Tenkrát na Západě

Velkou pozornost vzbudil v minulých dnech nebývale ostrý komentář Jakoba Augsteina na stránkách německého týdeníku Der Spiegel.

Autor se odráží od nevábného divadla, které přineslo politické přetahování o dluhových stropech v USA, a mimochodem píše, že „Amerika má dnes více společného s nefunkčním státem (failed state) než s demokracií“. Slovo Západ mělo podle autora kdysi význam. Symbolizovalo společné cíle a hodnoty, hrdost demokracie a spravedlnosti nad tyranií a despotismem.

Takový Západ už neexistuje. Amerika prý upadla do stavu, kdy je zcela kontrolována úzkými elitami. Společnost je rozdělena politicky a sociálně a ideologická slepota vede ke ztrátě schopnosti kompromisu,

Sociální nerovnost se bude prudce zhoršovat – tím, jak bohatí bohatnou a chudí chudnou, přestanou bohatí dávat peníze na charitu, protože to už vlastně nebude mít žádný smysl a nic to nezmění. Amerika začne prý připomínat Třetí svět či Jižní Ameriku. Americké státy prý už dávno nejsou „Spojené“. V zrcadle toho, co se v USA děje, se Evropa musí snažit zachovat si svoje hodnoty a společenskou kohezi a solidaritu.

Tak nevím. Tohle je dost přehnané. Stiglitz a Krugman píšou sami o sobě dosti exaltovaně a autor k nim od stolu z kanceláře ještě trochu exaltovanosti přidal. Nejlepší je možná se sebrat a do Ameriky odjet a pochopit na místě, že tak strašné to přes ty neblahé tendence a statistické trendy opravdu ještě není. Možná by mohl Der Spiegel navrhnout Americe inverzní Marshallův plán.

…

Dohoda o dluhovém stropu je pochopitelně interpretována různě. Podle Paula Krugmana se americký prezident vzdal vydírání politických extremistů na pravé části spektra. Americká ekonomika je podle něj v depresi a ještě několik let v depresi bude a škrtat v takové chvíli státní výdaje učiní z deprese ještě horší depresi. Autor nabádá neposlouchat ty, co tvrdí, že rozpočtové škrty posílí důvěru investorů a nastartují růst. Tak to prý na základě historických fakt nefunguje. Ti, co požadují prudké škrty nyní, jsou jako středověcí doktoři, kteří pouštěli nemocným lidem žilou, a tak dělali z nemocných lidí ještě nemocnější. A tak podobně.

Fareed Zakaria ve svém sloupku pro časopis TIME vidí situaci o poznání umírněnějším způsobem, což je mi bližší. Z čistě ekonomického pohledu nepřináší dohoda nic převratného: není ani dobrá, jak říkají její zastánci, ani strašná, jak říkají její odpůrci. Skutečný škrt, který se týká roku 2013 a nad kterým má tento Kongres kontrolu, představuje pouze 21 miliard z celkových výdajů 3,7 bilionu dolarů, což je maličkost. Vše ostatní může změnit příští Kongres.

Skutečná škoda je politická, protože oba nesmiřitelné tábory se ještě více opevní ve svých pozicích. Republikáni se utvrdí na své linii, která nepřipouští žádné zvýšení daní. A demokraté zase budou na život a na smrt hájit nedotknutelnost sociálních programů.