pátek 4. 8. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Na dopady globálního oteplování se lze dívat různě. Jak píše britský The Guardian, výzkumníci z kalifornské univerzity v Berkeley na to šli porovnáním dvou nečekaných statistik. A z jejich výpočtů vyplynulo, že v Indii, na niž se zaměřili, vzrůst o jeden teplotní stupeň odpovídá 67 sebevraždám drobných zemědělců nad dlouhodobý průměr.

Původní znění studie najdete tady. Že za fatálním rozhodnutím sebevrahů stojí skutečně klima, respektive obava z toho, jaký budou mít rostoucí teploty vliv na úrodu a jejich živobytí, dokládají její autoři několika protipříklady. Rostoucí teplota mimo období zrání se na statistice sebevražd nijak neprojevuje. A naopak - pokud jsou dešťové srážky o jeden centimetr nad běžným ročním průměrem, klesá sebevražednost o sedm procent. Celkově tak - vyvozují výzkumníci - sucho a zvyšující se teplota v Indii za posledních třicet let přivodily 59 300 sebevražd jaksi “navíc”.

Relativně dobrou zprávou je to, že roční počet sebevražd v indickém zemědělství loni poklesl; na druhou stranu byl vyvážen rokem 2015, který byl z pohledu sucha a sebevražednosti především v některých dlouhodobě trpících státech přímo katastrofální. Život si tehdy vzalo v celé zemi 12 602 rolníků - z různých důvodů, ale sucho bylo takřka určitě jedním z hlavních.

Inzerce
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Kdo má pocit, že Donald Trump má až příliš vřelý vztah k putinovskému Rusku, toho muselo v jeho podezření utvrdit vyjádření amerického prezidenta k podpisu nového zákona, jenž rozšiřuje americké sankce proti Rusku. Chladný přístup se dal očekávat, nicméně prezident spolu s podpisem zákona zpochybnil dokonce jeho ústavnost. Mírněji pak dodal: „Tím, že tento zákon limituje možnosti exekutivy, ztěžuje Spojeným státům vyjednávat dobré dohody pro americké občany a povede ke sblížení Číny, Ruska a Severní Koreje.“

Zákon prý podepsal v zájmu národní jednoty, nicméně neopomenul připomenout, že „on vybudoval opravdu velké firmy v hodnotě miliónů dolarů“ a „umí dělat mnohem lepší zahraniční obchody než Kongres“. O den později pak na svém účtu na Twitteru obvinil Kongres ze špatných vztahů s Ruskem.

Reklama
Reklama

Trump neměl příliš na výběr, musel zákon podepsat. Jelikož návrh získal v Senátu 98 hlasů pro a pouze 2 proti a v Sněmovně reprezentantů 419 pro a 3 proti, Prezidentské veto by v tomto případě bylo k ničemu. Kongres by ho snadno přehlasoval.  Nové sankce proti Rusku rozšiřují opatření Obamovy administrativy a trestají Kreml za jeho snahu - prezidentem Trumpem neustále zpochybňovanou - zmanipulovat loňské americké prezidentské volby.

The New York Times píší, že opatření odráží hlubokou skepsi, kterou kongresmani napříč politickým spektrem chovají vůči Trumpovu přátelskému přístupu k prezidentu Putinovi.  Chtějí zabránit tomu, aby Trump nechal Kremlu projít anexi Krymu, intervenci na Ukrajině i vměšování do voleb. Sankce jsou zaměřené především na prezidenta Putina a jeho kruh blízkých, soustředí se také na ropný a těžební průmysl Ruska.

Senátoři jsou výrokem o protiústavnosti poněkud zmateni, nicméně hlavní podle nich je, že prezident zákon podepsal. Experti na ústavní právo se shodují, že nový zákon o sankcích dává Kongresu právoplatnou možnost kontrolovat exekutivu. Ta mu náleží i v případech týkajících se národní bezpečnosti, přestože to prezident zpochybňuje.

Ovšem Trump může mít aspoň z části pravdu, když se rozčiluje, že přišel o část výkonné moci, píše David Ignatius ve svém komentáři: „Kdyby se jednalo o kteréhokoli jiného prezidenta a jiného protivníka než Rusko, možná by Trumpův výrok získal větší podporu“.

Na ruské straně nový zákon vyvolat očekávatelné negativní reakce. Premiér Dmitrij Medveděv na svém účtu na Facebooku napsal, že nový zákon je počátkem „plnohodnotné obchodní války“ a že „naděje na zlepšení vztahů s novou americkou administrativou jsou u konce“. Ve stejném příspěvku prezidenta Trumpa, že se nechal zahanbit a „impotentně“ předal výkonné pravomoci Kongresu. Mluvčí Kremlu ve čtvrtek na tiskové konferenci varoval, že „nikdo by neměl pochybovat, že Rusko bude chránit a bránit své zájmy“ a současně označil sankce za „krátkozraké a beznadějné“.

Putin již před tím oznámil, že tamní americká ambasáda musí do 1. září snížit počet zaměstnanců o 755 lidí. Americká vláda zatím neoznámila, o jaké pozice se bude jednat, ale budou nejspíše propouštět ruské občany pracující na ambasádě. Mnozí to přirovnávají až ke studené válce, ale Daniel Treisman, profesor politologie na UCLA, říká, že k tomu má situace ještě daleko.

Sankce však vskutku přicházejí ve velmi nevhodný čas. Blíží se volby plánované na rok 2018, a Putin proto doufal ve zlepšení ekonomické situace i vztahů s USA. Nicméně přijatý zákon mu tuto snahu značně ztíží, a ruský prezident tak postupně ztrácí víru, že si touto cestou domácí pozici napraví, dodává Treisman.