úterý 9. 1. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Magazín Forbes se vrací k zákonu, který s počátkem roku začal platit na Islandu a vzbudil celosvětovou pozornost. A to nikoliv tím, že by šlo o první zemi, kde byla odlišná odměna pro muže a ženy za stejnou práci postavena mimo zákon, jak se psalo v řadě textů, to už je ve většině zemí světa včetně Česka - ale tím, že mění mechanismy, jak tuto rovnost kontrolovat a vymáhat.

Zatímco jinde je na státu, aby firmy či instituce kontroloval a na základě zjištěných pochybení případně trestal, na Islandu to obrátili a všem firmám s pětadvaceti a více zaměstnanci zákon nově ukládá, aby státu dokázaly, že zaměstnance platí férově. A to každé tři roky. Na základě toho pak obdrží certifikát.

 Problém s prvním modelem nastává v okamžiku, kdy stát toto téma nezajímá, jak to třeba dlouhodobě nezajímalo stát český, přestože podle celoevropských statistik existuje v odměňování žen a mužů jeden z největších rozdílů v EU. Tato statistika sice neoperuje s odměnou za stejnou práci a rozdíly jsou způsobeny zejména tím, že ženy pracují častěji v oborech s nižším ohodnocením, nicméně i tak jsme na tom v porovnání s kulturně a historicky relativně blízkými zeměmi hůř: ve Slovinsku je pay gap na sedmi procentech oproti českým dvaadvaceti. Inspekci práci ke kontrolám specificky zaměřeným na jiné peníze za stejnou práci předloni dotlačila ombudsmanka Anna Šabatová. A kontroloři pak během roku 2016 odhalili inspektoři nerovné odměňování v celkem 115 případech.

Na konkrétní dopady nové islandské legislativy si chvíli počkáme, protože firmy mají nyní čtyři roky, aby požadavkům vyhověly. A konzultantka Freyja Steingrímsdóttir pro Forbes zmiňuje, že zatím vůbec není jasné, jak se s novými pravidly společnosti vyrovnají. Také proto, že výši mezd určuje řada proměnlivých a často pro každou firmu individuálních faktorů. Což jsou nakonec důvody, proč lze nerovnost vcelku obtížně kontrolovat a případně postihovat v jakékoliv zemi. Zároveň je zjevné, že zákon má větší podporu u veřejnosti než u zástupců byznysu – zatímco mezi Islanďany je proti asi pětina, mezi lidmi z vedení firem je to více než dvojnásobek. Některé firmy se také obávají vyšších nákladů.

Další Forbesem oslovené političky a podnikatelky nicméně krok vítají. Neúspěšná kandidátka na prezidenta Halla Tómasdóttir (předloni získala druhý nejvyšší počet hlasů) připomíná studii konzultantské firmy McKinsey, která spočítala, že globální HDP by se zvýšilo o osmadvacet bilionů dolarů ročně, pokud by se platy mužů a žen narovnaly. A připomíná také příklad svojí firmy, kde pravidla platí už nějakou dobu – a na rozdíl od mnoha jiných přežila ekonomickou krizi.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Počet sebevražd v indických školách a na univerzitách se neustále zvyšuje, varuje internetový magazín Quartz. Podle dat ministerstva vnitra za rok 2016 spáchalo sebevraždu téměř 9,5 tisíce dětí a mladých lidí, což vychází v průměru na jednu sebevraždu za 55 minut.

I když neexistuje přesně stanovená skupina příčin, nejčastěji tak studenti činí kvůli neúspěchu ze zkoušky nebo testu. To byl důvod čtvrtiny případů – což je za rok 2016 2,5 tisíce dětí. Nicméně nejedná se ale o jediný důvod: ve výčtu se dále objevuje nucená volba povolání nebo obecně strach z neúspěchu.

Reklama
Reklama

Problém je nejčastější u studentů medicíny. To potvrzují i zprávy z médií, podle kterých několikrát výrazně přispěla k dobrovolnému ukončení života jejich obava ze špatně odvedeného výkonu při zkoušce – ale také diskriminace na základě příslušnosti k určité společenské skupině,  tzv. kastě. Ministr vnitra Hansraj Gangaram Ahir nicméně dodává, že takovými přesnými čísly už úřad nedisponuje.

Řešení každopádně nebude lehké. V současné době v zemi existuje méně než pět tisíc psychiatrů na 1,3 miliardy obyvatel - a ještě méně klinických psychologů, odborníků zaměřujících se na psychoterapeutickou léčbu pacientů. Indická vláda proto jako protiopatření schválila tzv. District Mental Health Programme, který obsahuje pravidla pro prevenci sebevražd, pro snižování stresu na pracovišti a konzultace ve školách v nejvíce zasažených oblastech.

Jedním z dalších kroků, jak bojovat s vysokým počtem sebevražd, má být i přímé zapojení škol a univerzit. Přes sto z nich již otevírá takzvané „wellness buňky” pro studenty – systém přednášek, poradenství a pohovorů, které mají pomoci snižovat nejen úzkost a strach z neúspěchu, ale všechny duševní problémy a napětí. Nejprestižnější indická technická škola, Indický technologický institut v Kharagpuru, studentům již v rozvrhu uvolnila jednu hodinu denně, která má sloužit výhradně k odpočinku a k interakci s ostatními.

Reklama
Reklama