Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Audit Jana Macháčka

Tlustá Berta

Evropská centrální banka tento týden pustila do evropského bankovního systému další mohutnou injekci likvidity ve výši 530 miliard eur. První, jen o fous menší, přišla před Vánoci. Účelem bylo zamezit prudkému tzv. credit crunch (neochotě bank poskytovat úvěry) a povzbudit banky, aby si kupovaly ve velkém španělské a italské dluhopisy, a zastavit paniku. Názory na věc jsou různé, ale rozhodně je pozoruhodné, že guvernér ECB Mario Draghi nazývá celou operaci s technickým názvem LTRO „Big Bertha“, což by se česky nejlépe přeložilo jako Tlustá Berta. Je to název pro obrovské německé i francouzské kanony z první světové války, ale také se tak kdysi jmenovala například jedna zábavová kapela z Kutnohorska.


Ale zpátky k věci. Německý komentátor Mark Schieritz složil Tlusté Bertě poklonu. Je to podle něj jedno z nejchytřejších rozhodnutí v historii centrálního bankovnictví. Draghimu se prý podařilo zajistit roli ECB jako věřitele poslední instance způsobem, který splňuje legální i politické regule, především v Německu. ECB přitom nealokuje skrze Tlustou Bertu úvěry přímo, činí tak k tomu stvořené komerční banky. Jde o tak rozsáhlé operace, že ECB nahradila americký Fed coby největší rotačka na peníze na světě. Bilance eurosystému je nyní o zhruba půl bilionu eur větší než bilance Fedu.

Naproti tomu Alexander Hagelüken píše v Süddeutsche Zeitung, že Draghi si počíná nikoli jako centrální bankéř, ale jako politik. Inspiruje se prý v politice levných peněz Alana Greenspana, jež odstartovala americkou krizi. Vytváří prý bublinu, která přinese nešťastné důsledky.

Za pozornost ale stojí, že šéf německé Bundesbanky Jens Weidmann žádá, aby německá Bundesbanka získala výměnou za tyto operace de facto druhý kolaterál. Ve sporech o tzv. Target 2 jde sice o velmi technické věci, ale leckdo naznačuje, že vztahy mezi Weidmannem a Draghim začínají být horší než vztahy mezi Weberem a Trichetem. Kdyby Weidmann nepočítal s plným bankrotem Řecka (nebo ho nechtěl vyvolat), dvojnásobný kolaterál by nežádal.

Německá ekonomika vykazuje zvláštní rozpory. Maloobchodní prodeje v lednu se překvapivě prudce propadly, ale různé předstihové ukazatele důvěry investorů a obchodníků zase v posledních týdnech překvapivě rostly.

Kam se bude pohybovat světová ekonomika, je však v tuto chvíli velmi nejisté. Přicházejí výborné zprávy z amerického pracovního trhu, jsou tak dobré, že Fed přibrzdil s uvolňováním měnové politiky. Díky Tlusté Bertě výnosy italských a španělských dluhopisů klesají, jenže Španělsko čeká delší a hlubší recese, než se předpokládalo. A hlavně prudce rostou ceny ropy.

Policie objevila, že byla zakázka pro ProMoPro předražená. To ale nepřekvapí. Nedávno vyšlo například najevo, že dánské předsednictví má pořídit zvučení a tlumočnické služby devětkrát levněji (a to jsou v Dánsku mnohem vyšší mzdy než u nás). Že nebude Alexandr Vondra obviněn, je také logické a všichni to vědí od začátku. Není totiž pod ničím podepsaný.

Tato analýza Nečasova spojenectví s Cameronem od Aleše Chmelaře mi přijde dobře napsaná. Text z pera autora Auditu na totéž téma vyjde v pondělním tištěném Respektu.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte