0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst
Audit Jana Macháčka16. 1. 20094 minuty

Další vlna bankovního znárodňování

[image id="120824790"]Půl roku po první vlně pádu obřích finančních ústavů přichází zjevně vlna druhá. Bank of America, gigantický finanční ústav získá od státu pomoc v celkové výši 138 miliard dolarů.

Astronaut

Půl roku po první vlně pádu obřích finančních ústavů přichází zjevně vlna druhá. Bank of America, gigantický finanční ústav (a jediná americká banka s hustou federální sítí poboček) získá od státu pomoc v celkové výši 138 miliard dolarů. Z toho dvacet miliard dolarů je přímý kapitálový vstup státu (tedy to, čemu jsme si v posledních měsících zvykli říkat znárodnění), zbytek jsou státní garance na špatná aktiva.

Další obr, tedy Citigroup, oznámila rozdělení na dva podniky, jeden „bezpečný“ a druhý „rizikový“. „Bezpečné“ bude klasické komerční bankovnictví, vše ostatní, tedy především aktivity investičního bankovnictví, se mají ocitnout v druhém podniku. Přitom až donedávna si Citigroup zakládala na tom, že její model universálního bankovního hypermarketu je základem úspěchu. Mnozí analytici se ale domnívají, že rozhodnutí o rozdělení nepomůže a v příštích dnech bude Citigroup možná následovat osud Bank of America.

↓ INZERCE

Irská vláda včera znárodnila Anglo Irish Bank, třetí největší finanční ústav v zemi. Pro irskou ekonomiku to byl vůbec týden špatných zpráv. Zkrachoval koncern Waterford Wedgewood, vlastník řady podniků v Číně a počítačová firma Dell jeden z největších investorů v Irsku přesouvá výrobu do Polska. Aby toho nebylo málo, pokoušela se irská vláda vyvracet „pověsti“ o tom, že zelený ostrov bude muset zachraňovat Mezinárodní měnový fond.

A abychom nezapomněli na „maličkosti“ u našich severozápadních sousedů: v Německu se pod kontrolu vlády dostala Commerzbank.Deutsche Bank – největší banka v zemi vykázala v posledním čtvrtletí obrovskou ztrátu ve výši 4,8 miliardy euro. Není vyloučeno, že jí bude také zachraňovat stát.

Přímé dopady světové finanční krize v srpnu a v září český bankovní sektor spíše obešly, pokud tedy pomineme takovou maličkost jako je vstup rakouské, resp. belgické vlády do Erste bank (majitel České spořitelny), resp. do KBC (majitel ČSOB).

Jak ustojí české banky druhou světovou vlnu bankovních otřesů? Opět máme svého druhu štěstí: aktivity Citi, Commerzbank i Deutsche Bank (stejně jako bank irských) na našem trhu jsou spíše zanedbatelné.

České banky ale mohou čekat problémy především v důsledku prudkého poklesu „reálné“ ekonomiky, poklesu exportu, průmyslové výroby a zhroucení cen nemovitostí, které banky používají jako zástavy.

Janet Yellen, presidentka sanfranciského Fedu, představila zatím nejtemnější vizi vývoje americké ekonomiky. Pokles cen nemovitostí bude pokračovat ještě letos a příští rok a tzv. foreclosures (banka zabaví dům) budou mít spolu s poklesem cen nemovitostí obrovský vliv na vývoj poptávky. Lze čekat velké finanční potíže municipalit a místních vlád. To všechno se přenese do světa. Deprese je nevyhnutelná.

Pozoruhodné je, jak i ve světle těchto zpráv zpívají mnozí čeští ideologové stále stejnou písničku o tom, že krizi si vymysleli socialisté, kryptosocialisté, státní aktivisté a lobbyisté všeho druhu, kteří se na základě smyšlených hrozeb opakovaní Velké deprese chtějí zastrčit svět do chomoutu států, úředníků, znárodňování a regulací.

Ano – tak například americká vláda (pořád ještě pod kontrolou pravicových republikánů) znárodňuje opravdu s radostí a zpěvem internacionály na rtech, po Wall Streetu pochodují mocichtiví regulátoři a mávají rudými vlajkami.

Kéž by z Londýna, New Yorku či Berlína zavolali do Česka, aby je konečně někdo rozumně poučil o tom, jakému socialistickému podvodu tam propadli.

Páteční audit: Ideály eurofederalisty


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].