0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Audit Jana Macháčka20. 11. 20144 minuty

Američané jsou znepokojení z německé hospodářské politiky

Budoucnost státních dluhů a Rus na Balkáně

Německý ministr hospodářství Sigmar Gabriel s kancléřkou Angelou Merkel • Autor: Globe Media /  Reuters

Analýza agentury Bloomberg si všímá toho, že americká nezaměstnanost se začíná blížit pěti procentům, tedy hranici, která je ekonomy v případě USA považována za plnou zaměstnanost. Té hranici se jinak říká NAIRU (tedy míra nezaměstnanosti, která neakceleruje inflaci).

Takže brzy by měl logicky vzniknout tlak na zvyšování mezd a vyšší inflaci. Jenže ta zatím na obzoru vůbec není a inflace zůstává nízká; nižší, než by si centrální banka přála. Jenže pokud se trh práce přehřeje, nemůže se to v inflaci neprojevit, a proto je možné, že Fed začne pro jistotu zpřísňovat měnovou politiku o něco rychleji, než se donedávna čekalo, i když aktuálně se bude inflace stále jevit jako příliš nízká.

Reklama

Barry Eichengreen píše pro Financial Times, že strategie redukce dluhu pro evropské vlády není udržitelná. V textu se uvádí, že „podle rozumných předpokladů růstu a vývoje úroků by musel průměrný primární rozpočtový přebytek činit ode dneška do roku 2030 čtyři procenta HDP pro Španělsko, pět procent pro Irsko, Itálii a Portugalsko a sedm procent pro Řecko. Žádná země na světě nemůže vytvářet takto monumentální rozpočtové přebytky po takto dlouhou dobu, aniž by došlo k revoltě daňových poplatníků“. Dluhová restrukturalizace je tak jediná průchodná alternativa.

Vedení Evropské centrální banky si stále více vyměňuje názory přes média. Nejde jen o výměnu názorů s guvernéry jednotlivých centrálních bank eurosystému, ale i o různé názory členů výkonného výboru. Šéf ECB Mario Draghi právě prohlásil, že „nekonvenční opatření ECB budou zahrnovat nákup různého druhu aktiv a jedním z nich jsou suverénní dluhopisy států“. Draghi mluvil o vysoké nezaměstnanosti, nevyužité kapacitě ekonomiky, která oslabuje oživení, o slabém růstovém momentu a zvýšeném geopolitickém riziku.

Putin chce zabránit Srbsku stát se členem EU a u ostatních členů EU na Balkáně posílit jejich proruskou orientaci.

Draghiho kolega Yves Mersch, člen výkonného výboru z Lucemburska, varoval, že centrální banka, která skupuje suverénní dluh, se může obávat ztráty své nezávislosti. „Pokud centrální banka drží podstatnou část dluhopisů nějakého státu, může to ovlivňovat rozhodnutí v měnové oblasti, protože bude chtít zabránit tomu, aby se zmíněný stát nestal nesolventním.“

Podle průzkumu agentury Bloomberg čeká 60 procent dotázaných, že ke kvantitativnímu uvolnění (nákupu suverénních dluhopisů) ze strany ECB nakonec dojde.

Na summitu G20 vyjádřili podle informací „za scénou“ Američané znepokojení z německé hospodářské politiky a ze skutečnosti, že Německo chce do roku 2016 stimulovat hospodářství pouhou 0,1 procenta. Většina pozornosti médií se samozřejmě soustředila na to, jak bude na summitu „naloženo“ s ruským prezidentem Putinem. Ten mimochodem řekl televizi ARD, že budou-li odstřiženy ruské banky od mezinárodního finančního systému, odnese si to prý nejvíc Ukrajina.

Der Spiegel píše o tom, jak je spolková vláda znepokojena z ruského rozhodnutí posílit svůj vliv v jihovýchodní Evropě, především v Srbsku. Putinův cíl je prý vstoupit do strategického partnerství se Srbskem skrze vojenskou spolupráci a obchody s plynem. Putin chce zabránit Srbsku stát se členem EU a u ostatních členů EU na Balkáně posílit jejich proruskou orientaci.

Hugo Dixon píše na Reuters, že Španělsko – země s nezaměstnaností 24 procent a dluhem ve výši 100 procent HDP – potřebuje především strukturální ekonomickou medicínu. Reformy trhu práce mají omezit výhody dlouhodobě nezaměstnaných, danit je třeba více spotřebu a méně práci, nutné je zjednodušení soudních pravidel a zrychlení práce soudů. Zároveň je ale autor skeptický a nevěří, že se takové reformy uskuteční.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].