Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Nenašli jste, co hledáte?

Napište na [email protected]

Denní menu, Společnost

I chřadnoucí bílí muži mají pořád zázračné spermie

Spermie vstupující do vejcovodů • Autor: Profimedia.cz
Spermie vstupující do vejcovodů • Autor: Profimedia.cz

Obyčejný heterosexuální bílý muž neprochází právě oslnivou érou svých dějin. Všichni ostatní jsou na vzestupu, pouze on se statisticky propadá, chřadne a ztrácí rozum. Zdá se to být úplně jasné, americké volby jsme nazvali vzpourou bílého muže a četba knih jako je třeba loňský americký bestseller Hillbilly Ellegy to hezky ukazuje (vzpoura se povedla, díky, vidláci).  Nebo třeba pohled na nedávné zvláštní vydání přílohy The New York Times s pětadvaceti nejzajímavějšími songy dneška. Kde jste, citliví neandrtálci? Leonard Cohen se nepočítá; a stejně už bohužel není mezi námi.

Přesto zůstává něco, čeho se ve své zkáze můžeme pevně držet. Jsou to, ehm … eh, spermie. Tedy samozřejmě, i o těch si dnes často čteme, že už bičíky nemrskají tak jako dřív, v dobách zašlé slávy. Text na serveru BBC nicméně připomíná, že tyhle pohlavní buňky jsou stále učiněný zázrak - a ano, vyrábíme je i my, bílí muži.

Výkon zmíněných buněk je pozoruhodný a jen popis cesty k vajíčku by zjevně obstál jako námět pro slušné drama. Padesát až sto padesát miliónů rozechvělých jedinců se vrhá do chemicky velmi nevlídného prostředí pochvy. Většina v temnotě umírá, ale ostatní neúnavně hledají cestu vpřed. Ta má mnohé slepé uličky a zákoutí, v nichž číhá samota a osamělý zánik. Jen nemnozí dorazí až do dělohy. Tam ovšem číhají nelítostné bílé krvinky, jež vetřelce surově likvidují. Všechno vypadá beznadějně, několik posledních jedinců to však s vypětím všech sil dokáže - dorazí do vejcovodů, kde čeká vlídnější klima a nějaká ta organická výživa. A pak? Pak se také může stát a celkem dost často stává, že kýžený cíl není právě přítomen. Sbohem živote, všechno nadarmo.

Japonští a britští vědci teď přišli na to, jak je vůbec možné, že tohle nějaká buňka může zvládnout a přežít. Jak se spermie vlastně orientují? Vítězi jsou prý ty s největším smyslem pro rytmus. Pohyb hlaviček i bičíků buněk je vysoce sofistikovaný a podobá se siločarám magnetického pole. Nicméně lze ho vystihnout poměrně jednoduchým matematickým vzorcem a pohyb spermie tak modelovat.

Tohle všechno, i když to na laické úrovni nezní dvakrát srozumitelně, prý může pomoci v léčbě neplodnosti. Vědci začínají chápat, co vlastně dělají jednotlivé pohlavní buňky, a chystají se na matematické modely, které dokážou popsat pohyb celých zástupů spermií. V každém případě u mikroskopů žasnou: “Pokaždé, když mi někdo řekne, že čeká dítě, pomyslím si, že tohle je jeden z vůbec největších známých zázraků - a že si to nikdo moc neuvědomuje,” cituje BBC matematika Hermese Gadelhu z Newyorské univerzity.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].