Zpráva eurokomisařky Jourové potvrdila, že Maďarsko je “nemocná demokracie“
 
Věra Jourová
Eurokomisařka Věra Jourová na tiskové konferenci • Autor: AP, OLIVIER HOSLET

Evropská komise ve středu zveřejnila dlouho očekávané srovnání, jak si jednotlivé státy EU vedou v ochraně právního státu. Dokument černou na bílé potvrdil, co už ví nebo tuší každý konzument médií: většina ze sedmadvaceti zemí má v jedné či několika sledovaných oblastí nedostatky, ale jen v Maďarsku a Polsku dochází k systémové demontáži základních pilířů právního státu.

Komise sledovala konkrétně čtyři oblasti: nezávislost justice, svobodu médií, protikorupční opatření a mocenskou vyváženost mezi jednotlivými složkami státu. Už výběr se ihned stal předmětem kritických debat, protože například vynechává sociální práva lidí. Komise ale svoji metodologii bránila s tím, že výběr zmíněných oblastí odráží obrysy právního státu tak, jak ho definuje smlouva o EU.

Reklama
Reklama

Polsko a Maďarsko přitom selhávají v zásadě ve všech kategoriích. U Polska je největším problémem útok vlády a jí ovládaného parlamentu na soudnictví, Maďarsko podle Bruselu ignoruje korupci týkající se představitelů vládní moci a jejích blízkých, v zemi byla také de facto zrušena mediální pluralita.

Čtěte také: Orbán si z české eurokomisařky udělal nový terč

To pro ilustraci vypadá tak, že budapešťská vláda svým dekretem z listopadu 2018 vytvořila konglomerát KESMA složený z více než 470 médií a označila ho za subjekt “národního strategického významu”, čímž ho vyňala z dohledu tamního antimonopolního úřadu a také mediálního regulátora. Na mediálním trhu tak vznikl tak vládě nakloněný monopol sdružující tisk, rádia, televize a zpravodajské servery, kam dohromady míří 95 % státními orgány zadávané inzerce. Opoziční poslanci podali proti dekretu podnět k ústavnímu soudu, ten se však letos v červnu vlády zastal (celá maďarská zpráva zde).

Ve srovnání s Maďarskem vypadá pohled do Česka jako procházka růžovou zahradou. Země je kritizována za to, že dostatečně nevyšetřuje korupci vysoce postavených lidí, že panují nejasnosti okolo majetkových přiznání politiků a zemi chybí norma, která by transparentně odkrývala vlastnickou strukturu médií, což podle Bruselu ohrožuje nezávislost novinářů.

Komise také zmiňuje konflikt zájmů českého premiéra ve vztahu k čerpání evropských dotací firmami v holdingu Agrofert. Bez znalosti věci by však čtenář vůbec netušil, o co konkrétně jde. Text velmi neutrálně mluví o jednom probíhajícím “významném případu” (“high-profile case”), kde se řeší konflikt zájmů ve vztahu k eurofondům. V dokumentu není uvedeno jméno Andreje Babiše ani to, že vyšetřování se týká aktuálního předsedy vlády.

1130P201811300420001
Andrej Babiš s Viktorem Orbánem; listopad 2018

“Ta zpráva jde po systému, takže ač je podobných řízení a vyšetřování po Evropě víc, aktéry nejmenujeme,” zdůvodnila to Respektu místopředsedkyně Evropské komise zodpovědná za právní stát Věra Jourová (celá česká zpráva zde). Podobně neosobní je Brusel také v případě Poláků a Maďarů - text uvádí vládní výpady proti institucím státu, ale nejmenuje konkrétní hybatele.

Zpráva o stavu právního státu v zemích EU je historicky první - EK jí od nynějška bude předkládat každoročně - a vychází z iniciativy minulé komise z dubna 2019. V reakci na kritiku Polska a Maďarska, že se Brusel neodůvodněně zaměřuje jen na tyto státy, se loni Jourová a nizozemský komisař Frans Timmermans, který měl na starosti dohled nad právním státem, dohodli na srovnávací analýze, jež poskytne obraz o stavu věci v celé EU.

Bezprostřední dopad zpráva mít nebude, pomineme-li výzvu maďarského premiéra Viktora Orbána vypuštěnou před schválením dokumentu směrem k šéfce Komise krátce, aby Češku odvolala z funkce (Orbán k tomu vyzval Ursulu von der Leyen poté, co Jourová v rozhovoru pro německý tisk označila maďarskou demokracii za “nemocnou” – premiér napsal, že Jourová tím urazila Maďarsko, von der Leyen se za ni však postavila).

https://www.youtube.com/watch?v=2hll205I36s

Sama česká komisařka zdůraznila, že ze zprávy nevyplývají žádné nové sankční procedury vůči jakékoli zemi; jde jen o přehledový dokument. Poslouží ale jako úložiště faktů a informací pro debatu o tom, jak napříště svázat vyplácení evropských dotací s dodržováním principů právního státu. Mnozí politici zejména ze států, kteří jsou čistými plátci do unijního rozpočtu, na pozadí případů jako Čapí hnízdo nebo síť velkostatkářů, již kolem sebe za pomoci miliard z Bruselu vytvořil Viktor Orbán, volají po tom, aby se zemím přivřel dotační kohoutek, pokud nebudou s to uhlídat jejich korektní utrácení. A k posouzení toho, do jaké míry toho jsou schopny, by měl sloužit také přehled o stavu právního státu v zemi.

Právě tento týden tohle propojení opustilo teoretickou rovinu, když Němci coby nynější předsedové Unie oznámili průlom v hledání konkrétního pravidla, jak evropské dotace svázat s právním státem. Berlín navrhl, aby se zemi napříště plošně pozastavilo čerpání dotací, pokud se na tom na návrh EK shodne kvalifikovaná, zhruba dvoutřetinová většina členských států. Jedná se o měkčí postup, než jaký v roce 2018 navrhla Evropská komise, Věra Jourová to přesto přivítala. “Cokoli je lepší než článek 7 smlouvy o EU (obsahující požadavek jednomyslnosti v případě sankcí na členský stát, pozn.red.), který nikam nevede,” řekla k tomu Jourová.

Právě kvůli potřebě konsensu se Polsku a Maďarsku zatím daří efektivně bránit omezení svých hlasovacích práv a dotací z Bruselu bez ohledu na vršící se kritiku o porušování právního státu. Němci jsou však rozhodnuti dotáhnout nové pravidlo, které by tomu učinilo přítrž, do konce. Předseda nejsilnější skupiny v europarlamentu, lidovec Manfred Weber, prohlásil pro server Politico, že bez tohoto kusu legislativy jeho poslanci “nezvednou ruku pro nový evropský rozpočet” - tedy pro déšť dalších bruselských miliard, na který čeká i polská, maďarská a česká vláda.

Co si o německém návrhu myslí Visegrádské státy, bude známo možná už tento týden. Ve čtvrtek a v pátek probíhá v Bruselu summit Unie, lídři V4 mají separátní schůzku - a výplata eurofondů bude zřejmě na stole stejně jako Orbánův požadavek na odvolání Jourové.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte