pondělí 13. 8. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Občas přijde kybernetická hrozba z úplně nečekané strany. Že hacker ovládne váš chytrý domov, zapne plyn a začne zvonit? To už známe. Že se hacker zmocní vašeho telefonu a odešle z něho sprosté obrázky vaší starší sestře? Proč by ne? Že se hackeři vlámou do systému jaderné elektrárny, například Temelína, a způsobí apokalypsu na Vysočině a v širém okolí? To by nikoho nepřekvapilo.

Není obtížné předpokládat, že existují různá pootevřená vrátka v přístrojích a systémech, které používá 99 procent z nás, ale jen jedno procento alespoň trochu rozumí tomu, jak fungují. Ovšem že jedním z takto rizikových přístrojů je fax, to už zní zajímavě.

Reklama
Reklama

O objevu prezentovaném na “hackerské konferenci” Def Con, píše BBC Vtip je v tom, že protokoly, na jejichž základě faxy fungují, pocházejí z osmdesátých let. Z té doby také pochází i zabezpečení faxů. Jinými slovy je nulové. Fax je přitom stále docela hojně používaným artiklem, funguje v řadě firem a úřadů (ostatně i do Respektu je možné zafaxovat). A například pro soud je v některých ohledech faxová zpráva relevantnější než email.

Yeniv Balmas z Check Point software proto na Def Conu ukázal, jak je pomocí zaslaného obrázku možné proniknoutdo jinak třeba velmi obstojně zabezpečených firemních sítí. Dosud však není žádný takový útok znám - firma Hewlett-Packard přesto obratem nabízí příslušnou bezpečnostní záplatu.

check-point

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Turecko směřuje do vážné finanční krize. Turecká lira setrvale klesá: letos ztratila už 40 procent své hodnoty vůči dolaru a v posledním týdnu propad akceleruje. Dosavadní opatření centrální banky v Ankaře zjevně nezabírají. A ekonomické problémy by mohly prezidenta Recepa Erdogana ohrozit víc než politická opozice, kterou ve volbách pravidelně poráží.

Jedním z pilířů jeho popularity je ekonomický růst posledních patnácti let: zemi v roce 2003 převzal po vážné finanční krizi a od té doby hospodářství rostlo ročně v průměru 7 procent. Úspěch doprovází i příliv zahraničních investic, které se během Erdoganovy vlády zvýšily z pár desítek či stovek milionů dolarů na 10 - 20 miliard ročně. Klesat začaly až po teroristických útocích roku 2015 a po neúspěšném převratu o vojenský puč v roce 2016.

Reklama
Reklama

Aktuální finanční krizi vyvolal souběh více okolností. Turecko má trvalý obchodní deficit. Tamní firmy mají velké dluhy v cizích měnách, které s propadem liry logicky narůstají do hrozivých výšek. Slabší lira také zvyšuje ceny dovážených produktů, aktuální inflace dosahuje 16 procent. Investoři navíc ztrácejí důvěru v zemi, kde prezident Erdogan setrvale zvyšuje osobní moc na úkor nezávislých institucí včetně centrální banky a do vrcholných pozic dosazuje příbuzné. Erdoganův zeť se například po červnových volbách stal ministrem financí.

https://www.youtube.com/watch?v=NWDp9j325L4

Do nebezpečného koktejlu se přidává aktuální diplomatický spor s USA, které zavedly sankce proti dvěma tureckým ministrům. Pokud Turecko nepropustí amerického evangelického pastora, který čelí obvinění z údajné podpory kurdských a gülenistických teroristů, hrozí širší americké sankce.

Erdogan zatím reaguje podle předpokládaného vzorce. “Současný kurz liry nemá žádné ekonomické opodstatnění… Turecko má pevné hospodářské základy a zůstane silné,” říká. Ekonomický růst opravdu trvá, zadluženost státu a domácností je nízká. Problémy měny prezident považuje za “operaci” cizích mocností, které proti Turecku vedou ekonomickou válku - a v této válce hodlá bojovat. Příznivce mobilizoval heslem, které známe také z českých politických kampaní: “Tahle země je naše.”

Slíbil také, že se před jakýmkoliv zahraničním rivalem neskloní, a své stoupence vyzval, aby vlastenecky směňovali své dolary a eura za liru. “Zrádcům”, kteří šíří nepravdy o financích země, slibuje trest. Financial Times píší, že istanbulský státní zástupce začal vyšetřování proti “osobám zapojených do činů, které (manipulativními zprávami v tisku a na sociálních sítích, pozn. red.) ohrožují sociální smír, vnitropolitický klid a jednotu, a důvěru v ekonomiku.”

Krize už má dopady i mimo Turecko. V propojené globální ekonomice, kdy finanční trhy do značné míry ovlivňuje davové, emocionální chování investorů, jsou ohrožené i další měny. Euro v pondělí dnes kleslo na roční minimum a klesá i hodnota měn rozvíjejících se zemí: Jihoafrické republiky, Indie a Indonésie.

Závažné mohou být zvláště geopolitické škody aktuální krize, ze které Erdogan viní Trumpovu administrativu. “Naší odpovědí tomu, kdo proti nám a celému světu vede obchodní válku, je směřování k novým trhům, nové spolupráci a novým aliancím,” řekl Erdogan v neděli. V podobném duchu se nesl páteční komentář zveřejněný v deníku The New York Times: oněmi alternativami mohou být Rusko, jehož ministr zahraničí Lavrov na dva dny navštíví Turecko, bohatý Katar a Čína.

Turecko graf

Reklama
Reklama