Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Agenda

Jamajka, nebo semafor. Německé volby zřejmě vyhrála SPD, ale rozhodne schopnost sestavit koalici

Německo vybíralo po 16 letech nástupce Angely Merkel

Olaf Scholz • Autor: Profimedia
Olaf Scholz • Autor: Profimedia

Výsledky sice ještě nejsou sečtené, ale rýsuje se, že v nedělních německých parlamentních volbách zvítězila sociální demokracie (SPD). Podle aktuálních propočtů má náskok cca 1,5 procentního bodu před křesťanskou demokracií (CDU/CSU), která zažívá svůj historicky nejhorší výsledek. Daleko za vlastními očekáváními zaostali Zelení, kteří především kvůli chybám kandidátky na kancléřku Annaleny Baerbock zřejmě propásli historickou šanci na volební výhru. Na hranici vstupu do příštího Spolkového sněmu se ocitla Levice, která ztratila voliče zvláště ve východním Německu.

Ve hvězdách ale zůstává, kdo příští vládu sestaví. Výhra ve volbách totiž nic nerozhoduje, příští kancléř musí především získat podporu většiny příštího Spolkového sněmu. Matematicky jsou ve hře dvě varianty - tzv. semafor, tedy koalice SPD, Zelených a liberální FDP, a pak tzv. Jamajka, tedy spojení CDU/CSU, Zelených a FDP. Lídr křesťanských demokratů Armin Laschet ve večerní televizní debatě zdůraznil, že se nevzdává a nabízí případným koaličním partnerům, že v jím vedené koalici budou moci plnit to, co svým voličům slíbili. To je zjevný signál Zeleným, že by jim dal velmi volnou ruku v otázkách ochrany klimatu. Podobnými slovy však liberály a Zelené vábil i kandidát SPD Olaf Scholz, jenž je hlavním vítězem dne: všechny průzkumy ukazují, že on byl zdaleka nejdůležitějším důvodem, proč lidé dali hlas sociální demokracii.

Pozoruhodný nápad během večera do debaty vnesli šéf FDP Christian Lindner a spolupředseda Zelených Robert Habeck. Oba navrhli, aby se nejprve k povolebním debatám sešli právě předáci těchto dvou stran, našli svou společnou vizi pro budoucí čtyři roky, a pak hledali, zda ji dokážou lépe naplnit pod kancléřem z SPD nebo z CDU/CSU. Lindner řekl, že právě tyto dvě strany reprezentují touhu po změně statu quo.

FDP vyhrála mezi prvovoliči, Zelení pak mezi voliči mladších 30 let - a proto se podle něj tento postup přímo nabízí. Habeck připomněl, že podobně obě strany postupovaly po zemských volbách v jeho domovském Šlesvicku-Holštýnsku, kde též byly ve hře obě koaliční varianty – a výsledkem tehdy byla “Jamajka”. Podle Habecka je přirozeně nejbližším partnerem jeho strany SPD, ale ve trojčlenné koalici je klíčové, aby do sebe jako celek zapadla a nabídla zemi společný modernizační projekt.

Večer po volbách je tedy zcela jisté jen to, co bylo jisté již před nimi: končí éra Angely Merkel. Co přijde nového a zda nová vládní sestava bude známá do Vánoc, nebo jednání potrvá déle, to však se teprve uvidí. Těsné výsledky naznačovala už nebývale dramatická soutěž - v posledních měsících se na čele předvolebních průzkumů vystřídali zmínění Zelení, křesťanská demokracie (CDU/CSU) i sociální demokracie (SPD).

Odpověď na otázku Stranu bychom nevolili, kdyby Scholz/Laschet/Baerbock nebyli kandidáty na kancléře
Odpověď na otázku Stranu bychom nevolili, kdyby Scholz/Laschet/Baerbock nebyli kandidáty na kancléře

Právě ta díky vysoké důvěře voličů v jejího kandidáta na kancléře Olafa Scholze vedla v posledních průzkumech. Zároveň však bylo hodně voličů byla nerozhodnutých a čekalo se, zda na poslední chvíli vsadí na “jistotu”, kterou zosobňuje po většinu poválečných německých dějin vládnoucí CDU/CSU. Zde vám nabízíme několik textů pro orientaci v aktuálním dění i v dlouhodobějších trendech německé politiky.

