pondělí 21. 8. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Celkem 116 expertů včetně technologického mága Elona Muska v otevřeném dopise apeluje na Organizaci spojených národů, aby zakázala tzv. autonomní smrtící zbraně (lethal autonomous weapons). Upozorňují, že vývoj těchto zbraní v posledních letech rychle pokročil a „robotičtí zabijáci“ mají potenciál zásadním způsobem změnit podobu válečných konfliktů.

Dopis varuje, že momentálně probíhají závody ve zbrojení s cílem vyvinout roboty, kteří budou schopní zabíjet i bez instrukcí člověka. Podle expertů, kteří dopis podepsali, dosáhl současný vývoj natolik pokročilého stádia, že o nasazení smrtících robotů je možné uvažovat v horizontu několika let, a nikoliv dekád.

Reklama
Reklama

Roboti s umělou inteligencí sice na bojišti mohou lépe ochraňovat živé vojáky, experti se nicméně obávají, že použití zbraní operujících bez lidských instrukcí zároveň zvýší četnost ozbrojených střetů: „Jakmile budou plně vyvinuty, smrtící automatické zbraně umožní vést ozbrojené konflikty v mnohem větší míře než kdykoliv předtím.“ Experti dále varují, že zapojení smrtících robotů do válečných střetů by se rovnalo „třetí revoluci ve způsobu vedení války, po vynálezu střelného prachu a jaderných zbraní“.

Autonomní zbraně mají reálný potenciál ubližovat nevinným lidem.

Tweetni to

V australském Melbourne právě začíná Mezinárodní konference o umělé inteligenci a signatáři dopisu doufají, že se bude vážně zabývat i tímto tématem. Nebylo by to poprvé, kdy by tato každoroční konference řešila otázky podobného typu: již před dvěma lety vydala řada expertů v oboru včetně zmíněného Muska či fyzika Stephena Hawkinga prohlášení volající po zákazu těchto technologií, čímž tehdy přispěli k zahájení oficiální diskuze.

Ačkoliv zabijáčtí roboti u mnohých lidí vyvolávají spíše představy z filmů o Terminátorovi, zbraně podobného typu jsou velice pravděpodobně již v provozu, byť s méně grandiózním vzhledem. Guardian uvádí hned několik příkladů, např. jihokorejská pohraniční stráž údajně disponuje zbraní SGR-A1, která má být schopná samostatné palby. Vyvinul ji jihokorejský Samsung na vládní objednávku a má být první svého typu, která využívá autonomní systém schopný sledování i střelby. Dalšími výrobci jsou Britové, Američané či Rusové.

Ryan Gariepy, zakladatel kanadské robotické společnosti, konstatuje, že momentálně vrcholí vývoj autonomních smrtících zbraní, které „mají reálný potenciál ubližovat nevinným lidem a přispět ke globální nestabilitě“. V tomto kontextu konference v Austrálii nabývá značné důležitosti. S tím počítají i signatáři zaslaného dopisu: „Nemáme mnoho času k jednání. Jakmile jednou tuto Pandořinu skříňku otevřeme, budeme velmi těžké ji opět uzavřít."

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Svět ovládají ilumináti, 11. září zorganizovali sami Američané, letadla vypouštějí do ovzduší jedovaté chemikálie, kterými nás vláda tajně sprchuje,  uprchlíci, kteří z válečných oblastí přicházejí do Evropy, jsou zástěrkou pro muslimskou invazi. Proč jsou konspirační teorie stále populárnější a lidé jim nepřestávají věřit?

Dříve se podobné názory připisovaly hlavně krajní pravici nebo krajní levici, protože podle psychologů mají lidé pohybující se na okraji politického spektra větší sklon přilnout ke svému vidění světa natolik, že nejsou ochotní vnímat jinou verzi příběhu. Resp. k tomuto vidění měli podle psychologů sklon ti, kteří nedokázali přijmout složitost světa. Jenže web Psypost shrnuje nové poznatky, podle kterých může být víra v konspirační teorie způsobena i potřebou vyčnívat. Tento závěr je postaven na dvou na sobě nezávislých vědeckých studiích, které došly k velmi podobným závěrům:

Reklama
Reklama

1) Lidé, kteří podporují šíření konspiračních teorií, věří, že mají informace, kterými nikdo jiný nedisponuje.
2) Konspirační teorie bude mít větší podporu, pokud je čtenářům řečeno, že všeobecná důvěra v daný konspirační příběh je pouze menšinová.
3) A lidé, kteří touží být jedineční, častěji těmto teoriím uvěří.

Podle Anthonyho Lantiana z Grenoble Alps University, spoluautora studie v časopise Social Psychology, je pocit výjimečnosti postaven na fascinaci informacemi, které jsou pro nás skryté. A právě ti, kteří mají velkou potřebu cítit se výjimečně, aktivně vyhledávají nové a nové informace, které by mohly ještě zvýraznit rozdíl mezi člověkem, který o informaci ví-  a tím, který ne. „Znát informace, o kterých se předpokládá, že je ostatní neznají, je cesta, jak svou jedinečnost demonstrovat,“ vysvětluje Lantian.

Zároveň  přiznává, že studie má  své limity. „V této fázi nedokážeme přesně určit, zda vypozorovaná souvislost mezi potřebou výjimečnosti a pocitem ,spiklení’ okolního světa je jednoduše způsobena nekonvenčností těchto přesvědčení, nebo jestli víra v konspirační teorie obsahuje i jiné specifické rysy.“

V budoucnu se vědci chystají zkoumat tento vztah v různých kulturních podmínkách, zejména v kolektivistických společnostech, jakou je například Jižní Korea. „Oproti individualistickým kulturám je v těchto společenstvích kladen větší důraz na shodu, ne na jedinečnost,“ dodává Anthony Lantian.

Druhá, tentokrát německá studie zveřejněná European Journal of Social Psychology testuje stejnou hypotézu, ale s jiným přístupem. Přesto dochází k velmi podobným závěrům. Němci zjistili, že touha po jedinečnosti a určité výjimečnosti jde mnohdy ruku v ruce se uvažováním nakloněným nejrůznějším fiktivním a konspiračním teoriím.

Reklama
Reklama