úterý 11. 4. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

„Tu noc v Princetonu mě jistá mezera v linii argumentů přiváděla k šílenství. Pracoval jsem na prchavém důkazu, který čítal stovky stran výpočtů, přesto stále nefungoval,“ vyprávěl loni francouzský matematik Cédric Villani na pódiu konference TedTalk, která dává prostor inspirativním intelektuálním kapacitám současnosti. Vědec s dlouhými vlasy, širokou modrou vázankou a obrovskou broží ve tvaru pavouka na klopě saka vzpomínal na okamžiky, které pomohly završit jeho cestu k Fieldsově medaili, obdobě Nobelovy ceny v matematice.

Podle Villaniho prostupují naším světem skryté pravdy nedostupné lidským smyslům, avšak zkoumatelné pomocí matematiky. „Krásná matematická vysvětlení tu nejsou jen pro naše potěšení – mění náš pohled na svět,“ říká vědec, který medaili obdržel v roce 2010.

Reklama
Reklama

Matematik s vizáží i vystupováním mága navštíví ve čtvrtek 13. dubna Prahu. Profesor univerzity v Lyonu a ředitel matematického výzkumného ústavu Henriho Poincarého při Sorbonně tu pronese dvě přednášky; jednu na Matematicko-fyzikální fakultě UK, druhou – nazvanou O trojúhelnících, plynech, cenách a lidech – pak od 16 hodin v modré posluchárně Karolina.

Obě jsou spíše pro vědce a čekat lze i slušnou porci matematiky, nicméně zvláště přednáška v Karolinu určená členům Učené společnosti ČR je otevřena i širší veřejnosti. Profesor Villani v ní ukáže, jak může vzájemně souviset chování plynů, geometrie a ekonomie - spojovat se v něčem, co Villani nazývá spojenou teorií zakřivení.

A jak to bylo dál oné noci v Pricentonu? „Ve čtyři hodiny ráno jsem to vzdal a ve chmurné náladě jsem si šel lehnout. O pár hodiny později jsem se probudil, byl čas jít na univerzitu – a náhle – co je to? Přísahám, v mé hlavě se ozval hlas: ‘převeď druhý člen na opačnou stranu rovnice, proveď Fourierovu transformaci‘, radil mi. Sakra. Byl to začátek řešení,“ vzpomínal matematik, jak se mu podařilo zdolat složitý problém týkající se podivného vnitřního tření v plazmatu - které by v tomto „čtvrtém skupenství“ hmoty, v němž jsou elektrony odtrženy od zbytku atomu, vlastně nemělo být (tzv. Landauovo tlumení).

Podobnou tajemnou inspiraci ostatně popisuje David Mittchel v románu Hybatelé, kde se vědkyni podaří vyřešit složitý problém z kvantové fyziky poté, co ji ve chvílích odpočinku pronikne do hlavy zvláštní netělesná bytost zvaná noncorpum. Villani nabízí prozaičtější vysvětlení: „Myslel jsem si, že odpočívám, ve skutečnosti ale můj mozek na problému dál pracoval. V takových chvílích nemyslíte na kariéru, na kolegy, je to naprostá bitva mezi problémem a vámi,“ líčí badatel, v čem může být matematika strhující. Uvidíme, zda bude stejně zajímavě mluvit i k pražskému publiku.

https://www.youtube.com/watch?v=Kc0Kthyo0hU

 

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Tým administrátorů, který spravuje diskusní sociální síť Reddit, dostal na apríla geniálně jednoduchý nápad. Milionům svých uživatelů rozptýleným po celé planetě nabídl jednu velkou bílou plochu, do které mohl každý umisťovat malé barevné tečky. Tohle velké sdílené „plátno“ pojmenoval jednoduše Place neboli Místo.

Záleželo na každém jednotlivci, kam na plochu svoji tečku ve formě pixelu umístí a jakou barvu jí dá. Teček mohl každý uživatel umístit, kolik chtěl, jen po každém dotyku plátna musel několik minut počkat, než mohl znovu kreslit.  A to, co se na ploše odehrálo během následujících 72 hodin, autory nápadu ohromilo: Reddit byl svědkem vzniku spontánního kolektivního díla, při jehož vzniku se projevila lidská tvořivost, charakter i politikaření.

Reklama
Reklama

Průběhu experimentu detailně popisuje web sudoscript.com. Jako první se na plátně objevila skupina, kterou je možné nazvat tvořiteli. Začali na něj kreslit primitivní obrazce připomínající jeskynní malby. Tvořitelé brzy přišli na to, že pokud chtějí nakreslit složitější obrazce, budou muset spolupracovat, protože každý z nich mohl umístit pixel pouze jednou za několik minut.

V diskusních fórech se tedy začaly objevovat plánky, ze kterých bylo jasné, kam je třeba umístit další pixel, aby postupně vznikl celý nákres. Jako první vznikl obrázek kombinující mužské přirození a hýždě pojmenovaný dickbutt, což by se dalo přeložit jako zadkopinďour. Po tomto prvotním společném úspěchu se na ploše s dalšími falickými symboly roztrhl pytel. Jinými slovy, nic nenasvědčovalo tomu, že půjde o jedinečný experiment.

Reddit: Výsledný obraz experimentu Place
Výsledný obraz experimentu • Autor: Reddit

Jenže pak se objevila další skupina uživatelů – ochránci. Začali koordinovaně celý prostor místa pokrývat modrou barvou. Skupina si dala jméno Modrý roh podle pravého dolního rohu, od kterého začali vše zamodřovat. Odtud se modré moře šířilo dál a hrozilo brzy zalít celou plochu Místa. Původní cíl ochránců byl jednoduchý – pokrýt co největší plochu. Začal boj o místo a objevily se další barevné frakce – na protějším konci plochy se objevil Červený roh, jehož členové se hlásili k levicovým hodnotám. Napříč plochou pak působila Zelená mřížka, která si zakládala na vyšší rychlosti, s níž zaplňovala prostor, protože nemusela vybarvovat celé plochy.

Původní tvůrci obrázků se snažili modré potopě vzdorovat, počty však zjevně nebyly na jejich straně – proti modré armádě sváděli marný boj. Začali proto prosit o milost. A jejich gesto vyvolalo nečekanou vlnu solidarity a pochopení. Uvnitř Modrého rohu se spustila debata: Co dělat, když narazíme na odlišnou formu? Na obrázek pokémona, zvířátka nebo zadkopinďoura? Modří se nakonec shodli, že malé obrázky je potřeba chránit. Když se tedy jejich modré moře přiblížilo k obrázku pokémona nebo malého zvířátka, namísto, aby ho překryli, obtekli ho. Ochránci tak získali vyšší smysl své práce.

https://www.youtube.com/watch?v=XnRCZK3KjUY

Tvůrci, nyní pod křídly ochránců, se dali do díla s o to větší vervou: nastala exploze tvorby. Kromě obrázků začaly vznikat i texty – úspěšný byl například přepis úvodního textu k filmu Star Wars. Vyrojila se myriáda státních vlajek, obalů kultovních desek, symbolů srdíček, ale třeba také primitivní rozpixelovaná miniatura malby od Vincenta Van Gogha. A nyní teprve začal velký boj o místo. Národní vlajky do sebe narážely a vymazávaly se navzájem; pozoruhodný byl třeba souboj francouzské a německé. Situace začala opět připomínat válku. Přišel čas na nástup další skupiny – ničitelů.

Ničitelé začali od středu plochy zaplňovat prostor černou barvou. Jejich beztvarý obrazec se fraktálovitě šířil do všech směrů připomínaje nicotu. Prasklinu, za kterou nic není. Ostatní frakce se s ničiteli pokoušeli vyjednávat ve víře, že se jim černá vlna vyhne. S ničiteli ale nebyla řeč jako kdysi s ochránci. Apely na emoce nezabíraly. Černá nicota pohlcovala vše bez rozdílu. A ukázalo se, že příchod nicoty byl přesně tou fackou, kterou plocha potřebovala. Až nástup společného nepřítele, s nímž nejde vyjednávat, donutil všechny ostatní ke spolupráci. Začala společná mise ochránců a tvořitelů na záchranu barevného světa.

Zbavit se nicoty však nebylo jednoduché a nikdy se to zcela nepodařilo. Plocha navíc potřebovala existenci ničivé formy, aby se na místě zničených výtvorů mohly zrodit nové. Největší boje se od počátku sváděly o střed plochy. Právě tam nicota vznikla. Po semknutí jejích odpůrců se ale na jejím místě zjevil nečekaný symbol – americká vlajka. Plocha náhle připomínala politickou situaci v USA: demokraté a republikáni, kteří jsou schopní se navzájem sníst zaživa, jsou schopni se domluvit, když se jejich svět ocitne v ohrožení pod vlivem třetí síly, která nic nerespektuje. Brzy poté experiment skončil.

Konec naštěstí není tak patetický, jak naznačuje příběh s americkou vlajkou – hvězdný prapor USA je na závěrečné ploše jen malým symbolem uprostřed obrovského celku, který je tak pestrý jako celý svět. Jsou tu národní vlajky a trikolory, Mona Lisa, kreslený tučňák a nepřeberné množství roztomilých potvůrek. Pravý dolní roh je stále modrý, kousky plátna zaplňuje nicota. Která připomíná, že někdy je potřeba se dohodnout.

/r/Place Visualized

 

 

Reklama
Reklama