pondělí 20. 11. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

List The Financial Times na svém webu v pondělí odpoledne oznamoval, že Angela Merkel zažívá největší krizi své politické kariéry. Nejprve zaostala za očekáváním v zářijových volbách a nyní se jí nepovedlo vyjednat koalici s liberální FDP a Zelenými. Poprvé zcela selhal její totálně pragmatický styl jednání, na nějž je zvyklá z řešení eurokrize – nejprve rozkouskovat témata na detailní prvočinitele, a pak se v úzkém kruhu dlouho do noci domlouvat na finálním kompromisu.

Mladý šéf liberálů Christian Lindner v noci z neděle na pondělí do rýsujícího se kompromisu “hodil vidle” s odůvodněním, že příliš odporuje programu jeho strany. Možná nechtěně tak potvrdil, co v aktuálním vydání týdeníku Die Zeit píše sociolog Heinz Bude: “Člověk má hloupý pocit, že skončila éry Angely Merkel, pokud tím rozumíme politiku obrušování hran, vyrovnávání protikladných cílů a pragmatického překonávání problémů a hrozeb, které se nečekaně objeví. Politické strany všude na světě chtějí upozadit pragmatismus a postavit zase do popředí své programy. Ne proto, že to je záruka lepšího vládnutí, ale proto, že si to voliči žádají. Budoucnost mají lídři politických stran, kteří umí polarizovat. A je jedno, zda flirtují s pravicovým populismem jako Sebastian Kurz či Viktor Orbán - anebo s levicovým populismem jako Jeremy Corbyn či Bernie Sanders.”

Reklama
Reklama
Reklama

 

Styl Angely Merkel možná vyšel z módy a nikdy nebyla lepší chvíle pro předpovědi jejího konce než teď. Argumenty shrnul Wolfgang Münchau, šéf serveru Eurointelligence.com. Kancléřka však nechce odejít takto neslavně a nechce to ani většina Němců. Podle aktuálních průzkumů je druhou nejoblíbenější političkou v zemi a za kancléřku ji chce pořád 58 procent Němců.

cem ozdemir, lidr strany zelenych v nemecku, 17.3.2011
Šéf Zelených Cem Özdemir • Autor: Matěj Stránský

V pondělí po poledni se sešla s prezidentem Frankem Walterem Steinmeierem, který poté apeloval na všechny politické strany. Mají vzít vážně mandát od voličů a být ochotní převzít vládní odpovědnost. Slova mířila k liberálům z FDP, ale i k jeho vlastním sociálním demokratům (SPD). Ti po volebním debaklu z konce září chtějí do opozice, případně volají po předčasných volbách. Steinmeier ve středu přijme šéfa SPD Martina Schulze a bude se zřejmě snažit jeho názor změnit, respektive zjistit, za jakých podmínek by přece jen byla SPD ochotná vstoupit do další vlády velké koalice s CDU/CSU.

Angela Merkel ve večerních, velmi poklidných a nekriticky vedených rozhovorech na stanicích ARD a ZDF řekla, že si nyní počká na další kroky prezidenta. Pokud nebude mít s kým sestavit většinovou vládu, úplně nevyloučila ani tu menšinovou - “nikdy neříkej nikdy” - ačkoli je vůči ní “extrémně skeptická”. To už by prý raději předčasné volby a překvapivě rovnou ohlásila, že by do nich CDU/CSU znovu vedla. Slíbila prý voličům, že pro ně bude další čtyři roky pracovat a tento slib z letní volební kampaně platí. Německo podle jejích slov potřebuje stabilitu - a ona je takříkajíc jejím garantem. Dále pak v rozhovorech pokračovala ve svém politickém stylu. Za krach jednání nikomu nedala vinu, řekla, “že se mnohé naučila – a pochválila dosažené výsledky; jen trochu práce ještě prý zbývalo udělat. Po zářijových volbách se v Německu hodně psalo o nespokojenosti v řadách CDU/CSU, po překvapivém neúspěchu při sestavení nové vlády strana nicméně zatím stojí loajálně po boku své předsedkyně.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Německo se v pondělí probudilo v šoku: rozhovory o vládní koalici skončily nečekaným neúspěchem. Šéf liberální FDP Christian Lindner v noci prohlásil, že mezi stranami – tedy Zelenými, FDP, CDU a CSU - nevznikla vzájemná důvěra, a proto se z jednání stahuje. Německá politika je tak nyní ve zcela nezvyklé situaci.

“Německo, země ve vyloženě dobré kondici, nejdůležitější stát Evropy a jeden z nejdůležitějších na světové scéně, nezůstává pouze bez vlády. Náhle zde též vyzařuje neschopnost postavit se k problémům tak, aby se daly vyřešit,” píše Stefan Braun na webu deníku Süddeutsche Zeitung. Kdo je viníkem, to se možná ukáže v příštích dnech a možná to nebude nikdy úplně jasné. Středoleví Zelení a středopravá CDU zdůrazňují, že po tolika kolech rozhovorů nebyla jejich stanoviska věcně daleko od sebe - a za viníka politické krize považují právě FDP a jejího šéfa Lindnera.

Reklama
Reklama
Reklama

“Pro Německo to je porážka,” pokračuje Braun. Sondážní jednání se vedla dlouho a velmi detailně, přesto byla k ničemu. “Ano, narážely na sebe (ideologicky, pozn. TL) vzdálené světy. Ale ve světě Trumpa, Erdogana a Putina mohlo, nebo spíše mělo vzniknout společné pouto: za liberální, hospodářsky rozumné, globálně uvažující Německo. Je zkrátka těžko pochopitelné, proč CDU/CSU, Zelení a liberálové nedokázali domluvit vládu, která by stavěla na rozumné vzdělávací, uprchlické, přistěhovalecké politice a na digitalizaci Německa. Pravda, neexistoval jeden velký společný projekt takové vlády - ale mohlo vzniknout hodně malých chytrých projektů, jejichž jménem by tato vláda dávala smysl,” shrnuje text nejčtenějšího seriózního deníku v Německu.

Jiný úhel pohledu nabízí druhý vlivný deník, konzervativní Frankfurter Allgemeine Zeitung. “Je lepší, když vládní sestava selže již při vyjednávání, než aby se rozhádaně vlekla příštími lety. Vysvětlení FDP - že raději nechce vládnout, než aby vládla špatně - je proto dobře zvolené,” píše Jasper von Altenbockum. Naštvané reakce křesťanských demokratů a Zelených podle něj potvrzují oprávněnost rozhodnutí Christiana Lindnera. Jednání směřovala k tomu, že svou politiku prosadí zvláště Zelení a FDP bude muset ze zásadních bodů svého volebního programu nejvíc ustoupit - v otázkách ochrany klimatu, migrace, daní i Evropské unie.

Názory FDP se v těchto tématech rozcházejí s mainstreamem “zezelenalého Německa” a blíží se postojům Alternativy pro Německo. “Lindner to nechce veřejně uznat, ale zcela vědomě spravuje ekonomicky a národně liberální dědictví, které stálo u vzniku AfD. Ve volební kampani vsadila FDP na voliče, kteří se rozešli s CDU Angely Merkel, ale nechtěli volit AfD. Kdyby zklamala tyto voliče, ztratila by tvář a čelila existenčním důsledkům,” píše komentátor FAZ.

Další vývoj nyní nelze předvídat. Nabízejí se čtyři možnosti: 1. menšinová vláda CDU/CSU, možná společně se Zelenými 2. návrat FDP k jednacímu stolu 3. předčasné volby, které však možná nepřinesou příliš odlišný výsledek než zářijové 4. obnovení velké koalice CDU a sociálních demokratů (SPD), která Německu vládla 8 z poslední 12 let. SPD to však po volebním debaklu z konce září vyloučila.

Reklama
Reklama