Soud s VV - zásah v nejvyšších patrech?

Dnes několik poznámek k soudu s Vítem Bártou a Jaroslavem Škárkou:

Především skvělý soudce Jan Šott. Pokud se v justici a v právnických školách (nejen v této zemi) vedou debaty, zda má soudce otevřeně mluvit a vysvětlovat svou práci veřejnosti a médiím, pak je jasné, na jakou stranu sporu se Šott postavil a jak dobře jí svou prací posloužil. Doufejme, že řadě svých kolegů poslouží mladý soudce jako vzor. Dobře, otevřenost je škola. Logické uvažování a schopnost přesného, analytického, kritického a nezávislého úsudku je věc jiná, s tou se člověk do značné míry musí narodit, i když trénovat je jistě možné.

Kdyby se mne někdo v poslední době zeptal, jaké jsou dobré zprávy z této země, pak bych řekl, že máme také takové soudce jako Jan Šott – představitel nové generace nezatížené komunismem, inteligentní, pilný, statečný a otevřený.

Ocenit lze zejména Šottovu schopnost překvalifikovat žalobu v případě Jaroslava Škárky. Vida, soudce, který dává pozor, může být aktivnější, než jsme si doposud v této zemi mysleli. Užitečné poučení pro různé šíbry: u soudů si se lhaním a fabrikováním důkazů nezahrávejte. Dobře, tohle má vědět dítko na základní škole. Teď to ale ví dvojnásob. Uvidíme, jak profesionálně odvedený rozsudek dopadne u odvolacího soudu, zda nebudou naděje na „pozitivní trendy“ zmařeny podobně jako v případě odvolání Rampuly.

To, že soudce podle všeho špatně a protiústavně nařídil zákaz „činnosti poslanců“, není v celé věci podstatné. Je to možná chyba, ale každopádně už odstartovala diskuse na téma, zda to nešlo legislativně a ústavně upravit.

Ocenit lze také, že soudce nepřijal svědectví PR poradkyně Kristýny Kočí. Jak relevantní může být svědectví někoho, kdo je placen za jednostranný a fabrikovaný veřejný výklad událostí?

Základní princip je, že soud je mrtvý brouk, jenž nemůže soudit ty, které mu nepředhodí žalobce a předtím policie. I tady soudce Šott vykročil z obvyklého stínu: v odůvodnění upozornil policii, že by si měla všimnout jednání poslankyně Kristýny Kočí.

Soudce za to z výše uvedených důvodů vůbec nemůže, ale když už jsme u Škárky a Kočí, je zjevné, že jejich pleticha byla připravována ve spolupráci s někým, tedy s vlivnou skupinou uvnitř ODS, tedy kolem poslance Petra Tluchoře. Kdyby Škárka s Kočí neměli tyto mocné spojence, v životě by se do ničeho nepouštěli. Takže by si policie mohla posvítit i na Tluchoře. Jak to vlastně bylo s těmi „200 miliony na novou stranu“? Proč to policie nevyšetřuje? Jak to bylo s tím ovládáním justice a státních zastupitelství?

Jinak co se celé strany Věci veřejné týče, já osobně považuji za společensky daleko nebezpečnější než Bártovy obálky způsob, jakým je ta strana financována (případy Babák a karvinské účty).

O dost obezřetnější bych byl u tvrzení, že konečně v této zemi soud odsoudil nejvyšší patra politiky. Pokud jsou nejvyššími patry poslanci, budiž. Všimněme si ale, že Věci veřejné – i když stále u moci – je strana v úpadku, která končí.

Radost z toho, že justice zasahuje v nejvyšších patrech, bychom mohli cítit až v momentě, kdy policie a státní zástupci soudům stejně činorodě a horlivě předají živé kauzy spojené s velkými etablovanými stranami.

Jak to dopadne s vyšetřováním obsahu rozhovorů Bém–Janoušek (pletichy a manipulace, ovlivňování veřejných zakázek)? Jak to dopadne s pandury, Mosteckou uhelnou, s Českým pivem, s vlastnictvím vily v Monte Argentariu, s předraženými nákupy solárních elektráren ze strany ČEZ či s případem Key Investments? Jak to dopadne s vyšetřováním případu ProMoPro? (Zde se to zatím vyvíjí podobně jako v případě Komerční banky a kauz Baraka Alona a Františka Chvalovského, kde šla do vězení vyšší úřednice Jiřina Kaplanová, ale její šéfové nikoli.)

O Věcech veřejných se snadno říká, že jsou slizké a odporné, jen je ale třeba zamyslet se nad tím, jak by dopadlo soudní projednávání případu Dalík–Kořistka, kdyby se obviněný Dalík dostal k soudu a k dobrému soudci? A jak to asi bylo se všemi přeběhlíky v minulosti? S Melčákem, Pohankou, Hojdarem a Zubovou? To asi byly o dost naditější obálky. Bylo to méně slizké a odporné, ale nikdo to nikdy nevyšetřil, k soudu se to nedostalo a už nikdy nedostane.

Je-li strana VV něčím „slizká“, je to proto, že je zcela beztvará, bezobsažná: nemá ani ideje, ani ideologii, ani žádné cíle, a především proto je nebezpečná a zneužitelná. Kromě toho se ukázala být směšnou. Chtěla moc a mocenskou manipulaci, ale ukázala se v tomto ohledu proti ostříleným šíbrům z jiných partají jako zcela amatérská.