Der Spiegel napsal docela podrobně nejen o tom, jak se Německu zatím ekonomicky daří, ale jaký to má vliv na jeho sousedy. Jinými slovy – článek se snaží vyvrátit mýtus, že Německo roste nějak na úkor svých partnerů v Unii (Německo drží mzdy na uzdě, neuvolňuje domácí poptávku, zbytečně škrtá v rozpočtu, orientuje se na export a nekupuje dostatek produktů z ostatních zemí).
Mercedes nebo BMW nekonkurují francouzským autům. Jsou to pořád dražší automobily než jsou francouzská auta, ale přesto se jim daří vyvážet třeba do Číny právě proto, že je vyrábí firma BMW nebo Daimler Benz.
Text konstatuje, že ekonomický růst v Německu pomáhá i ostatním zemím. V první polovině letošního roku stoupl meziročně francouzský import do Německa o 6 procent, španělský o 12 procent a dokonce i řecký o 9 procent. Bez silné německé ekonomiky by se těmto zemím dařilo daleko hůř.
Problémem je do budoucna měnová politika. Úrokové míry budou pro rozjetou německou ekonomiku brzy příliš nízké, ale ECB sazby nezvýší s ohledem na vývoj v ostatních evropských zemích.
…
Agentura Bloomberg popisuje historii žaloby na americkou centrální banku Fed, ve které Bernankeho instituce zatím prohrává. Jde o to, aby Fed zveřejnil, komu po pádu Lehman Brothers poskytl záchranné fondy ve výši téměř 13 bilionů dolarů. Jinými slovy: bude zveřejněno, které banky a podniky by bez pomoci Fed nepřežily kolaps finančního trhu způsobený pádem Lehman Brothers v září 2008. Žalobu podala mateřská společnost tiskové agentury Bloomberg, ale přidaly se k ní i Fox News, The New York Times, Associated Press, Dow Jones (vydavatel deníku The Wall Street Journal) a další.
Protižalobu podala lobbyistická organizace Clearing House Payment Company, která zastupuje banky JP Morgan Chase, Bank of America, Citigroup apod.
Fed se obává, že institucionálně důležití poskytovatelé úvěrů a finančních služeb mohou být zveřejněním detailů pomoci stigmatizováni, a to může významně poškodit jejich budoucí úvěrovou politiku a finanční stabilitu celé americké ekonomiky.
Argumenty pro zveřejnění jsou jasné, jde o veřejný zájem.
Pokud Fed prohraje a detaily záchranného plánu zveřejní, začne se psát nová kapitola v historii centrálního bankovnictví. Až dosud něco takového nebylo zvykem, plné transparentnosti podléhaly pouze výdaje státního rozpočtu.
ČNB také nikdy nebyla nucena zveřejnit detaily svých různých záchranných plánů v době poměrně vleklé krize českých bank, která se datuje od roku 1994 do počátku nového milénia.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
