0:00
0:00
Audit Jana Macháčka16. 5. 20132 minuty

O Japonsku, Francii, Británii apod.

Astronaut

Japonská ekonomika se v prvním čtvrtletí letošního roku prudce zvedla a Japonci po dvou desetiletích konečně otevřeli peněženky. Mezi kvartály Japonsko vzrostlo o půl procenta a meziročně dokonce o 3,5 procenta. Zdá se, že se osvědčují radikální fiskální i měnové stimuly premiéra Abeho, pro něž se vžil výraz Abenomics.

Na druhou stranu: detaily „abenomics“ se v lednu teprve ladily, takže spotřebitele a investory patrně povzbudila především víra v to, že se k věcem prostě začne přistupovat jinak.

Takže ne ve všech koutech světa je z hlediska růstu špatně. Evropa – recese a stagnace, čínský růst zpomaluje a zklamává, ale Amerika a Japonsko překvapují velmi pozitivně. Doufejme, že Evropě nebude podobně jako Japonsku trvat dvacet let, než pochopí, jak na to.

↓ INZERCE

Leccos tomu bohužel nasvědčuje. Jádrem japonské krize byly podkapitalizované a ochablé banky. Evropa potřebuje už dlouho kapitalizovat a posílit své banky, jenže jaksi neví z čeho: každý stát má banky posilovat ze svého nebo si na to půjčit, což zase zvyšuje státní dluh a ve finále to zase může poškodit banky.

V Evropě se připravuje bankovní unie, ale jak trefně poznamenává Wolfgang Münchau, potřeba rekapitalizace evropských bank je někde mezi 500 a 1000 miliardami. Na tuto poptávku po rekapitalizaci a očištění bank však připravovaná bankovní unie neodpovídá. Je to sice seriózní projekt, ale bude trvat pět let, než bude pořádně připraven.

Ve Financial Times se píše, že nejmocnější německý odborový svaz IG Metall se dohodl se zaměstnavateli na růstu mezd 3,4 procenta pro letošek a 2,2 procenta pro rok 2014. Pro zbytek ekonomiky je to růst tzv. signální. Je to růst adekvátní a rozumný a rozhodně to nenasvědčuje tomu, že by Němci byli ochotni pomoci eurozóně nějakou viditelnější inflací vlastních mezd. To jsme ale tušili už předtím, jediná věc je, že spousta ekonomů – zpravidla ne těch německých – píše, že by to bylo dobré.

Tento článek skupiny ekonomů pro Bloomberg vysvětluje, proč by se Francie se svou polohou mezi jihem a severem měla rozhodnout vést jih k odchodu z eurozóny.

A Hugo Dixon na Reuters vysvětluje, proč by Británii neprospěl odchod z Evropské unie.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].