pátek 1. 9. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Bělorusko a Rusko chystají společné vojenské cvičení, které se uskuteční v polovině září. Manévry budou největší od konce studené války - a že se obě země připravují skutečně poctivě, ukázaly i nedávno zveřejněné plány. Běloruská armáda v nich vytvořila tři imaginární státy, odkud má přijít útok: první z nich, Vejšnorie, se nachází na severu Běloruska - a další dva, Vesbarie a Lubenie, zastupují dnešní Litvu, respektive Polsko.

Internet se ovšem okamžitě chopil příležitostia fiktivní Vejšnorie už dnes nevypadá zase tak fiktivně – vtipálci zemi vytvořili vlastní stránku na Wikipedii, na Facebooku zase někdo rozpracoval podrobnou mapu, navrhl design vojenských uniforem a vytvořil vlajku i znak země. Existuje i webová stránka s formulářem pro Bělorusy, kteří by si chtěli zažádat o občanství Vejšnorie; prý už jich tak učinilo několik stovek.

Reklama
Reklama

Vrcholem satirické aktivity je založení twitterového účtu ministerstva zahraničí této země (@Vaisnoria_MFA). Jeho autoři seriozně laděnými komentáři parodují účet ruského ministerstva. Zatím stačili vyhlásit částečnou mobilizaci, zakázat vstup do země běloruskému náčelníkovi generálního štábu či slíbit „med, guláš a špek“ těm vojákům Běloruska, kteří se vzdají.

Některá jejich vyjádření mají navzdory satirickému ladění značně blízko k realistickému popisu situace a odráží se v nich napětí, které momentálně v  regionu panuje. „Je pravděpodobné, že konflikt mezi Vejšnorií a Běloruskem byl vyprovokován Moskvou, která se tak snaží zabránit naší zemi ve vstupu do NATO a Evropské unie,“ říká se v jednom vyjádření, které nápadně připomíná osud Ukrajiny.

Jak také poukazuje server ForeignPolicy, vtípky přicházejí v situaci, kdy východní soused Běloruska eskaluje napětí. Rusko má prý v plánu na cvičení poslat až 100 000 vojáků a 4000 tanků ve snaze dokázat vojenskou dominanci v regionu. Někteří analytici také spekulují, že v době, kdy se hovoří o vzrůstajícím napětí mezi Putinem a prezidentem Alexandrem Lukašenkem, má taková síla Bělorusku připomenout, kde je jeho místo.

https://twitter.com/Vaisnoria_MFA/status/903233491709591554

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Jindy uměřená německá kancléřka překvapila tento týden možná i samu sebe, když poprvé veřejně podpořila plán francouzského prezidenta vybavit eurozónu samostatným rozpočtem a vlastním ministrem financí.

Emmanuel Macron obojí hájil už v předvolební kampani a tento týden svoje teze zopakoval, když jeho vláda představovala změnu zákoníku práce, která ve zkratce znamená jednodušší propouštění dosud hýčkaných obyvatel. Proti návrhu se ve Francii chystají demonstrace a Macron chce vyvážit vládní „bič“ nabídkou německého „cukru“ – hlubší integrace států eurozóny a větší navázání na úspěšnou německou ekonomiku má mezi Francouzi podporu.

Reklama
Reklama

Němečtí novináři naléhali, ať se Angela Merkel k oběma bodům vyjádří, a přestože předpokládali, že zejména v době vrcholící kampaně – volby se v Německu konají už 24. září – řekne Merkel svoje opatrné nic, kancléřka obojí podpořila. „Malý rozpočet“ států eurozóny a ministr financí, který by posílil soulad hospodářských politik devatenácti zemí společné měny, by byl podle ní ku prospěchu věci.

Slova Angely Merkel zněla jako rajská hudba do uší lidem jako guvernér Evropské centrální banky Mario Draghi, který dlouhodobě tvrdí, že větší koherence jednotlivých politik je nutná pro zdraví eura a posílení eurozóny proti budoucím krizím. A bezpochyby potěšila i Macrona.

Jak ale dodávají britské Financial Times, podpora německé kancléřky pro rozpočet eurozóny a společného ministra financí naráží na nesouhlas čelných představitelů její politické strany. Mnozí zástupci CDU pod větší integrací eurozóny vidí jen cestu, jak „za německé peníze vytahovat z bryndy utrácivé státy.“

Kancléřka, která pravděpodobně míří ke čtvrtému volebnímu vítězství, podle Financial Times cítí, že se otevřelo okno příležitosti pro kompromis s Francií a prosazení změn v eurozóně. To se však neobejde bez střetů, jimž se Angela Merkel dosud vyhýbala. „Otázka za milion eur je, jestli je Angela Merkel připravená rozejít se s hlavním proudem svojí strany v otázce další integrace eurozóny. Tady bude rozhodující, zda se spokojí s tím, že se zapíše do dějin jen jako velmi dobrá krizová manažerka, nebo se rozhodne být spíš Helmutem Kohlem, který za sebou nechal evropský odkaz,“ řekl pro list Carsten Brzeski, ekonom v ING-DiBa bance.

Pro čtenáře ze země, která neplatí eurem, pak platí ještě jeden závěr. Nyní je takřka stoprocentní, že integrace Evropy po německých volbách zařadí na vyšší rychlost a centrem dění bude eurozóna. Pro obyvatele států jako Česko to znamená, že se budou muset znovu rozhodnout, kam chtějí patřit. Pokud do spolku s Německem, Francií a dalšími sedmnácti státy, budou muset sami zrychlit – konkrétně se přihlásit ke společné měně.

Reklama
Reklama