Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj slaví 50. výročí a při této příležitosti si (nebo nám) nadělila dárek. Jde o interaktivní index, který se jmenuje „Your Better Life Index“, který zahrnuje alternativní měření toho, jak se máme a cítíme, a který nás má vysvobodit z tupého diktátu čísel a měření státního bohatství skrze HDP či HNP.
Ve skutečnosti však index nenahrazuje HDP (ani nemá tu ambici), pouze poskytuje alternativu těm, kdo si to chtějí zkusit změřit jinak a přidat do toho všeho svoje preference. OECD nabízí dvacet různých indikátorů a každý může změnit jejich váhu podle toho, jakou jim přikládá důležitost (najdeme zde spokojenost s životem, poměr práce a volného času, znečištění vzduchu a mnoho dalšího).
Týdeník The Economist upozorňuje, že ekonomové jsou posedlí měřením hospodářského výkonu už více než sedmdesát let. Stejně dlouho je známo, že HDP má svoje limity: nebere v úvahu třeba vyčerpání přírodních zdrojů a není schopen započítat práci doma, na zahrádce ani dobrovolnictví či nefinanční plnění.
Časopis si ale v tabulce všímá toho, že Your Better Life Index (před individuální změnou vah) vlastně velmi koreluje s výsledky HDP. Za peníze si štěstí nekoupíte, ale koupíte si za ně silnou korelaci s dobrým životem či lepším životem nebo štěstím, tak jak ho měří nový „fancy“ index.
Přirozený skeptik jako třeba Kanaďan William Watson přistupuje k podobným pokusům s nechutí. Proč je tam třeba to slovo „lepší“? Proč nám nestačí „dobrý život“? Pořád chceme něco lepší a něčeho víc, je to jako když chceme pořád vyšší HDP. A co má být vlastně lepší, ten index, nebo život?
Podle autora nadnárodní byrokraté pořád vymýšlejí podobné indexy, protože v HDP se Spojeným státům daří a základní pravidlo nadnárodního byrokrata zní: Nikdy nesmíš říci nic dobrého o USA. Druhý problém je podle Watsona to, že vymýšlení podobných indexů má prý hrát na ruku protirůstové zelené ideologii.
Nakonec však autor s překvapením zjistil, jak ho hraní s novým indexem vlastně baví.
Podle něj například 78 procent Kanaďanů říká, že jsou šťastní a spokojení s vrozenou kanadskou slušností, neochotou si stěžovat a odhalovat osobní věci cizímu člověku po telefonu nebo u dveří. Pokud někdo bere toto v úvahu, může dát té spokojenosti váhu nula a pořadí se změní.
Detaily jsou navíc vždycky zajímavější než celkové pořadí. Každý ví, že Kanaďané mají nejvíce místa (room) k životu, ale kdo by byl řekl, že mají také nejvíce pokojů (rooms) – 2,5 na osobu. Více než Američané, ti mají ale v průměru větší pokoje.
Autor také konstatuje, že vyšší příjmy pravděpodobně znamenají více pokojů, lepší vzdělání, více policistů, tedy vyšší bezpečnost, více preventivních programů pro děti apod. Autor konstatuje totéž, s čím přišel The Economist. Bez ohledu na motivy vzniku indexu jsou vyšší příjmy a lepší život velmi pravděpodobně spojeny.
Nyní ještě k několika zajímavostem, kterých v indexu najdeme spoustu. Američané jsou tradičně nespokojeni s poměrem života a práce a Japonci jsou i přes své bohatství nejvíce nespokojeni se svým životem v rámci celé OECD.
Mexičané, kteří jsou stále velmi chudí a trpí vysokou kriminalitou a příjmovou nerovností, jsou mnohem spokojenější se svým životem než Poláci, Italové nebo Portugalci. Britové jsou stále tlustší a mají obavy z budoucnosti, ale jsou spokojeni s životním prostředím, vládnutím i komunitním duchem apod.
Česká republika je jako obvykle v průměru, což asi nějak souvisí s tou polohou ve středu Evropy. Na druhou stranu si z postkomunistických zemí samozřejmě stojíme spolu se Slovinskem nejlépe (což asi moc nepřekvapí). Pozoruhodné je, že si stojíme průměrně i ve většině detailů. Informace o ČR ničím příliš nepřekvapí.
José Ángel Gurría, šéf OECD, citoval při představení indexu Roberta Kennedyho, který řekl o HDP toto: „Nezařídí nám zdraví dětí, kvalitu jejich vzdělání a radost jejich her, nezahrnuje krásu naší poezie a sílu našich manželství, nezaručuje inteligentní veřejnou debatu a osobní integritu veřejných činitelů. HDP měří všechno, kromě toho, proč stojí život za to.“
Co si myslí o alternativách k HDP a o novém indexu česká ekonomická obec?
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
