Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Nenašli jste, co hledáte?

Napište na [email protected]

Denní menu, Společnost

Facebook posiluje násilí a xenofobii, naznačují data z Německa

Autor: Ilustrace - Pavel Reisenauer
Autor: Ilustrace - Pavel Reisenauer

Dvacetitisícové městečko Altena na jih od Dortmundu proniklo do celostátních zpráv přesně před třemi lety, kdy tu mladý požárník Dirk Denkhaus zkusil podpálit podkroví se syrskými migranty. Když se dnes místních zeptáte na motiv útoku, dostanete obvyklé odpovědi – městečko se vylidňuje, ekonomicky slábne, perspektivy se zužují. Mladí lidé se nudí a propadají deziluzi.

Při rozdělování uprchlíků po Německu sice většina místních stála za starostou, který se rozhodl přijmout jich víc, než bylo stanoveno, ale ne všichni souhlasili – což u voleb bylo znát. někteří však zmíní i jinou příčinu – Facebook, kde se spojitost mezi imigranty a nebezpečím objevuje hodně často. Resp. rozhodně častěji, než by odpovídalo tomu, jak to v Alteně reálně vypadá. Hypotéza, že požárník Dirk uvízl v on-line bublině strachu a zlosti, napadne kdekoho.

Tímto vhledem do života na německém maloměstě začali reportéři New York Times text o tom, že spojitost mezi životem na Facebooku a xenofobií je dnes už „víc než jen spekulace“.

Útok na Syřany v Alteně byl jedním z více než tří tisíc podobných incidentů, které se staly v Německu za poslední dva roky a byly zařazeny do databáze unikátního sociologického experimentu dvojice vědců z univerzity v britském Warwicku. „U každého útoku analyzovali místní komunitu podle všech možných proměnných, které by mohly být relevantní – bohatství, demografie, obliby extrémní pravice, prodeje novin, počtu imigrantů, historie podobných útoků, četnosti protestů. A jedna věc se ukázala jako zjevná. Města, kde byl Facebook nadprůměrně využíván, měla spolehlivě víc útoků na uprchlíky,“ píší New York Times.

Článek v detailech popisuje, jak tato teorie zapadá do toho, co se v Německu poslední dobou děje – a popis dává smysl i v souvislosti s tím, co se děje na Facebooku a v realitě v Česku. Teze, o které píší autoři studie, koneckonců není nová – jen na ni nyní existuje důkaz.

„Naše výsledky naznačují, že sociální média mohou fungovat jako propagační mechanismus mezi on-line nenávistným projevem a násilnou kriminalitou v reálném životě,“ stojí v shrnutí.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].