pondělí 22. 1. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Světová ekonomika by letos mohla povyrůst nejvíc za posledních sedm let. Vyplývá to z nové prognózy Mezinárodního měnového fondu zveřejněné na úvod Světového ekonomického fóra v Davosu, kde lze – v souladu s předpovědí – čekat podle agentury Bloomberg letos mimořádně dobrou náladu.

Dobré ekonomické vyhlídky jsou spojené s optimismem ohledně dalšího vývoje korporátních zisků a akciových trhů, kde je nálada mezi investory také velmi dobrá. To souvisí s rekordní úrovní většiny akciových indexů a s jejich pokračujícím růstem; jen od začátku roku hodnota akcií na burzách stoupla o 3,4 biliónu dolarů.

Reklama
Reklama

„Z historické zkušenosti víme, že situace na akciových trzích má na náladu v Davosu vliv,“ řekl Bloombergu viceprezident investičního fondu BlackRock Philipp Hildebrand, jeden z tří tisícovek hostů alpského fóra. „Takže pokud trhy zůstanou tam, kde jsou, čekám, že nálada bude dobrá,“ dodal.

Mezinárodní měnový fond (MMF) čeká letos růst globálního hrubého domácího produktu o 3,9 procenta, nejvíc od roku 2011, kdy se svět vzpamatovával z finanční krize. Předpověď je o dvě desetiny bodu lepší než ta předchozí z loňského října. Stejným tempem jako letos by globální produkce měla růst i příští rok. Zároveň fond hned na úvodní webové stránce varuje, že nynější dobré časy nelze brát jako „nový normál“ a že jde spíš o „shodu příznivých okolností, která těžko potrvá dlouho“.

Graf MMF
Autor: MMF

Nejvíc fond věří Spojených státům, kde čeká růst o 2,7 procenta, tedy o čtyři desetiny bodu víc než v říjnu. Důvodem jsou změny daňových zákonů, které by měly americkým korporacím přinést velkou úsporu a tím i krátkodobý impuls pro americké hospodářství. Měnový fond ale zároveň varuje, že přínos nynějších daňových škrtů se překlopí v negativní faktor po roce 2022, kdy na ekonomiku dopadne výpadek zdrojů ve státním rozpočtu.

Americký prezident Donald Trump je letos v Davosu hlavním hostem a předpověď měnového fondu – tedy přinejmenším její první část o příznivých dopadech během tohoto volebního období – bezpochyby připomene v pátečním projevu.

Podle MMF existují pro globální ekonomiku i mnohá rizika. Jedním z nich je právě euforie na akciových trzích, která se může snadno obrátit, pokud investoři dospějí na vrcholu cyklu k dojmu, že už je bezpečnější vybrat zisky a akcie prodat. Dalším rizikem může být vzestup inflace a úrokových sazeb.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Představte si budoucnost, kde je celý váš život změřen jedním trojciferným číslem, které určuje vaše společenské postavení. Jenže ta budoucnost už je tu. „Credit-scoring“ – tedy hodnocení spotřebitele podle jeho finanční disciplíny a kupní síly – je původně americký vynález. V Číně ho však nyní firmy posouvají do extrému díky novým možnostem zpracování dat o tom, co lidé dělají, co nakupují, jak chybují. Brzy se přidá i vláda.

Jak píše americký časopis Wired ve velkém obálkovém textu lednového čísla, je čas připravit se na novou „éru sociálního ratingu". Wired je v tématech o technologických změnách jedním z nejlepších amerických médií a autorka textu Mara Hvistendahl byla v roce 2012 finalistkou Pulitzerovy ceny.

Reklama
Reklama

Text začíná příběhem studenta jménem Lazarus Liu, který se do Číny vrátil v roce 2015 po třech letech v Británii. Jedna z věcí, které si pak doma všiml, byl obrovský rozmach bezhotovostních plateb. Skoro nikde už se neplatilo penězi, jeho přátelé v Šanghaji vytahovali u kasy v McDonaldu, v obchoďáku nebo v restauraci – a skoro vždy mobil vybavený dvěma aplikacemi, Alipay a WeChat Pay.

Když Liu jednou viděl, jak mobilem platí i žena ve věku jeho matky za zeleninu na trhu, přidal se. Služba Alipay měla pověst důvěryhodného podniku, kterému na rozdíl od staromódních bank záleželo na obsluze zákazníka, a tak Liu vyplnil svoje telefonní číslo, naskenoval občanku a bylo to. Zapsat se prý byla radost. Firemní slogan „Důvěra to zjednodušuje“ byl výstižný.

Liu se s Alipay rychle sžil. Přes aplikaci si objednával jídlo, kvůli parkování vyplnil i číslo řidičáku a později kvůli pojistce i číslo motoru svého audi. Přes Alipay se šlo i objednat k doktorovi a vyhnout se frontám v nemocnici. V sociální síti uvnitř Alipay se propojil s přáteli, v aplikaci si založil i účet na odkládání toho, co ušetřil. Platil přes ni účty za elektřinu, plyn i internet – a díky platbám přes mobil si stejně jako miliony dalších mladých Číňanů brzy odvykl nosit peněženku.

Alipay
Alipay v čínském KFC • Autor: REUTERS

I v USA nebo v Evropě si lidé už zvykli na to, že firmám o sobě dávají tuny informací. „Vydavatelé kreditek vědí, jestli chodíte do baru nebo kupujete erotické pomůcky. Facebook ví, jestli máte raději videa o vaření nebo Breitbart News. Uber ví, kam jezdíte. Alipay to ale ví všechno najednou,“ přibližuje Wired. Službu spadající pod mega e-shop Alibaba vykresluje jako „superappku“ nebo ekosystém, kde jde přes mobil zařídit takřka vše.

