Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Dělníci kultury, Kultura

Krobot opouští první hvězdu z Dejvic

Téma nového Respektu: Příběh báječné drzé scény, kam je praktické nemožné sehnat lístky

„Že nám to spolu tak dlouho funguje, je úspěch, kterého si nesmírně vážíme.“ • Autor: Karel Cudlín
„Že nám to spolu tak dlouho funguje, je úspěch, kterého si nesmírně vážíme.“ • Autor: Karel Cudlín

S výjimkou obligátního papíru připíchnutého na nástěnku a vyzývajícího herce zaplatit dluh v baru se výzdoba téhle divadelní šatny od ostatních českých scén významně odlišuje. V jiných visí fotografie ikon dosavadní historie souborů, které jsou většinou dávno na zaslouženém odpočinku. I v Dejvickém divadle najdeme snímky bardů zdejší minulosti. Rozdíl je však v tom, že historie je tu zároveň přítomností. Všichni tu totiž stále hrají ve formě, která nemá klesající tendenci. 

„Že nám to spolu tak dlouho funguje, je úspěch, kterého si nesmírně vážíme,“ říká nejznámější tvář Dejvického divadla Ivan Trojan. Do šatny přichází po nekonečném aplausu, který sklidil za výkon ve hře Ucpanej systém. Beznadějně vyprodaném představení, v němž ztělesňuje Boha umazeného lidskými exkrementy. Trojan si je jde smýt do sprchy - a když z ní vychází, ještě dodává: „Osobně nevidím jiné divadlo, kde bych chtěl pracovat.“

Podobná soudržná slova člověk v Dejvickém divadle slyší odevšud. Jeho aktéři používají termíny jako rodina, druhý domov, harmonie, naplnění života a zdůrazňují, že se mají strašně rádi. To na české scéně rovněž není obvyklé: k divadelnímu provozu patří naopak řevnivost stejně neodbytně jako strach o budoucnost, zejména tu finanční. V Dejvickém divadle takové problémy nemají. Odpověď na otázku, jak se jim mohlo něco tak výjimečného podařit, je nicméně o něco složitější než prostý fakt, že si tu zkrátka padli do noty.

„Ta naše pověstná rodina je trochu na hraně. Známe se tak dobře, že někdy do sebe šijeme až tak, že by to leckdo nevydržel. Je to takové otužování. Ale užitečné, protože jinak bysme sem chodili jak do práce,“ říká k tomu umělecký šéf Miroslav Krobot, který ze scény po sezoně po osmnácti letech odejde. 

O tom, jak se tu kdysi dali dohromady, jaké problémy měli s dotacemi či v čem spočívá úspěch jejich originální poetiky, se dočtete v rubrice Téma v novém Respektu 21/2014, který vychází v pondělí 19. května 2014 (digitálně je nové číslo dostupné již v neděli po poledni pro čtečky Amazon Kindle nebo iPad/iPhone a v audioverzi).

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].