středa 11. 10. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

V Americe nabírá na síle skandál kolem jedné z nejvlivnějších postav Hollywoodu. Harvey Weinstein a jeho společnosti Weinstein´s company a Miramax, které založil se svým bratrem Bobem, za léta existence nasbíraly tři stovky oscarových nominací a přivedly na svět takové klenoty, jako je kultovní tarantinovka Pulp Fiction či oscarový Dobrý Will Hunting.

Nyní se ale Weinstein, proslulý prosazováním nezávislých filmů i oscarovým lobbingem, objevuje na titulních stranách novin a obálkách časopisů z jiných důvodů. Nejprve přišel deník The New York Times minulý čtvrtek s odhalením, že pětašedesátiletý producent během několika desetiletí obtěžoval zaměstnankyně své firmy i herečky a modelky, s nimiž jeho firma spolupracovala.  Weinstein obvinění nepopíral, omluvil se a byl – společně se čtyřmi dalšími členy vedení Miramaxu – ze společnosti vyhozen.

Reklama
Reklama
Reklama

Tento týden pak doplnil další dílky rozrůstající se skládačky týdeník The New Yorker.  V obsáhlém materiálu, na němž pracoval jeho autor Ronan Farow deset měsíců, což je třeba zdůraznit, protože to ukazuje, že poctivá pátrací žurnalistika pořád žije, přináší další sérii odhalení a také důležitý kontext příběhu. U New Yorkeru jde o ještě vážnější obvinění: část z celkem třinácti žen, které reportérovi popsaly své zkušenosti, zmiňuje chování, které lze kvalifikovat jako znásilnění.

Scénář byl obvykle velmi podobný. Weinstein pozval herečky nebo spolupracovnice na pracovní schůzku, která se však neodehrála v kanceláři jeho firmy nebo v restauraci či na jiném veřejném místě, ale v hotelovém pokoji. V některých případech to ženy neznepokojilo, protože setkání byly přítomné jiné ženy (jeho asistentky, producentky, režisérky) - což byl trik, který podle jeho spolupracovníků Weinstein běžně a vědomě používal. Když ovšem dvojice osaměla, Weinstein buď ženám nabídl masáž, nebo o ni požádal; často u toho byl v županu. Některé ženy osahával na prsou nebo pod sukněmi, před jinými se odhalil, před dalšími masturboval. Tři ženy, s nimiž mluvil Farow, Weinsteina obviňují, že je znásilnil, orálně i vaginálně.

Harvey Weinstein
Harvey Weinstein • Autor: REUTERS

Tato obvinění Harvey Weinstein odmítá - a jak New Yorker, tak NYT důsledně píší „allegedly“, údajně. Nicméně Farrow shromáždil výpovědi celkem šestnácti bývalých a současných zaměstnanců Weinsteinových společností, kteří tvrdí, že byli buď přímo svědky nevhodného producentova chování, nebo o něm věděli. Zároveň se podle nich o jeho chování všeobecně vědělo. Jeden ze členů vedení v emailu zaslaném jedné z obtěžovaných zaměstnankyň, jehož pravost sám potvrdil, píše o Weinsteinově „špatném zacházení se ženami“ jako o opakujícím se vážném problému, s nímž firma zápasí roky.

Jeden příběh z New Yorkeru: Lucia Stoller se s Weinsteinem seznámila v jednom newyorském klubu v roce 2004 a coby studentka toužící po kariéře herečky souhlasila se setkáním. Když se s ním ocitla o samotě, rozepnul si kalhoty a přitlačil její hlavu do svého klína, přestože opakovaně říkala „ne“. „Říkala jsem pořád dokola – já to nechci, prosím nedělejte to, přestaňte,“ řekla New Yorkeru. „Snažila jsem se mu vymanit, ale možná jsem se nesnažila dostatečně. Nechtěla jsem ho kopnout nebo se s ním prát.“ Také proto, že nad ní měl fyzickou převahu. (V tomto místě je třeba zdůraznit, že i český právní řád pamatuje na donucení k sexu, u něhož není použito fyzické násilí. Jinými slovy – člověka není nutné fyzicky přemoci, aby šlo o znásilnění.)

Texty v New Yorkeru, NYT i v dalších médiích samozřejmě věnují značnou pozornost otázce, proč o tom poškozené ženy nepromluvily, když jich bylo tolik, věci se vědělo a vše trvalo desítky let. Jednak některé promluvily. Italská modelka Ambra Battilana se obrátila na policii, italská herečka Asia Argento zakomponovala napadení do jednoho ze svých filmů - a to natolik věrně, že řada lidí ve vousatém muži v županu Weinsteina poznala.

