Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Agenda

Vážně chce ještě někdo topit ruským plynem?

Loni Česko zaplatilo za ruský plyn a ropu přesně sto miliard korun. Půjde to změnit?

Autor: Shutterstock
Autor: Shutterstock

I po několika kolech sankcí zůstává otevřený jeden důležitý finanční kanál do Moskvy v podobě plateb za plyn a ropu. Na odběr surovin žádné přímé sankce neplatí, pro Rusko se jen ztížila možnost, jak platby přijímat a jak si na ně opatřit dolary a eura.

Mohlo by se to nějak změnit? Ztlumit doma dobrovolně topení nebo přejít z plynu na dřevo, pokud to technicky lze, může ze své vůle každý. Kromě toho v Česku i v Evropě lze najít hlasy, aby se v tomto směru podniklo i něco koordinovanějšího. Nejspíš k tomu také dojde, otázkou jen je, jak rychle.

„Evropa nemůže spoléhat na ruský plyn,“ prohlásila v úterý v úvodním projevu před Evropským parlamentem jeho předsedkyně Roberta Metsola. Hned po ní k europoslancům promluvil přes video ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj: v emotivním projevu poděkoval za jednotu EU, dodávky zbraní, přijaté sankce a nově i za dobrou vůli ohledně toho, aby se Ukrajina stala kandidátskou zemí Unie.

Europoslanci uvítali Zelenského potleskem ve stoje a stejným gestem se s ním i rozloučili. Zelenskyj také nabádal evropské lídry, aby ukázali, že jsou „skuteční Evropané“, a bez dalších podrobností vyzval Unii k „ještě silnějším krokům“.  O nich jednal mimo jiné s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyen. Ta však ve svém projevu o energetice mluvila jen opatrně. Mezi sankcemi, které je Unie schopna přijmout bezprostředně, jmenovala jiné položky - jako dodávky zbraní, zmrazení majetku proputinovských elit nebo blokádu ruské dezinformační scény.

O zajištění energetické nezávislosti na ruských zdrojích šéfka Komise mluvila spíš jako o dlouhodobém úkolu, v souvislosti s investicemi do obnovitelných zdrojů a do přechodu od zemního plynu na vodík. „Jsem velmi zklamaný. Stále kolem toho hodně lidí lavíruje,“ reagoval na projev šéfky komise a na aktuální debatu ohledně odpojení od Ruska europoslanec TOP 09 Luděk Niedermayer.

„Bohužel vidím lidi, kteří podporují zároveň sankce i miliardy pro Rusko za plyn a ropu. Myslím, že evropské »ticho kolem plynu« není přijatelné. Zastavení dodávek je pravděpodobné tak či onak. Myslím, že EU by se měla rozhodnout dodávky přerušit, nebo je zachovat jen za podmínky, že veškeré platby půjdou pouze na »zamrzlé« účty a uvolněny budou s koncem sankcí,“ napsal Niedermayer ještě před začátkem parlamentní schůze na svůj facebook.

Česko loni dovezlo plyn za 78,8 miliardy korun, z toho 78 procent pocházelo z Ruska. Podobně dominantní roli hrál ruský plyn v českých dovozech i v minulých letech. U ropy je význam Ruska menší, pokrývá jen čtvrtinu českého dovozu.

Jak plyne z dat Českého statistického úřadu z databáze pohybu zboží přes hranice, dohromady loni Česko zaplatilo za ruský plyn a ropu přesně sto miliard korun. To vychází na 11 milionů korun za hodinu, což – při triviálním srovnání částek – vysoce převyšuje objem humanitární i vojenské pomoci pro Ukrajinu.

Omezit ruské dovozy – a tím zesílit ekonomický tlak na válčící režim, byť za cenu dražších účtů za energie – doporučuje i český vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. „Osobně jsem stoupencem toho, abychom zahrnuli do sankcí i energetiku. V EU jsme v tomto zatím v menšině, ale je to něco, co se může velmi rychle dostat na pořad dne. Rusko musí vidět, že jsem schopni něco pro mír v Evropě obětovat,“ uvedl Bartuška v rozhovoru pro Respekt hned ve čtvrtek, bezprostředně po zahájení ruské agrese.

V rozhovoru i rozvedl, co by útlum spotřeby obnášel. A že nemusí jít nutně jen o to, že by domácnosti ztlumily topení. „Je potřeba vědět, že z těch osmi miliard kubíků plynu, které dovážíme, je zhruba polovina spotřebována v chemickém průmyslu – a ten vypnout lze, samozřejmě za cenu nějakých kompenzací,“ uvedl Bartuška.

O závislosti na ruských zdrojích debatovali v pondělí v Bruselu ministři průmyslu EU. „Shodli jsme se, že cíle snižování energetické náročnosti Evropy a zvyšování naší energetické nezávislosti na vnějších dodavatelích včetně Ruska se nemění, naopak dále trvají,“ řekl po jednání novinářům český ministr průmyslu Jozef Síkela.

Na dotaz Respektu, zda česká vláda bude dál nějak pracovat na aktivním omezení spotřeby Síkela v úterý přes svého mluvčího vzkázal, že ano: „Zastáváme pozici, že sankce proti Rusku je potřeba stupňovat. Intenzivně jednáme jak na vládní úrovni, tak s našimi unijními partnery. O dalších krocích budeme veřejnost vždy včas informovat.“

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].