Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Denní menu, Společnost

Darwin uměl nakládat s časem čili O prospěšnosti flákání

Charles Darwin • Autor: Biophoto Associates
Charles Darwin • Autor: Biophoto Associates

Text on-line magazínu Quartz sice není zcela nový, ale přesně se hodí pro teploty tohoto týdne. A autorka menu o něm píše se směsicí závisti a frustrace, protože flákat se je to poslední, co si právě nyní může dovolit. Jenže právě flákání, lelkování, koukání do blba – čili využívání času ne právě produktivně – je nejen občas nutné, ale také prospěšné našemu duševnímu zdraví a celkové kondici.

A nejen kondici. Pokud si totiž tyto líné a neproduktivní pauzy nedopřejeme, snižuje se i vzývaná produktivita v práci. Jak připomíná psycholog Michael Guttridge, všichni – nebo alespoň většina z nás – máme díky tlakům moderní doby v mozcích vypálenou představu, že musíme být neustále na příjmu, neustále pracovat, podávat výkony. Jakékoliv odchýlení od tohoto konceptu práce je pak zatíženo výčitkami svědomí. Jenže jak opět všichni dobře víme, realita je taková, že část doby u pracovního stolu stejně trávíme na sociálních sítích či brouzdáním po internetu. „Když vědomě strávíte čas neproduktivně, nabijete baterky a uklidíte si v hlavě,“ říká Guttridge.

Americký autor Alex Soojung-Kim Pang si pak v knize REST: Why You Get More Done When You Work Less (Odpočívejte: Proč toho uděláte více, když budete méně pracovat) všímá, kolik významných osobností, které dosáhly výrazných profesních úspěchů, se právě nepřetrhlo.

Britský přírodovědec Charles Darwin kupříkladu končil s prací v poledne (začínal v osm a během dopoledne měl přestávky), zbytek dne vyplňoval procházkami, odpoledním šlofíkem, jídlem a obecným přemítáním. A přesto dokázal napsat devatenáct knih, přičemž jedna z nich zásadně změnila dějiny. Zároveň to však nebyl někdo, kdo by nepřemýšlel nad tím, jak plodně trávit čas – když zvažoval, zda vstoupit do manželství, jeden z důležitých protiargumentů proti svazku s ženou byl ten, že nebude mít po večerech čas číst knihy.

Řada vědců či spisovatelů pracovala kolem pěti hodin denně, studie špičkových hudebníků ukázala, že ti nejlepší necvičili nejvíc, ale cvičili ve vlnách, přičemž ranní a odpolední cvičení oddělili krátkým spánkem.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].