Chodorkovskij: Putin promeškal možnost odejít v poklidu
MMF mění názor: každý dolar směřující na investice pozvedne celkovou produkci o tři dolary
Zprávou číslo jedna úterního rána je, že německá průmyslová výroba se v srpnu překvapivě propadla mnohem více, než ekonomové předpokládali, nejvíce od roku 2009. Vyhlídky pro největší evropskou ekonomiku či „lokomotivu“ se zhoršují, německá ekonomika koketuje s recesí, protože nečekaně poklesla už ve druhém čtvrtletí.
Podobně jako v případě pondělního propadu továrních objednávek (factory output) jsou citovány slabá poptávka na jihu eurozóny a geopolitická nejistota pramenící z Ruska.
…
O investicích nemluví jen Miloš Zeman a dnes už také Sobotkova vláda, investice jsou dnes módní ekonomickou mantrou, alfou a omegou všeho. Před rokem 2008 to byl růst, pak přišla etapa fiskální přísnosti - a dnes všichni skloňují slovo investice.
Lawrence Summers, americký exministr financí a bývalý rektor Harvardu, upozorňuje na novou studii Mezinárodního měnového fondu a interpretuje ji tak, že každý dolar směřující na investice pozvedne celkovou produkci o tři dolary. MMF, který byl vždy advokátem fiskální přísnosti, mění podle Summerse ve své vlajkové publikaci, tedy v posledním výhledu světové ekonomiky, názor.
Zdůrazňuje, že když je nezaměstnanost vysoká, stimulativní efekt investic bude vyšší, když si na ně stát půjčí, než když na ně hledá zdroje zvýšením daní či škrtáním jinde. Správně navržené investice prý nakonec celkovou zadluženost sníží, nikoli zvýší.
…
Michail Chodorkovskij, který bude příští týden hostem Fora 2000 a bude mít vystoupení i v Knihovně Václava Havla, promluvil v New Yorku v think-tanku Council on Foreign Relations. Řekl mimo jiné, že je těžké si představit, že se Putin někdy vzdá moci mírumilovně.
Putin promeškal možnost odejít od moci v rámci poklidného přechodného období, post premiéra a prezidenta už vystřídal dvakrát. Chodorkovskij minulý týden též řekl, že se Rusko blíží ekonomické krizi, která bude podobná té, jež v roce 1917 odstavila cara.
…
Anatole Kaletsky se na Reuters zabývá příčinami propadu či zpomalení evropských ekonomik během léta a konstatuje tři příčiny. Za prvé váhání Evropské centrální banky přijít s adekvátním měnovým stimulem. Němci strávili příliš času přesvědčováním Francie či Itálie, aby se vzdaly plánů na snížení daní. A nakonec válka na Ukrajině, která po určitém zklidnění od března do května vypukla naplno hlavně po sestřelení malajsijského letadla.
Evropu během října čeká několik důležitých událostí: ukrajinské volby 26. října, zátěžové testy bank, které ECB dokončí na konci října. Francouzské a italské rozpočtové plány budou představeny na evropském růstovém summitu 8. října a později detailně i Evropské komisi na konci měsíce.
Pokud evropské vlády zpřísní fiskální politiku, místo aby ji uvolnily, pokud se bankám nebude dařit získat po zátěžových testech nový kapitál a pokud se vztahy s Ruskem zhorší, místo aby se zlepšily, pak Evropu čeká po mizerném létě ještě dlouhá a tuhá zima. Také to ale může jít dobrým směrem.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].