Rozpočet běží podle plánu – na dluh, který je třeba zbrzdit
 
Zbyněk Stanjura
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) vystoupil 6. ledna 2022 v Praze na tiskové konferenci k plnění státního rozpočtu za rok 2021 • Autor: ČTK

Hospodaření státu skončilo loni ve schodku 420 miliard korun. Jde o historický rekord, způsobený souhrou více jevů – novými výdaji v pandemii, štědrou politikou minulé vlády,  útlumem ekonomiky a snížením daní v rámci rušení superhrubé mzdy.

Částka se připočítává k dluhům z předchozích let, dohromady tak závazky státu na přelomu roku činily 2466 miliard. To je rovněž rekord. Během pandemie dluh stoupl o polovinu, hodně se zvedl i relativně vůči výkonu ekonomiky - což je hlavní údaj, který slouží pro srovnání zadluženosti různě bohatých zemí. V Česku ke konci roku činil 40,8 procenta HDP, znamená v rámci EU posun z čtvrtého na šesté nejlepší místo. To

Reklama
Reklama

„Musíme se vrátit nohama na zem,“ uvedl ve čtvrtek při prezentaci rozpočtové uzávěrky nový ministr financí Zbyněk Stanjura. Zopakoval slib, že nová vláda otočí kurz a bude schodky rozpočtu od letošního roku snižovat. Moc podrobností směrem do budoucna ale neřekl: „Konkrétní čísla se dozvíte, až vláda bude představovat rozpočet jako celek.“

Podle Stanjury platí, že v rozpočtu na letošní rok, jak ho připravila Babišova vláda, chce nový kabinet proškrtat výdaje za 80 miliard korun. První úsporu v podobě zmrazení platů pro většinu státních zaměstnanců ministři oznámili mezi svátky. Touto formou nicméně ušetří jen necelých pět miliard, k cíli mají tedy pořád ještě daleko.

Graf

Škrty mají podle Stanjury vést k tomu, že schodek rozpočtu se letos vejde pod 300 miliard korun. Minulá vláda navrhovala 377 miliard. Rozpočet s tímto vyšším číslem se však po volbách už vůbec nedostal do sněmovny, a stát tak zatím funguje v rozpočtovém provizoriu, kdy měsíční útrata celé vlády nesmí překročit dvanáctinu loňského rozpočtu. Nový rozpočet by kabinet měl projednat na konci ledna tak, aby ho sněmovna mohla začít projednávat v únoru a aby provizorium trvalo jen do března.

Stanjura zopakoval, že úspory s jednotlivými ministry už hledá, ale že ve vládě panuje dohoda neříkat o třídění priorit nic, dokud není dojednáno vše. Cílem prý je, aby se pak za proškrtaný rozpočet mohli postavit všichni ministři jako za kolektivní dílo. „Není to tak, že se ministři podvolí. Je to ambice celé vlády. Platí, že chceme najít 80 miliard úspor,“ uvedl Stanjura. Možnosti, kde šetřit, proto rozvedl jen obecně – v provozních výdajích nebo na dotacích financovaných z domácích zdrojů.

Rozpočtový návrh, který vznikl ještě za Babišovy vlády a z kterého nová vláda vychází, počítal dohromady s výdaji 1928 miliard korun. Ušetřit 80 miliard znamená proškrtat napříč všemi složkami státu čtyři procenta. Takto plošně se ale postupovat nebude, protože některá velká ministerstva – hlavně ministerstvo práce – spravují velké objemy peněz na výdaje dané ze zákona, třeba na důchody. Na těch se šetřit nebude a porostou tak, jak bylo slíbeno loni.

O to víc se ale bude muset škrtat jinde. Koaliční lídři už dříve uvedli, že princip hledání úspor bude podobný, jako kdyby rodina nebo firma měly za úkol najít ve svých financích zbytné položky, což v řádu několika procent nemá být neřešitelný problém. Zvlášť vezme-li se v úvahu, že stát v poslední době hodně nabobtnal – přes rozpočet přerozděluje o polovinu víc peněz než před pěti lety.

Ministryně financí Alena Schillerová
Exministryně financí Alena Schillerová • Autor: ČTK, Kamaryt Michal

Hledání úspor přitom nově ztěžuje protivítr v podobě některých nových položek, kde nelze peníze ubrat, ale kde je naopak potřeba přidat. Jednou takovou kategorií jsou právě důchody. U nich se počítá s mimořádnou valorizací kvůli vysoké inflaci, podle Stanjury na ni bude potřeba 12 miliard korun. Další tři miliardy spotřebují nově definované dávky na bydlení kvůli pomoci rodinám zasaženým překotným zdražením energií. Dvě miliardy chtějí ministři vyčlenit na nákup nových antivirotik proti covidu. Nejasný je také vývoj ohledně dohodnutého zmražení platů – soudcovská unie už avizovala, že soudci budou tento záměr rozporovat u soudu, protože zákon garantuje soudcům zvyšování platů podle vývoje průměrné mzdy v ekonomice, která roste.

To vše vládu k jejímu cíli nepřibližuje, ale naopak ji od něj vzdaluje. Podle Stanjury všechny extra výdaje včetně důchodů bude možné pokrýt tím, že vyšší inflace zároveň přinese do rozpočtu něco navíc – díky tomu, že z dražšího zboží přiteče státu víc na DPH nebo spotřební dani, případně díky růstu mezd a daňových a pojistných srážek. Proto přes nové nároky na utrácení peněz podle ministra stále platí, že ke splnění letošního cíle postačí najít úspory v objemu již zmíněných 80 miliard.

Dále prý také platí, že vláda nemá v úmyslu zvyšovat daně. Tento závazek by měl být součástí programového prohlášení, stejně jako cíl dostat schodek rozpočtu do konce volebního období pod tři procenta HDP. Letošní schodek byl původně plánován na pět procent, po proškrtání rozpočtu by tedy měl být nižší. Stanjura uvedl, že jeho osobní ambicí je dostat se v roce 2025 ještě níž než na tři procenta. Zároveň také zopakoval, že úlevy slíbené v koaliční smlouvě, jako je například snížení sociálního pojištění pro firmy, bude vláda směrovat až na konec volebního období. „Podmínkou je, že nejdříve dostaneme veřejné finance pod kontrolu,“ prohlásil ministr.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jiří Nádoba

redaktor, fokus

nadoba_g6mmo
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 993

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte