pondělí 12. 3. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Prakticky od zvolení Emmanuela Macrona francouzským prezidentem se mluví o tom, že se brzy naplno rozběhne francouzsko-německý motor. A zaseknutá EU se s jeho pomocí zase rozjede směrem k větší integraci a efektivnosti. V posledních týdnech však přibývá skepse a náznaky, že k příliš radikálním změnám nedojde. Naposledy vhodily písek do motoru, který poháněl integraci od jejího začátku v 50. letech minulého století, severoevropské státy. Konkrétně osm zemí (Pobaltí, Skandinávie, Holandsko, Irsko), jimž se v rámci EU začíná přezdívat “nová hansa” - kvůli částečné geografické návaznosti na pozdně středověkou alianci obchodní měst.

Minulé úterý zveřejnili ministři financí této osmičky společné prohlášení. Postavili se za linii, kterou v minulých německých vládách garantoval ministr financí Wolfgang Schäuble, pro něhož bylo podstatné dodržování pravidel eurozóny, rozpočtové úspory a reformy v krizových zemích. “Nová hansa” dále varuje před nekritickým přijetím Macronových plánů, které spočívají v přesunu pravomocí z národních států na úroveň eurozóny - a fakticky i ve větší „institucionální připravenosti“ bohatého severu EU podporovat předlužené jihoevropské státy.

Reklama
Reklama

„Není to francouzsko-německá Evropa,“ doplnil minulý týden holandský premiér Mark Rutte v Berlíně - a opravdu se zdá, že už v Unii, která má 27/28 členů, už Francie a Německo sotva dokážou společně protlačit své představy. Ve “staré” EU, která mívala do počátku 90. let dvanáct a později patnáct členů, ještě shoda “dvou nejsilnějších” stačila.

"Macron má důvod k obavám,” konstatují tak Financial Times. Popisují, že podle kuloárních zpráv byli Angela Merkel a její nový ministr financí - a dlouholetý starosta někdejšího hanzovního města Hamburku - Olaf Scholz (SPD) spokojení, že se aliance zemí vyznávajících rozpočtovou disciplínu ozvala.

Po Němce bude postoj těchto zemí v nadcházejících jednání s Francií dobrým argumentem. Berlín a Paříž již oddálily březnový termín pro oznámení dalšího společného postupu eurozóny. Klesla i očekávání ohledně výsledků červnového summitu EU. O tom, zda poslední vláda Angely Merkel výrazně promění Evropskou unii, a co Němci odpovědí na Macronovy návrhy, si můžete přečíst analýzu v aktuálním Respektu 11/2018 pod titulkem Macronova brzda.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Americký podnikatel Elon Musk slibuje příští rok udělat další krok k dobytí Marsu - což je sen, kvůli kterému si založil „kosmickou“ firmu a začal vyrábět vlastní rakety. A tu největší, která by na rozdíl od dosavadních měla na Mars skutečně doletět, slibuje Musk otestovat už příští rok. „Myslím, že budeme schopni uskutečnit krátké lety někdy v prvním pololetí,“ prohlásil v neděli na konferenci SXSW v Texasu.

Podle reportérů BBC Musk v této souvislosti poznamenal, že je žádoucí dostat se na Mars dřív, než vypukne další světová válka a jaderný konflikt. V projevu nepadla předpověď, kdy a proč by k válce mělo dojít, spíš jen varování, že tuto temnou vizi nelze jen tak vyhnat z hlavy. Podle Muska je „nepravděpodobné“, že by už nikdy k žádné světové válce nedošlo, protože tak to prý na Zemi chodí.

Reklama
Reklama

Ani nová raketa s pracovním názvem BFR - zkratka se interpretuje různě, nejčastěji jako Big Fucking Rocket – nicméně nepoletí příští rok rovnou k Marsu. Oněmi „krátkými lety nahoru a dolů“ Musk myslí patrně test, zda se raketa odlepí od země, a zda poté, jak je u Muskových raket zvykem, zase bezpečně dosedne na zem. „Podobně se trénovalo i s předchozími raketami – při prvních testech vyletěly třeba jen metr a půl vysoko,“ uvádí publicista Tomáš Přibyl, který počínání Muskovy firmy SpaceX podrobně sleduje.

https://www.youtube.com/watch?v=A0FZIwabctw&feature=youtu.be

Je navíc otázkou, jestli ke zkušebním startům skutečně dojde už za rok. Sám Musk v Texasu přiznal, že s termíny často přehání a že se je velmi často nedaří dodržet. Na druhou stranu dříve nebo později svoje vize skutečně plní, ať už šlo o průlom ve výrobě elektromobilů s populární značkou Tesla, o výstavbu největší továrny na světě (na baterie) nebo nejnověji o vystřelení jedné červené Tesly do vesmíru. K tomu došlo před měsícem s pomocí rakety Falcon Heavy, která coby nejsilnější raketa současnosti má být předstupněm BFR. (O startu Falcon Heavy jsme psali zde).

Let na Mars se má podle dřívějších slibů uskutečnit kolem roku 2022. Plán je takový, že BFR vynese na oběžnou dráhu Země druhý stupeň rakety tvořící zároveň kosmickou loď, další rakety pro ni dopraví na orbit palivo - a po jeho přečerpání druhý stupeň odstartuje z oběžné dráhy směrem k Marsu. Tam by měl přistát, z místní atmosféry si vyrobit palivo pro zpáteční cestu - a díky menší gravitaci na Marsu zvládnout cestu zpět na jeden zátah.

Novinka BFR je v tom, že půjde o nejsilnější raketu všech dob, která by měla být schopna vynést do vesmíru a na Mars mnohem větší objemy nákladu, než je dosud běžné. Kromě letu na Mars Musk slibuje využít svých raket také k rychlým „orbitálním skokům“ po Zemi. Let odkudkoli kamkoli by neměl zabrat víc než hodinu, třeba z Londýna do New Yorku by to mělo jít zvládnout za třicet minut.

Čtěte také: Soukromý kapitál je skutečným tahounem kosmonautiky

https://www.youtube.com/watch?v=5TMnH4foxM0

 

Reklama
Reklama