Jak se to Putinovi nepovedlo

Thomas Friedman ve svém sloupku pro The New York Times v zásadě konstatuje, že Putin zpackal v ukrajinské krizi, na co sáhl, a to i z hlediska vlastních zájmů a cílů.

Putin zvolil rusko-čínský pohled na svět, který chce využívat výhod globalizace jednadvacátého století, když to má sloužit obohacení, a zároveň se chovat jako v devatenáctém století. Podle hesla, že kdykoli se to hodí, ukousnu si kousek souseda. To je ale omyl, protože současný svět už není jen propojený, ale především vzájemně závislý, a kdo to nepochopí, zaplatí vysokou cenu.

Putin si myslí, že svět je pořád určován „sférami vlivu“ diktovanými shora dolů, zatímco v případě Ukrajiny se zrodil „lidový vliv“ zezdola nahoru, který chce také svůj „vliv“ – svět svobody a tržní ekonomiky, který reprezentuje Evropská unie.

Putin podcenil ukrajinský patriotismus, dokonce většina rusky mluvících lidí na východě nechce být přinucena silou připojit se k Rusku. Většina Ukrajinců – podle průzkumu – chce bezvízový styk s Ruskem a otevřené hranice. Nemají nic proti tomu Rusko navštěvovat a obchodovat s ním, ale rozhodně by tam nechtěli žít nebo by nechtěli být jeho součástí.

Putin také podcenil dopad západních ekonomických sankcí, protože podcenil onu výše zmíněnou vzájemnou závislost. Takže musel začít couvat. Nejprve stáhl vojska z hranic a nechal volby normálně proběhnout. V Petrohradě – na Mezinárodním ekonomickém fóru – pak řekl světovým byznys lídrům: „Chceme na Ukrajině klid a mír. Budeme pracovat s nově zvolenými strukturami.“ Agentura Reuters oznámila, že vysocí ruští vládní činitelé přiznávají, že „sankce způsobují obrovské problémy“.

Potom Putin pospíchal do Číny uzavřít smlouvu na nákup ruského plynu. Cena kontraktu zůstává tajná a je pravděpodobné, že Putin musel radikálně slevit, aby si zajistil stálý přísun hotovosti. The Washington Post cituje Michaila Krutichina, analytika RusEnergy, podle něhož „v kontraktu něco zapáchá“. 

Takže když se to sečte, Putinovo obsazení Krymu oslabilo ruskou ekonomiku, umožnilo Číně uzavřít výhodný kontrakt, oživilo NATO a odstartovalo proces, v rámci něhož EU oslabí svoji energetickou závislost na Rusku. A stejně tak odstartovalo debatu o tom, že má EU více zbrojit. Dobrá práce, Vladimire.

Rusové si to budou muset vyřešit, bylo by chybou, kdyby se Rusko mělo stát nefunkčním státem. Takže je třeba Rusům přát vše dobré, ale stejně tak je třeba přát Ukrajině, aby se vydala směrem, kam chce většina jejích obyvatel. K bližšími vazbám na EU při zachování blízkých vazeb na Rusko…

Západ by se neměl snažit zbavit Putinova vlivu na Rusko, není to ani možné, ani zdravé. Jde o to, aby Ukrajina mohla být sebevědomým ruským sousedem, který si sám narýsuje svoji rovnováhu mezi EU a Moskvou, což je něco jiného než být ruský vazal.