sobota 17. 9. 2016

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Když muzikant A hostuje na albu muzikanta B, a pak muzikant B zase hraje na albu muzikanta A, tak se tomu říká, že „oplácí laskavost“. Přesně tak zněl tweet, který odstartoval hluboký zájem novináře Michaela Azzerada o klišé v hudebních recenzích - a vyústil až v rozhodnutí napsat o nich knihu.

"Moje kniha vznikla z lásky. Píši o hudbě již třicet let a značný čas z toho jsem i editor, to už si člověk začne hodně všímat opakujících se frází. A zčásti stojí za to být k ním kritický, ale také neškodí je oslavit,“ popisuje v rozhovoru pro Village Voice hudební novinář Michael Azzerad pozadí vzniku výjimečné knihy Rock Critic Law: 101 Unbreakable Rules for Writing Badly About Pop Music.

Reklama
Reklama

Ta by sice měla vyjít až během příštího roku, ale kdo sleduje Azzerada na Twitteru, může jeho vtipný a trefný projekt nahlédnout pod #RockCriticLaw. Autor oceňované biografie Nirvany: Come As You Are, editor serveru The Talkhouse a především fenomenálního portrétu americké nezávislé scény osmdesátých let Our Band Could Be Your Life, tu shromažďuje nejrůznější klišé, která prostupují hudební publicistikou. Mnohá jsou nepřeložitelná, mnohá bez problému fungují i v českém kontextu.

Pobaví především termíny jako „plodný“, což je nadužívaný, ale bezvýznamný kompliment pro hudebníka, který ohromuje objemem produkce, nikoli kvalitou. Azzerad sleduje mnohé floskule až do doby jejich vzniku převážně v sedmdesátých letech - a zdůrazňuje úskalí popisu zvuků ve slovech. „Když se člověk při psaní opírá pouze o staré klišé, je to dost smutné,“ zdůrazňuje v rozhovoru. „Slavný citát tvrdí, že psát o hudbě je jako tančit o architektuře. Ale fakt je, že já bych strašně rád viděl někoho tančit o architektuře.“

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Bylo to před třemi lety, když se Travis Cornettrozhodl, že nezbývá nic jiného než přeměnit svou bukolickou usedlost v Severní Karolíně v bytelné opevnění. Nejprve nainstaloval kamery, pak přibyly cedule Vstup zakázán doplněné výhrůžkou, že narušitelé budou potrestáni, a nakonec si pořídil kalašnikov. Travis Cornett byl plný odhodlání, že na jeho ženšen nikdo ani nesáhne.

Suzy Khimm přináší na serveru Foreign Policy zevrubný pohled na globální trh s ženšenem, z něhož se v posledních sezónách stal takřka zlatý důl. Zabezpečená farma firmy Hifh Country Ginseng se skutečně stala terčem zloděje, který po ženšenu prahl ze stejných důvodů, z jakých se Cornett pustil do jeho pěstování.

Reklama
Reklama

Globální trh s tímto kořenem, jenž má využití v tradiční čínské medicíně, se dnes odhaduje na dvě  miliardy dolarů. Popularita produktů s ženšenem se neomezuje jen na Čínu, ale narůstá i v Koreji, Singapuru, Malajsii a mnoha dalších zemích s výraznou čínskou minoritou.

photo_main_4
Autor: X High Country Ginseng

Drtivá většina produkce ženšenu dnes pochází z velkofarem, kde se nešetří pesticidy, a stín tu zajišťují dřevěné nebo látkové zábrany. Divoký ženšen, který roste v lesích, se sice těší větší oblibě; je považovaný za účinnější a na trhu má větší cenu. Ale právě takový se dnes pěstuje už jen v Americe na farmách, jako je ta Cornettova. Z toho důvodu je terčem nájezdů, které jsou už tak masivní, že mu může hrozit vyhubení.

Reklama
Reklama