0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Analýza17. 2. 20102 minuty

Dobrá práce

Vládě se dnes napodruhé podařilo dosáhnout soudního zákazu extremistické Dělnické strany. Nejvyšší správní soud dnes stranu zrušil a jmenoval jejího likvidátora.

Ilustrační foto: Karel Cudlín • Autor: Karel Cudlín

Nepovedený pokus předchozího ministra Ivana Langera, jehož resort podcenil dokazování a soud pak návrh na zrušení extremistické partaje nepřijal, se stal před rokem a pár měsíci jedním z důvodů těžké kocoviny, které česká společnost ve vztahu k neonacismu prožívala. Dělnická strana rafinovanou strategií protiromských pochodů v blízkosti sociálně vyloučených lokalit sbírala populistické body a mířila k nečekanému volebního zisku v eurovolbách. Starostové byli vůči manifestacím bezradní, neznámí žháři málem upálili malé dítě, policie situaci nezvládala a ministr ani nedokázal dát dohromady přesvědčivé důkazy o tom, že Vandasova partaj šíří rasovou nenávist.

Nutno říct, že úřady a policie se z těžké chvíle tentokrát dokázaly nad očekávání poučit. Jasný rozsudek, v němž soudce přijal vládou předložené důkazy o propojení Dělnické strany na radikální neonacistické hnutí, odkazování k hitlerovskému Německu, xenofobnímu programu a rasistickým projevům funkcionářů, tenhle posun završují. Už předtím ale policie dokázala po rozsáhlé pátrací akci pochytat žháře z Vítkova a sérií domovních prohlídek a zatýkání členů ultrapravicové scény dát jasný signál, že sebemenší projevy extremismu nehodlá tolerovat.

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Myšlenku zákazu Dělnické strany od začátku provázejí pochybnosti, zda takový krok může být efektivní. Předáci přeci obratem založí stranu jinou a na demokracii zaútočí v jiném kabátě. To se skutečně pravděpodobně stane, hovoří se už o převtělení do Dělnické strany sociální spravedlnosti, kterou vede Vandasova matka a která pravděpodobně slouží jen jako záložní skořápka pro zrušenou DS.

To, že političtí neonacisté přežijí své první rozprášení, ovšem ani v nejmenším neznamená, že by nemělo smysl. Změna strany je přinejmenším logisticky poměrně obtížná a Vandasovci kvůli téhle komplikaci pravděpodobně nestihnou letošní volby. Soustavný tlak je nutně oslabí a jejich příznivce z řad méně přemýšlivých nespokojenců může kličkování mezi paragrafy znejistit, případně zmást. Soustavný represivní tlak na neonacisty zkrátka musí být pilířem protiextremistické politiky. Vláda a policie v tomhle za poslední rok udělala kus práce.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].