pondělí 17. 10. 2016

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Porážka Donalda Trumpa se jeví jako čím dál pravděpodobnější. Podle New York Times by šlo momentálně vypsat kurz 89:11 - což je zhruba stejné, jako vsadit si v americkém fotbale na úspěšný kop mezi tyče ze vzdálenosti 31 metrů.

Prominentní komentátor listu, nobelista (a zjevný fanoušek kandidátky Clinton) Paul Krugman se už pouští do předpovědí, co všechno od první ženy v čele Spojených států můžeme čekat. Všechno prý závisí na volbách do Kongresu, které probíhají paralelně s bojem o Bílý dům. Pokud Hillary Clinton vyhraje, ale v Kongresu její demokraté pohoří, moc toho jako prezidentka nezmůže. Dá se čekat, že zablokuje některé republikánské nápady v oblasti daní, které Krugman považuje za pomýlené, ale jinak nastane podobná paralýza, jaké dnes čelí proti republikánskému Kongresu Barack Obama.

Reklama
Reklama

Pokud by demokraté zvítězili aspoň v Senátu, mohla by Clinton coby prezidentka v první řadě doplnit rozpolcený Nejvyšší soud a dotlačit do finiše Obamovy restrikce týkající se emisí skleníkových plynů - což Krugman považuje za nejdůležitější téma, které nyní před Amerikou a celým světem stojí.

A právě úspěch demokratů v Senátu nyní vypadá pravděpodobněji než znovuovládnutí dolní komory. Pokud by se nicméně povedlo ovládnout celý Kongres, mohla by Clinton prosadit celou svoji agendu, která je podle Krugmana vcelku jasná. “Nechápu, proč tolik znalců tvrdí, že Hillary Clinton nemá žádnou vizi, když na jejím webu i v jejích proslovech lze najít až neobvykle mnoho detailů,” diví se.

V první řadě lze čekat rozšíření sociálních programů pro nejchudší vrstvy, a naopak vyšší zdanění nejbohatších. V druhé řadě by úspěch demokratů znamenal volnou ruku pro spuštění rozsáhlých vládních investic do infrastruktury - což je podle Krugmana oblast, kde by prezidentka měla jít ještě mnohem dál, než se od ní očekává.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Barack Obama se loučí se svojí érou optimistickým vzkazem – nikdy nebylo lépe a bude ještě líp. Dosluhující prezident přijal nabídku od magazínu Wired a odbavil listopadové číslo jako hostující šéfredaktor, což mimo jiné obnášelo napsat úvodník a vyzpovídat se z víry ve vědeckotechnický pokrok.

Obama v úvodu píše o tom, jak vyrostl na Star Treku a jak se mu líbil film Marťan. Prý nejen proto, jak to Američané v čele s Mattem Damonem zase jednou dobře zvládli, ale hlavně kvůli sympatickému poselství, že “věda nás může vysekat prakticky z čehokoli”. Nikdy k tomu nebyly prý tak příznivé podmínky jako dnes.

Reklama
Reklama

“Kdybyste si měli vybrat, v jaké éře žít, zvolíte současnost,” tvrdí Obama. Jen těžko lze podle něj rozporovat, že Amerika i zbytek světa jsou na tom nyní lépe než před padesáti, třiceti nebo třeba jen osmi lety. Důvodů je víc, ale jedním z těch hlavních je pokrok ve vědě a v technologiích. Stačí se prý podívat, kde bylo lidstvo v roce 2008, kdy Obama nastupoval do úřadu -  a kdy vrcholem pokroku bylo datlování v BlackBerry. A následně se podívejte, kde je dnes. Pak si člověk lépe představí, jak daleko se lze dostat za dalších osm, třicet nebo oněch padesát let.

Ve stylu Martina Luthera Kinga a jeho “I have a dream” následně Obama vypočítává představy, jak jednou nějaký student nechá vyrůst umělou slinivku rovnou před očima některého z příštích amerických prezidentů, případně přijde s vynálezem nového paliva vyráběného ze Slunce, vody a oxidu uhličitého - anebo objeví cestu, jak udělat z voleb a občanského aktivismu něco podobně návykového jako sledování Twitteru.

“Tyhle věci jsou blíž, než si myslíme,” věří Obama. A loučí se ve víře, že dnešní děti budou svoji éru považovat za nejlepší v dějinách lidstva stejně tak, jako my považuje za nejlepší tu svoji; a že budou mít pravdu.

Tak doufejme, že to opravdu vyjde.

Reklama
Reklama