Milé děti, dnes se naučíme vyjmenovaná slova po mac. Opakujte po mně: Mac, macron, Makro, makarón, makrónka. Jistě víte z minulých hodin, co to znamená. Mac je počítač s jablkem, makarón je těstovina s dírou. Macron je diakritické znaménko ve tvaru makaronu nad písmenem, Makro je předzvěst konce světa a makrónka je dobrá. Proto věnujeme dnešní výklad právě jí.
Kromě dobrosti se makrónka vyznačuje také barevností, což překvapí zejména proto, že je z bílků. Do bílků se však mísí gigantická množství umělých barviv, protože makrónky se nehodlají řídit žádnými zásadami přirozené stravy. Naopak, čím nepřirozenější, tím lepší, ideálně přizdobeno zlatem. Těsto dále obsahuje jemně mleté mandle, jinak je co do složení makrónka blízkou příbuznou laskonky. Nerada by to však slyšela, sama sebe si totiž cení mnohem výš – až na čtyři eura. To je cena jednoho kousku v lepších cukrárnách evropských metropolí. U českých cukrářů stojí kolečko o průměru 2,5 cm až 30 korun, takže se poměrem plošná výměra/cena řadí k nejdražším produktům na trhu hned za náramkové hodinky a pilulky na potenci.
Ale co naplat, milé děti, makrónky se nosí, a kdo to neví, je makak (zapamatujte si další vyjmenované slovo). Jejich pravlastí je Paříž, kde je dělají již odedávna. Moderní historie makrónek započala právě před sto padesáti lety v cukrárně Ladurée na Champs Elysées, kde si k tomu zřejmě dodnes gratulují, neboť celou tu dobu z toho mají parádní byznys. Avantgardistou v oboru byl pak pařížský cukrář Pierre Hermé, na jehož pultě jsou již nyní červené a černé Macarons de Noël k Vánocům, snad mu do té doby neztvrdnou.
A teď si, děti, dáme jedno cvičeníčko na vyjmenovaná slova po mac. Kdo jí makrónky je macatý, kdo je má z Paříže, machruje, kdo je má z Makra, ať je hodí do Macochy. Každopádně jsou dobré mac a teď už dobrou nac.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