Navíc ve všech popsaných případech šlo o drtivou mocenskou nerovnováhu. Všem ženám šlo o kariéry a živobytí, často také o jejich pověst. V případě Weinsteinových spolupracovnic šlo o nadřízeného, který rozhodoval o jejich působení ve firmě; u hereček a modelek nejen o šanci uplatnit se v jeho filmech, ale o osud celé kariéry v Hollywoodu. Na Weinsteinově straně stály týmy drahých právníků a píáristů a reálný i neformální vliv v zábavním průmyslu. Řada lidí mluví ostatně o tom, jak se Weinstein rád chlubit tím, že ničil lidi, kteří mu zkřížili plány.

Dokládá to třeba případ zmiňované italské modelky, o jejímž sexuálním životě začali bulvární novináři intenzivně psát teprve poté, co si na Weinsteinovo obtěžování stěžovala na policii. A jak připomíná Guardian, otázky by neměly směřovat jen k ženám samotným, ale ke všem lidem, kteří „stáli okolo“ a podle vršících se důkazů o Weinstenově chování věděli. Ostatně o tom, co se stane ženě, která na podobné chování upozorní, opakovaně píše i tento list: její okolí, rodina i policie jí často nevěří, její zážitek bagatelizují, případně přesouvají odpovědnost na ni samu.

Přestože Weinsten byl odstaven z vedení vlastních firem, skandál hned tak neskončí. Právě ve středu list New York Times pokračuje textem, v němž podobnou zkušenost popisují takové hvězdy jako Gwyneth Paltrow nebo Angelina Jolie.

https://www.youtube.com/watch?v=PJrvXd2J_2c

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Americký prezident Donald Trump na konci tohoto týdne nejspíš oznámí, že Írán neplní podmínky smlouvy takzvané jaderné dohody, kterou s Teheránem uzavřel jeho předchůdce Barack Obama v roce 2015. Neznamená to, že Spojené státy od této důležité dohody okamžitě odstoupí, bude to však první krok tímto směrem. Osud dohody se pak ocitne v rukou Kongresu, a také Evropy, píše Guardian.

Jaderná dohoda v roce 2015 znamenala průlom ve vztazích Íránu se Západem: ukončila obchodní embargo uvalené Spojenými státy a Evropou na islámskou republiku a Írán se otevřel západním penězům. Teherán dnes může prodávat ropu na důležité západní trhy, Evropa odblokovala dříve zmrazené íránské účty ve svých bankách. Výměnou za to se Teherán zavázal, že výrazně omezí jaderný program a vyvrátí tím obavy, že vyvíjí nukleární zbraň.

Reklama
Reklama
Reklama

Trump dohodu kritizoval už během své kampaně: označoval ji za nejhorší smlouvu, kterou USA kdy podepsaly. Součástí dohody je i pravidlo, že americký prezident musí každých 90 dní potvrdit, že Írán plní její smluvené podmínky. Během své vlády to už Trump dvakrát udělal, byť pokaždé se skřípáním zubů. Napodruhé ale avizoval, že to bylo naposledy. Nové rozhodnutí chce říci ve čtvrtek nebo v pátek.

Trump tvrdí, že Írán smlouvu nedodržuje mimo jiné tím, že testuje válečné rakety, podporuje syrský režim Bašára Asada a různé teroristické skupiny, čímž porušuje „ducha dohody“. Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii ale Írán podmínky uvedené ve smlouvě neporušuje. Pokud Trump prodloužení dohody nepotvrdí, bude to znamenat především nejistotu.„Kráčíme po tenkém laně a nikdo neví, co se stane,“ řekl Guardianu nejmenovaný západní diplomat.

Pokud by Trump smlouvu neprodloužil, musel by o její budoucnosti rozhodnout Kongres. Ten ovládají republikáni, kteří jsou ke smlouvě kritičtí; nikdo však nechce být označen za toho, kdo smlouvu pohřbil, jak píše deník. Kongres bude mít 60 dní, během nichž se rozhodne, zda dojde ke znovuzavedení sankcí.

Evropští signatáři smlouvy - – Británie, Francie a Německo - chtějí smlouvu udržet při životě. „Smlouva je důležitá pro regionální stabilitu,“ uvedla britská premiérka Theresa May. Také podle ostrovního ministra zahraničí Borise Johnsona je smlouva historickým úspěchem, který udělal svět bezpečnějším místem k životu.

„Podepsali jsme dohodu a Rada bezpečnosti OSN ji podpořila. Svět vložil důvěru v to, že Američané své slovo dodrží. Zrušit dohodu by znamenalo snížit důvěryhodnost USA ve světě,“ řekl Guardianu německý vyslanec ve Washingtonu Peter Wittig. Zároveň ale dodal, že Berlín i ostatní země se rovněž obávají íránského raketového programu a jeho sílícího vlivu v Sýrii a Iráku. „Tak se o tom pojďme bavit, o společném postupu, jak s Íránem jednat,“ řekl Wittig. Také podle dalších evropských diplomatů pramení Trumpův pokus zrušit dohodu spíše z jeho frustrace, že nedokáže íránský vliv v regionu omezit jinak.

Reklama
Reklama