Jednou v Liuově mobilu přibyla nová ikona s názvem „Zhima Credit“. Zhima – podobně jako jméno firmy – odkazuje na příběh o Alibabovi a čtyřiceti loupežnících. I v Číně znají formulku Sezame, otevři se, která odemyká tajnou jeskyni plnou pokladů. Zhima je překlad slova Sezam a aplikace pod tímto slůvkem slibovala odkrýt uživateli jeho osobní rating.

Text dál popisuje, jak se v USA začalo se systematickým vyhodnocováním platební disciplíny lidí už v 50. letech, zatímco v Číně jde o novinku poslední dekády. Šéfové Alibaby se rozhodli jít touto cestou až v roce 2013, kdy si vyhodnotili, že jde o logickou nadstavbu nad kvanta dat nashromážděná z bezhotovostních plateb. V roce 2014 přišla s podobným plánem i čínská vláda.

„Cílem je mít do roku 2020 na každého občana složku, plnou dat z veřejných i privátních zdrojů, a umět v databázi hledat přes otisky prstů a další biometrické údaje,“ píše Wired s tím, že vládní úřady mluví o „kreditním systému, který pokrývá celou společnost“.

Alibaba je jednou z osmi společností, která má od centrální banky licenci na vlastní privátní platformu pro vyhodnocování lidí; jména časopis neuvádí, ale připomeňme, že jednou z firem budujících ve velkém byznys spotřebitelských půjček v Číně je i PPF Petra Kellnera a že skórování klientů k takovému podnikání patří.

V Alipay lze mít rating od 350 do 950 bodů a hodnota závisí nejen na včasném placení účtů, ale i na tom, za co člověk platí, a jak dobře jsou hodnoceni jeho přátelé. Lepší skóre přináší nejrůznější bonusy a výhody. Podle firmy se data nesdílejí bez souhlasu klienta s nikým třetím, ani s vládou. Ale k propojení dat v digitální době stejně dochází.

V Alipay už jsou třeba údaje o šesti milionech bankrotářů, kteří mají soudní záznam kvůli potížím s dluhy. A cíl státu mít občany pod kontrolou a stimulovat je k dobrému chování se koneckonců moc neliší od toho, co potřebuje Alibaba. Jak prohlásila jedna z manažerek firmy, funkce Sezam „zajistí, že špatní lidé nemají kam jít, zatímco dobří lidé se mohou pohybovat volně a bez obstrukcí“.

Autorka textu dál popisuje svoji zkušenost, jak se do Číny vrátila poprvé od roku 2014 a jak bez kreditní historie – a s úvodním ratingem 550 – začínala de facto jako druhořadý občan. Půjčit si na ulici kolo přes Alipay nešlo bez zálohy, stejné to bylo v hotelu. Vysoký rating naopak znamená větší pohodlí: snazší půjčení auta, lepší body v internetové seznamce nebo svého času i rychlejší odbavení na letišti.

Rating v Alipay jde dolů třeba i za dopravní pokuty nebo za jiné věci, které s financemi nijak nesouvisí. V roce 2015 jiná z manažerek Alipay prohlásila, že by bylo dobré mít seznam studentů, kteří byli chyceni při podvádění u přijímacích zkoušek na vysokou školu. „Nečestné jednání by mělo mít důsledky,“ prohlásila.

Privátní databáze tedy – jak vidno - nemají daleko k tomu, čeho by ráda dosáhla vláda ve snaze vést občany k větší poslušnosti. Některá čínská města již v minulých letech zaváděla sociální rating ve zkušebním režimu. Jedním z prvních byl Suej-ning, třímilionové město ležící zhruba uprostřed země, kde se s bodováním všech občanů nad 14 let začalo už v roce 2010.

Podle článku ve Wired jdou touto cestou i jiná města - a výsledkem bude, že se vše nakonec propojí v jeden celonárodní společenský rating, o kterém už byla řeč a který je plánován do roku 2020. Technická stránka věci není nic triviálního, vláda proto v této věci spojila síly s dalším čínským technologickým gigantem, internetovou firmou Baidu.

„Když internet poprvé přišel do Číny, strana v něm viděla hrozbu,“ bilancuje Wired s tím, že časy se mění. Komunisté už vědí, jak internet, na který jsou všichni non-stop napojeni, využít. V srpnu čínská centrální banka nařídila firmám, přes něž jdou mobilní a on-line platby, aby data propojily s centrální státní databází. Vše tedy spěje k tomu, že ve finále bude hodnocení občanů plně pod kontrolou státu.

Článek končí úvahou nad tím, že podobné databáze lidí jsou dnes hojně rozšířené i v USA. Jen s tím rozdílem, že občané nemají svoje body tak na očích - praxe je spíš taková, že se k nim nemají šanci dostat - a že různé druhy dat drží různé firmy, protože služby nejsou koncentrované v rukou jednoho nebo dvou konglomerátů.

Tím se ale nelze příliš utěšovat. Třeba Facebook si už v roce 2012 nechal patentovat technologii, jak vaši finanční spolehlivost vyčíst z okruhu vašich známých. „V budoucnu to může vypadat tak, že lidé budou sledovat, jestli jejich přátelům neklesá rating, a začnou je odpojovat, aby si zachránili kůži,“ říká v závěru textu jeden z amerických expertů na danou problematiku s tím, že jde o vcelku „strašidelnou“ vizi.

https://www.youtube.com/watch?v=DIpzwOeOaIA

Reklama
Reklama