0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Denní menu5. 2. 20166 minut

I ty si vytiskni svou 3D zbraň

Až nebude Schengen • Špinavá Británie • Genetická diskriminace • Ropuší katatrofa na Madagaskaru • Vznešená samota je mýtus

Japonská policie zatkla může, který měl doma vytištěné zbraně • Autor: REUTERS

Skončí Schengen, neskončí Schengen - to je otázka nejbližších týdnů, soudě alespoň dle slov vrcholných evropských politiků. Pomiňme nuance jako znovuzavedení vnitřních hranic a uzavření schengenské hranice vnější - například zda je něco takového vůbec myslitelné a možné. Tomu se ostatně bude věnovat hlavní text pondělního Respektu. Máme však k dispozici nové propočty, kolik by nás zrušení prostoru bez vnitřních hraničních kontrol stálo. Tentokrát od francouzského (vládě blízkého) think tanku France Stratégie (text je k dispozici zde), takže jde o čísla týkající se Francie.

Autor: Milan Jaroš
Autor: Milan Jaroš
Reklama

Největší výpadek - celou polovinu - bude znamenat konec malých přeshraničních turistických výletů z okolních zemí. Kolem 350 000 lidí pak překračuje denně hranice nikoliv kvůli památkám, ale kvůli práci. To činí další citelný výpadek ekonomického výkonu země. A poslední negativním důsledkem bude přiškrcení vzájemného obchodu.

Pro Francii samu by to mělo znamenat výpadek jedné miliardy eur ročně, to by činilo půl procenta celkového HDP. Ve Francii každou desetinu procenta růstu mohutně slaví, znamená to tedy dost. A to nemá být Francie nejvíc postiženou zemí, celý schengenský prostor by v případě konce přišel o 0,8 procent HDP.

Hroucení Evropy je zkrátka cítit na každém kroku. A pokud se rozhodne Británie přidat své polínko do ohně v podobě odchodu ze společenství, britští vědci varují, že tam bude cítit nejvíc: Británie se prý stane “špinavým mužem Evropy”. Je totiž nepravděpodobné, že bez tlaku společných pravidel Britové dodržovali přísné environmentální standardy. Pověstná londýnská mlha by se tak za několik krátkých let vrátila.

Genetická diskriminace je na světě. Její případ vypadá takto: americký školák Colman Chadam navštěvoval základní školu v Palo Altu. Spolu s ním ji navštěvovali i dva sourozenci, kteří trpěli cystickou fibrózou. Colman Chadam nemocí netrpěl, ale měl pro ni genetické dispozice, jak u něj lékaři kdysi zjistili při jednom z nesouvisejících poporodních vyšetření. Přestože se u něj nemoc nevyvinula, požadovali rodiče nemocných sourozenců, aby školu opustil - děti, trpící touto chorobou totiž nemohou být příliš blízko sebe, protože jsou náchylné k infekcím. Škola jim částečně vyhověla.

Autor: Profimedia.cz
Autor: Profimedia.cz

Kauza je stále u soudu coby jakýsi testovací případ; o výsledek už nejde, Chadamovi se z Palo Alta odstěhovali. Genetická diskriminace je každopádně americkými zákony nepokrytá: legislativa tento termín zná, ale týká se jen zaměstnání a zdravotního pojištění, nikoliv přístupu ke vzdělání. A v obecné antidiskriminační normě není výslovně zmíněn. Chadamovi jsou dál odhodláni dovést případ k rozsudku (libovolnému), a bude to tedy precedens. Jediný podobný případ - strojírenská firma BNSF se snažila dokázat, že ke zdravotním problémům, kvůli kterým ji žalovali zaměstnanci, měli dotyční genetické dispozice - skončil nakonec mimosoudním vyrovnáním.

Madagaskar stojí na hraně katastrofy a podle vědců nezbývá mnoho času na její odvrácení. Je to ohrožení pro přírodu ostrova, pro lidské zdraví, pro ekonomiku země. Je to slizké, kváká to -  a je to asijská ropucha.

Tvor se na unikátní ostrov dostal jak jinak než v zámořských velkokontejnerech. Čtyřmilionová ropuší armáda ovládla přístavní město a šíří se do okolí rychlostí dva kilometry za rok. Její specifický jed zabíjí ostrovní ptáky, plazy i savce. Na ostrově je navíc žába pravidelnou součástí jídelníčku, a ropucha je jedovatá i pro člověka. To už je samo o sobě dost hrozné; a uvážíme-li, že Madagaskar je přes systematické decimování stále domovem mnoha endemitních druhů, je to pro biologické bohatství ještě hrozivější.

Autor: Archiv
Autor: Archiv

Vědci proto radí odhodit rukavičky: po nutnou dobu omezit import a zpřísnit jeho podmínky. A pak na území ovládnuté ropuchami, které ještě není tak rozsáhlé, přistoupit k tvrdým likvidačním opatřením. Zatím se jako stoprocentně úspěšný ukázal obzvlášť leptavý roztok kyseliny citrónové. Nebudou to hezké scény.

Zůstaňme ještě chvíli u Afriky. Mapy světa, především ty populární či na stránkách médií, mají jednu zvláštnost. Uprostřed Afriky je zpravidla šedá skvrna, jež říká “no-data”. Není to chyba ani map, ani médií, ani nikoho populárního: o 150 milionech lidí žijících v devíti státech o celkové rozloze Austrálie toho prostě nikdo moc neví. Včetně základních údajů: kolik lidí se za rok narodilo, kolik jich zemřelo. Kolik jich pracuje. A kde.

To je samozřejmě dost velký problém jak pro tamní samosprávu (kde postavit školu, když nevíme, kde je kolik dětí), tak pro mezinárodní společenství (jakou poslat pomoc, když nevíme, co je potřeba). Recept prý není zas tak složitý, země musí vybudovat silný a nezávislý statistický úřad. To už se děje - ale nebude to snadná cesta.

Zase o něco blíž je noční můra všech, kteří si – na rozdíl od mnoha amerických republikánů - nemyslí, že the only thing to stop the bad guy with a gun is the good guy with a gun. Totiž zbraně tištěné na 3D tiskárnách. Tady je plně funkční poloautomatická puška. Z levného plastu.

Pravda, budoucnost ještě nepřišla úplně. Z plastu je sice vyrobena drtivá část těla zbraně, nicméně klíčové prvky - zásobník, kohoutek a hlaveň - jsou stále z kovu. Není ale těžké je sehnat. Tady video na ukázku, co věc, od které dělí majitele 3D tiskárny několik kliků myší, umí.

https://www.youtube.com/watch?v=Kjco5lhddqQ&feature=youtu

Jste romanticky fascinování osamělým rozjímáním v divočině po thoreauovském způsobu? Tak jste prý zpozdilí. Říká to esej na serveru aeon.co: zaprvé je tahle izolace mýtus a sám Thoreau byl ve svém Waldenu izolován asi tak, jako kdyby se šel izolovat na sázavskou chalupu a pravidelně slýchával houkat Posázavský pacifik.

Autor: Wikipedia
Autor: Wikipedia

A za druhé - všechno opustit není známkou obzvláštní vnitřní síly. Peklo jsou ti druzí, říkal J.P. Sartre, a je to pravda i v přízemnějším slova smyslu. Známkou obzvláštní síly je život s ostatními vydržet - a nevzdat snahu učinit to pro všechny okolo snesitelnější.

Video: Americký švec hledá následovníky, kteří by chtěli dělat řemeslo a dodržovat etiku.

Kulturní tip: Dánská dívka. V kinech od čtvrtka.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].