Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Audit Jana Macháčka

Okrádalo Lucembursko pod Junckerem Evropu?

Nový předseda Evropské komise má podle novinářů rezignovat: země za jeho ministrování umožňovala firmám šetřit na daních

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker • Autor: ČTK, AP
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker • Autor: ČTK, AP

Pierre Briançon píše na Reuters Breakingviews o pádu rublu, který ztratil od počátku roku 28 procent své hodnoty. Ruská centrální banka není schopná tento pád vůči eurodolarovému koši zastavit - což není ani její vina, ani její neschopnost, protože centrální banka za to prostě nemůže.

Kapitál odchází, protože politika Vladimira Putina izolovala Rusko a zabila jakékoli naděje na reformy. Ukrajinská krize ukázala naprostý Putinův nezájem o agendu ekonomických reforem a posílila závislost ruské ekonomiky na příjmech z vývozu ropy a plynu.

Ruská centrální banka zkoušela masivně intervenovat, zkoušela zvýšit úrokové míry, výsledek žádný. Nyní byla nucena oznámit denní limit devizových intervencí, které ale nestačí zvrátit trend, takže de facto nechala rubl plavat.

Cesta k udržitelné hladině rublu bude těžká, odchod kapitálu bude pokračovat, dokud se budou Rusové bát vlastní vlády. Modernizace ruské ekonomiky zkrátka není možná bez západní pomoci. Jenže Západ se stáhl s tím, jak Rusko přešlo na kvaziválečnou ekonomiku. Ruská centrální banka už dlouho chtěla přejít na cílování inflace jako její západní kolegyně. Nyní zjišťuje, že měnová autorita je pouze zajatcem měny, jejíž hodnota je určena tím, co dělají – či spíše nedělají – vlády.

Editorial agentury Bloomberg se pustil do nového předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera, který má podle novinářů okamžitě rezignovat. Juncker byl skoro dvacet let až donedávna předsedou vlády maličkého Lucemburska, jež má populaci jedné sedmnáctiny Londýna. Dohlížel na růst finančního průmyslu, který se stal daňovým centrem pro více než 340 velkých nadnárodních společností, nemluvě o investičních fondech, jež spravují kapitál ve výši tří bilionů eur. Především díky tomu a díky bankovnímu tajemství, které se blíží švýcarskému, se Lucembursko stalo druhou nejbohatší zemí na světě hned po Kataru.

Agentura Bloomberg reaguje na zprávu Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů. Teprve před měsícem se Lucembursko bylo nuceno přizpůsobit evropským pravidlům bankovní transparentnosti a novináři vypátrali, že lucemburské úřady tolerovaly schémata, která umožnila velkým firmám od Applu přes Deutsche Bank po Pepsi Colu platit efektivně daň z příjmu pouze ve výši 0,25 procenta.

Země, kde firmy působily (tedy zpravidla všechny ostatní země EU), nedostaly nic. Přitom všem členským zemím EU – jejichž kapsy vybíral – má Juncker nyní jako předseda Evropské komise sloužit. Podle Bloombergu je to absurdní. Evropská komise nyní bude dokonce lucemburské daňové praktiky prošetřovat a Juncker má jasný konflikt zájmů, i když slíbil, že nebude do vyšetřování zasahovat.

Důvěra je pro EU zásadní věc. Unie se snaží vynořit z ústavní krize a je vnímána jako elitářská, vměšující se a neschopná zařídit ani férovost, ani růst. Není prý proto možné, aby jí předsedal někdo, kdo dohlížel na zákulisní obchody na úkor pokladen členských zemí.

A zrovna o důvěře (nejen v EU) je tento hezký komentář Edwarda Chancellora, který recenzuje na Reuters knihu Geoffreyho Hoskinga Historie důvěry a mimochodem zde píše: Co drží ekonomiky dohromady? Následovníci Adama Smithe by asi argumentovali tím, že to je vlastní zájem jako hlavní princip. Potíž s tímto myšlením je, že člověk není ostrov, je „sociální zvíře“, které musí neustále jednat s dalšími lidmi.

Zdůrazňování vlastního zájmu může podminovávat důvěru. Finanční krize po pádu Lehman Brothers v roce 2008 ukazuje, že když se vypaří důvěra, finanční systém přestane fungovat a ekonomická aktivita se sníží. Důvěra je komponentem odvahy, bez důvěry nemohou existovat ani podnikatelé, nikdo nebude podstupovat riziko.

Když si společnost důvěřuje, je více kooperace a každý je na tom nakonec lépe. Důvěra nesouvisí jen s výkonem, úsporami a investicemi, souvisí i s efektivitou vlády a ochotou platit daně. I hodnota peněz je dána pouze tím, že jim důvěřujeme, a tato důvěra je podpořena důvěrou ve stát. Naše víra v peníze je podpořena vírou v to, že společnost a stát kolektivně dostojí svým závazkům apod.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].