Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Analýza

Zisk pro všechny, náklady pro některé

Politici na Islandu řeší zajímavý problém, v němž lítají miliardy eur, je do toho vtažen tamní prezident, vláda, mezinárodní finanční domy, ve zkratce jde ovšem o variaci na staré známé vítězství vlastního sobectví nad společnou zodpovědností. A trochu to připomíná postup ODS sice v jiném tématu, ale majícím stejné obrysy.

Islandská pohoda • Autor: Tomáš Lindner
Islandská pohoda • Autor: Tomáš Lindner

O co jde: na 56 000 Islanďanů, téměř čtvrtina islandských voličů, podepsala petici proti tomu, aby jejich státní kasa vyplatila cizince, kteří přišli o úspory na ostrově při předloňském krachu islandské ekonomiky. Petici předali signatáři prezidentovi uplynulý víkend a ten na základě toho odmítl podepsat kompenzační zákon, který krátce předtím schválil islandský parlament.

Celkově jde o 3,8 miliardy eur, jenž si mají rozdělit Britové a Nizozemci, kteří dali peníze do Icesavu, internetové paže přední islandské banky Landsbanki. Na kompenzaci se už dříve dohodly britská, nizozemská a islandská vláda a ujednání je také součástí balíčku pomoci od mezinárodních institucí ve výši osmi miliard eur pro Island. Právě kvůli širšímu rozměru váhání prezidenta Olafura Ragnara Grimssona se už začíná sýčkovat, že islandský zájem vstoupit do EU je ohrožen.

Mezi Islanďany je však dohoda velmi nepopulární. Průzkum už z loňského srpna ukázal, že se proti ní staví 70 % populace. A cifru, že kompenzace dělá 12 000 eur na jednoho člověka ze 320 000 Islanďanů, zná na ostrově každý. Lidé argumentují, že jsou nuceni zaplatit za chyby několika bankéřů a dohledových úřadů, což se jim nelíbí.

Signatáři mají kus pravdy. Proč by jejich daně měly přijít vniveč, když oni ochuzení cizinců nezavinili? Stejně tak je ale možné argumentovat, že Icesave, respektive Landsbanki, stály na investicích od cizinců a právě díky jejich penězům nabízely – všem – velmi dostupné úvěry, vysoké zúročení zisku a levné hypotéky. Co Islanďané nyní předvádějí, je připravenost brát ze zahraničí a zároveň odmítnout svůj díl přeshraniční odpovědnosti.

A kde že je spojení s českými občanskými demokraty? ODS se jako první parlamentní strana jasně vymezila proti sdílení nákladů za imigraci do Schengenu, což v poslední době probírají státy EU. Idea je ta, že nárazníkové země jako Itálie, Řecko, Španělsko dostanou od ostatních příspěvek – podle HDP státu, atd. – na zvládání nákladů s běženci, nebo si část uprchlíků rozdělí mezi sebe další země.

Jde o hodně kontroverzní schéma, řeší se tisíce lidskoprávních a občanskoprávních věcí s tím souvisejících, nicméně logiku to nepostrádá. ODS nicméně jako jedna z mála tehdy vládních stran rovnou řekla NE. Tedy také model zisk pro všechny, náklady jen pro některé.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].