruba 37 % - jen těsně tak zůstane pod 40 procenty, která jsou v Itálii potřeba k vládnutí. Největším poraženým jsou doposud vládnoucí Demokraté, kteří pravděpodobně nezískají ani 20 procent a bývalý premiér Matteo Renzi již avizoval, že nejspíš odstoupí.

„Voliči potrestali mainstreamové strany za léta ekonomického úpadku, rostoucí daně a vlnu migrace," píše americký server Bloomberg. Itálie je vskutku jednou z mála evropských ekonomik, které se stále daří hůře než před rokem 2008; každý třetí Ital pod 25 let je nezaměstnaný. Zároveň na zemi tíživě dolehla migrační krize, jenom za poslední čtyři roky k jejím břehům dorazilo na 600 tisíc migrantů.

Italské deníky reagují šokovanými titulky. „Di Maio (lídr Hnutí pěti hvězd) vítězí, Itálie se stává neovladatelnou," píše středolevý deník La Stampa. Libero pak jde ještě dál: „Chaotická vláda amatérů – hněv a zmatek u volebních uren: po špatném přichází ještě horší.“ Volby sleduje napjatě celá Evropská unie. Jak Hnutí pět hvězd, tak Liga severu sice před volbami zmírnily opozici vůči euru, vítězství dvou euroskeptických stran nicméně jasně odráží náladu v zemi, která stála u základů evropského projektu.

https://www.youtube.com/watch?v=CqjtlN-oBOc

Reklama
Reklama