Sociálnědemokratické léto

Proč je Olaf Scholz náhle favoritem německých voleb? Protože dokáže nejlépe kopírovat Angelu Merkel. Komentář o nečekaném nástupu SPD do pozice volebního favorita.

Uprchlíci musí akceptovat, co je pro nás důležité

Na webu Respekt.cz vyšel přes šesti lety rozhovor s Olafem Scholzem, tehdy starostou Hamburku. Zde si jej můžete připomenout a všimnout si pro něj charakteristických opatrných odpovědí.

Recepty německé pravice

52 ze 72 let poválečné Spolkové republiky pocházel kancléř z řad CDU/CSU. Proč německá pravice takto dominuje? Po odpovědi pátral text napsaný po volbách přes osmi lety.

Armin Laschet a Angela Merkel • Autor: Profimedia
Armin Laschet a Angela Merkel • Autor: Profimedia

Úsměv místo výčitek

Na jaře se zdálo, že budou Zelení útočit na volební výhru. V létě především kvůli chybám jejich kandidátky na kancléřku spadli na třetí místo, přesto však s největší pravděpodobností dosáhnou svého historicky nejlepšího výsledku a zasednou v příští vládní koalici. Jak dokázala strana někdejších non-konformistů oslovit stále mainstreamovější voliče?

Doba, kdy německý politický systém platil za symbol stability, se blíží ke konci

“Vidíme stále tekutější politickou soutěž, která se mnohem více orientuje na kandidáty nebo na momentální události a nálady. Zatím nedochází ke vzniku zcela nových hnutí jako v jižní nebo východní Evropě, stranické struktury jsou tu pořád silné a pro úspěch důležité. Ale trend je jasný, pevné vazby erodují.  Doba, kdy německý politický systém platil za útočiště stability, se blíží ke konci,” říká v tomto rozhovoru Uwe Jun, jeden z nejznámějších německých politologů.

Odchází paní nenahraditelná

Čím se vlastně vyznačovala merkelovská éra? Co končí s jejím ohlášeným odchodem z vrcholné politiky – a co nového po volbách přijde? Esej z Respektu 38/2021(zamčeno).

Angel Merkel zanechává nástupcům až příliš stavenišť

Angela Merkel svým nástupcům zanechává řadu. nedokončených stavenišť - v digitalizaci, energetice, ochraně klimatu, reformě penzí i integraci přistěhovalců. “Panuje tu značná nejistota ohledně toho, zda se nám bude dařit dlouhodobě - zda se i po koroně nedostáváme do situace, kdy má země těch stavenišť až příliš mnoho,” říká v rozhovoru Jasper von Altenbockum, šéf domácí politické redakce vlivného konzervativního deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Annalena Baerbock a Robert Habeck • Autor: REUTERS
Annalena Baerbock a Robert Habeck • Autor: REUTERS

Angela Merkel je úplně jiná

Náskok díky technice

Odcházející kancléřka je bezpochyby nejvýraznější evropskou političkou 21. století. Nabízíme dva rozhovory, které její politiku a způsob práce přibližují: s Berndem Ulrichem z týdeníku Die Zeit a s jejím britským životopiscem Matthewem Qvortrupem.

Angela Merkel: Nejednám ze soucitu

Kancléřka nenašla řešení

Klíčovým momentem končící merkelovské éry byla uprchlická krize roku 2015. Jako její připomínku nabízíme rozhovor, který jsme otiskli s laskavým svolením kolegů z týdeníku Die Zeit, a kritický rozhovor, který jsme v Berlíně pořídili s předsedou liberální FDP Christianem Lindnerem (uzamčeno).

Atlas možných vlád

Skoro v každé ze 16 spolkových zemí Německa momentálně vládne jiná koalice. Pestré politické pořádky ve spolkových zemích ukazují vějíř možností (nebo chcete-li vějíř nejistoty), který se nyní rozprostírá před německými voliči. Zde je malý průlet názvoslovím – odvozeným od stranických barev – i úskalími možných příštích vládních koalic.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].