pátek 12. 5. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Na zoologické vědecké bádání bylo vždy třeba sbalit batoh a vyrazit na expedici. Dne se stále častěji odehrává i jinak - pomocí satelitů a osobního počítače. O dalším takovém výzkumu píše server The Atlantic a tentokrát se týká počítání albatrosů.

Kolik je na světě těchto vodních ptáků s obdivuhodným rozpětím křídel, to samozřejmě stále ještě přesně nevíme. Ale díky výzkumu britských a novozélandských vědců budeme brzy aspoň tušit, kolik jich je na Chathamových ostrovech, vzdáleném pacifickém souostroví mezi Argentinou a Novým Zélandem.

Albatrosi rádi hnízdí na travnatém a rovném povrchu, což je vzhledem k tomu, že jsou velcí a sněhobílí, pro satelitní sledování ideální. Pak už jen zbývá vyřídit si zvláštní povolení od americké vlády. Vědci totiž použili obrázky amerického komerčního satelitu WorldView-3, z nějž čerpají třeba mapy Googlu, a tato zařízení mají zakázáno volně poskytovat snímky s větším rozlišením než 50 centimetrů komukoliv jinému než americké vládě. Vědci si vyjednali snímky s rozlišením třicet centimetrů a sčítání mohlo začít.

Šetří to čas a peníze výzkumníků i stres ptáků. Postaru je nutné se na plachetnici dlouho plavit k ostrovům, z pobřeží sledovat a hrubě odhadovat, pak se vylodit a počítat na suché zemi. Což ptákům vadí. Sledování z vesmíru je neznervózňuje.

Satelity jsou v zoologii přítomné od roku 2004, kdy ale šlo jen o pokusy. V roce 2011 už zoologové použili snímky z vesmíru pro spočtení tuleňů v antarktickém Weddellově moři, o rok později tamtéž pro spočtení tučňáků. V roce 2014 na opačné špičce planety došlo lední medvědy. A neposkvrněná není ani Afrika: v roce 2015 vědci takto spočetli pakoně v Keni.

A co je nejlepší, minimálně do jednoho takového se můžete ještě zapojit. Tuleni stále ještě nejsou zcela dopočtení: materiál, na němž můžete ze svého domova spolu s vědci pracovat, je k dipozici zde.

Počítání albatrosů
Autor: Peter Fretwell

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

O pokusu firmy Nike - respektive o pokusu mnoha lidí, který financuje výrobce sportovních potřeb Nike - pokořit při maratonském běhu hranici dvou hodin už páteční menu jednou referovalo. Pokus se odehrál, a jak už je některým čtenářům možná známo, Eliud Kipchoge protnul pásku v čase 2:00:25. Nepovedlo se.

Běželo se na okruhu v italské Monze. Ti nejlepší běžci světa rozráželi vzduch a udávali tempo těm úplně nejlepším. A to způsobem, který atletická asociace neuznává, takže nový čas, ač historicky nejrychlejší, není oficiální rekord - což ovšem nikomu moc nevadí. Velkou úlohu samozřejmě hrály nové boty Vaporlfly Elite od firmy Nike a Kipchoge se pokoušel běžet podle dávného fyziologického vzorce, který vypočítává maximální možnou maratónskou rychlost a má zaručit čas pod 1:58:00. Byla to zkrátka inženýrsko-vědecká podívaná.

Zklamání na Kipchogeho tváři bylo zjevné i přes hromadu gratulací v cíli. Ale nic není ztraceno, rozhodně ne Kipchogeho touha dvě hodiny nakonec pokořit. “Svět je ode mě jen 25 sekund,” nechal se slyšet záhy po tom, co se vydýchal.

https://www.youtube.com/watch?v=_aZW2AisjVU

Reklama
Reklama