Jak si budoucí koalice rozděluje klíčové posty ve státě
Zástupci SPD a Motoristů se chystají na dlouhý pochod českými institucemi
Zatímco se minulý týden při volbě vedení sněmovny poslanci dosluhující koalice a Pirátů střídali u řečnického pultu, část zákonodárců vznikající vládní většiny vyjednávala v kuloárech o podobě budoucího kabinetu a jeho prioritách. V předsálí se objevila třeba současná europoslankyně a bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Vyhlížela svou nástupkyni – nově zvolenou poslankyni Zuzanu Schwarz Bařtipánovou. Na otázku, zda jí Dostálová předává agendu, jen stručně odpověděla, že „ano“, a společně zase zmizely v útrobách sněmovních chodeb.
S pravděpodobnými ministry se v týdnu sešel i kandidát na budoucího premiéra. Navzdory těmto schůzkám ale Andrej Babiš vyjednávání o budoucí vládě brzdí – alespoň oficiálně. Po podpisu koaliční smlouvy oznámil, že jména možných ministrů prezidentovi představí až koncem listopadu.
Jedním z důvodů může být stále nevyřešený střet zájmů Andreje Babiše. Po poslední schůzce mezi šéfem hnutí ANO a Petrem Pavlem Hrad v tiskové zprávě uvedl, že „Andrej Babiš ujistil prezidenta, že otázku řešení střetu zájmů představí veřejně před svým případným jmenováním předsedou vlády“. Respekt se proto šéfa hnutí opakovaně ptal, kdy řešení této otázky zveřejní. „Já vás skutečně nepotřebuju k tomu, abyste za mě mluvila s panem prezidentem. Já se s panem prezidentem domluvím. A já to vyřeším, jak jsem to už opakovaně řekl. A kdy? To je moje věc s panem prezidentem.“


S hlavou státu bude mluvit Babiš osobně už ve středu. Podrobně se mají bavit o programovém prohlášení vlády, jména ministrů se prý řešit nemají. Alespoň oficiálně ne. Den předtím bude koaliční rada probírat budoucí náměstky ministrů a případně i zmocněnců. Respekt zná některá jména, která obsadí klíčové posty.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.










