Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Audit Jana Macháčka

Nečas, Issing a prošťuchování trubek


 O názoru premiéra Petra Nečase jsem napsal pro úterní Radiožurnál:

Premiér Nečas se v poslední době hned dvakrát vyjádřil k tématu korupce. Před týdnem přirovnal odboráře demonstrující proti korupci k lidem, kteří se dali k partyzánům až v dubnu 1945. To není šťastné vyjádření. Pokud byl někdo v dubnu 1945 u partyzánů, možná se choval docela statečně a já bych jím osobně nepohrdal.

Ještě v Pražském povstání po pátém květnu bylo zastřeleno spoustu lidí, i když konec války byl za humny. Především není šťastné, když si někdo myslí, že boj s korupcí lze někdy dobojovat nebo že se takový boj blíží k vítěznému konci. Boj proti korupci je věc stálá a žádná země na světě ho nemá vyhraný na věčné časy. 

Ve včerejších Hospodářských novinách odsoudil premiér Petr Nečas zástupce protikorupčních iniciativ, že prý mluví se zahraničními novináři o korupci a negativně ovlivňují mediální obraz České republiky v zahraničí. Nevím, pozitivní obraz má asi šířit vládní politik. My ostatní k tomu povinováni nejsme, zvláště když nám téma korupce leží na srdci a něco se proti ní snažíme dělat. 

Obraz boje s korupcí za této vlády je přitom v nejlepším případě smíšený. Máme premiéra, který sám není z ničeho podezřelý. Byl zrušen obří ekologický tendr, ještě však uvidíme, zda se budou ekologické zátěže odstraňovat levně a efektivně. 

K určitému průlomu došlo na vrchním státním zastupitelství, odkud s definitivní platností odešel jeho šéf Vlastimil Rampula. Pražské vrchní státní zastupitelství je ale pořád jedno z mnoha zastupitelstvích.Za určitý úspěch lze považovat poslední politický vývoj v Praze a zatím úspěšný pokus o odstavení kmotrů a stávajících vlivových skupin. Je taktéž dobře, že se o korupci více a více mluví, jakkoli to může dočasně náš mediální obraz zhoršit. 

Jiné zprávy jsou opačného gardu. Nový zákon o veřejných zakázkách neumožňuje svléknout žadatele až k poslední firmě a poslednímu majiteli v řetězci na sebe navazujících vlastníků. Ministr Kocourek sice odešel, ale pořád nikdo nechápe, kde vlastně vzal tolik peněz.
Ministr Vondra vyseděl kauzu ProMoPro, zakázku bez soutěže předraženou o stovky milionů korun. 

Evropští poslanci ODS vytahali ze Všeobecné zdravotní pojišťovny miliardy za projekt IZIP, který nefunguje. Po dvanácti letech se začne česká vláda zajímat o dvanáct miliard korun zabavených ve Švýcarsku. Přicházíme o miliardy korun evropských peněz, protože je přidělujeme netransparentně a pravděpodobně korupčně. Ministr Drobil podezřelý z korupce je stále místopředsedou ODS. Soudkyně na základě velmi pochybné argumentace náhle zastavila trestní stíhání Martina Knetiga, který měl u Komerční banky shánět pro ODS peníze. A výčet by mohl být ještě dlouhý. 

Navíc dosud platí, že za korupci nebyla odsouzena ještě žádná velká ryba. Takže bitva zdaleka ještě neskončila.

U příležitosti včerejší globální koordinované akce centrálních bank (vedené americkým Fedem), které se rozhodly napustit světový finanční systém čerstvou likviditou, jsem udělal krátký rozhovor se sebou samým:

Pomůže tato akce vyřešit dluhovou krizi?

Nepomůže, dluhy tu zůstanou i poté, co akce skončí.

A kdy akce skončí?

Až se na trhy vrátí důvěra. Potíž je v tom, že banky – a dokonce banky nejen v Evropě – si přestaly půjčovat mezi sebou a finanční systém přestal fungovat. Tato globální akce centrálních bank je ve své podstatě instalatérským zásahem: instalatéři musejí prošťouchnout trubky a vrátit na trhy likviditu. Mezitím získá Evropa – patrně ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem – pár dní čas, aby připravila důvěryhodné řešení: krátkodobé (Evropská centrální banka), střednědobé (eurodluhopisy, funkční záchranný val) i dlouhodobé (fiskální a politická unie nebo jiné funkční a fungující uspořádání).

O jaké roli pro MMF se uvažuje?

Centrální banky evropských zemí, které mají přebytek obchodní bilance, by poskytly půjčky MMF a ten by zase pomáhal zemím na periferii, zatímco by tlačil na reformy a úspory.

Otmar Issing v článku pro Financial Times tvrdí, že kdyby ECB nakupovala více dluhopisů, dopustila by se nenapravitelného morálního hazardu. Navíc by takové počínání bylo nelegální.

Můj názor. Kdyby byla zachráněna banka Lehman Brothers, byl by to jistě morální hazard, přesto se dnes ekonomové vesměs shodují, že nechat padnout Lehman Brothers byla chyba. Všechny další obrovské banky už byly zachráněny, propojeny s jinými nebo nuceně přebrány konkurenty pod dohledem státu.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte